Pečující osoby – nemoc a odpočinek

Úno 14 2016

Každodenní péče o člověka se zdravotním postižením je náročná fyzicky i psychicky. Pokud se jedná o rodinného příslušníka, člověk prakticky z péče „nevypadne“ a je hodně důležité, zda má čas i na sebe a na své aktivity, u kterých může zregenerovat mysl i tělo. Cílem tohoto článku nebude popsat způsoby relaxace, ale spíše omezené legislativní možnosti, které pečující osoby mají, když si chtějí vzít „dovolenou“ z péče anebo ji například nemohou vykonávat z důvodu nemoci či úrazu.

Když je péče zároveň „zaměstnáním“…

Pokud osoba pečující tráví čas péčí a na zaměstnání již nezbývá čas, neřídí se její péče bohužel Zákoníkem práce, nejedná se o klasické „zaměstnání“ jak jej zákon definuje. Za péči dostává pečující osoba od osoby závislé na péči finance z příspěvku na péči. Nikde však není jasně uvedeno, co dělat když pečující osoba onemocní, zda má nárok na dovolenou a kolik dní za rok…

Ve své podstatě všechno závisí na tom, zda má osoba se zdravotním postižením i jiné možnosti péče, anebo je zcela závislá na jedné osobě pečující (což bývá bohužel v některých případech péče v rodině časté). Pokud pečující osoba onemocní, nemůže klasicky čerpat „nemocenské dávky“ ani „náhradu mzdy od zaměstnavatele“, protože není nemocensky pojištěna. Zároveň musí často spolu s osobou se zdravotním postižením řešit, kdo ji v péči dočasně nahradí a z čeho se to zaplatí (příspěvek na péči není „nafukovací“).

Podobná situace nastává i v případě, že osoba pečující potřebuje dovolenou, opět není nikde stanoveno, že má nárok na „placené volno“, jak je tomu u pracovních poměrů dle Zákoníku práce. Je třeba domluvit náhradu po dobu dovolené a té náhradě se pak „ platí“ z příspěvku na péči. Osoba na dovolené je tedy vlastně bez finančních prostředků.

Jako náhradu za péči lze využít tzv. odlehčovacích (respitních) služeb. Jde o časově omezenou pobytovou službu, kam je možné na určitou dobu umístit osobu se zdravotním postižením či seniora, o které jinak pečují jejich blízcí. Jde o službu hrazenou, v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou pak uvedeny maximální částky, které si odlehčovací služba může naúčtovat. Např. cena za poskytnutí celodenní stravy a ubytování na jeden den může činit nejvýše 380 Kč. Za hodinu skutečně strávenou přímou péčí o závislou osobu (hygiena, oblékání, apod.) si pak služba může účtovat maximálně 130 Kč. Organizace, které odlehčovací služby nabízí, je možné vyhledat v internetovém Registru poskytovatelů sociálních služeb.

Důležité je, že pokud pečující osoba využije odlehčovací službu a umístí na určitou dobu osobu, o kterou pečuje, do takového zařízení, měla by tuto skutečnost nahlásit do 8 dnů na Úřadu práce, protože došlo ke změně v poskytování péče. Neznamená to však, že by byla výplata příspěvku zastavena, jde pouze o informaci o změně v poskytování péče.

Když pečující osoba zároveň pracuje v zaměstnání…

Pokud není nutná celodenní péče anebo je pečujících osob více (např. i v kombinaci se sociálními službami), je samozřejmě možné pečovat a zároveň chodit i do zaměstnání.

Zaměstnanec, který se současně při zaměstnání o někoho stará, nemá však oproti jiným zaměstnancům žádné speciální výhody. Záleží především na jeho zaměstnavateli, zda mu v jeho situaci vyjde vstříc či nikoli. Pokud potřebuje osoba pečující mimořádné volno z důvodu poskytování péče, musí si vzít dovolenou jako každý jiný, případně se může se zaměstnavatelem domluvit např. na náhradním či neplaceném volnu.

Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., o jiných důležitých osobních překážkách v práci, je možné dále získat pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Pokud jde o doprovod manžela, druha nebo dítěte, nebo rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela, je možné dostat pracovní volno i s náhradou mzdy.

Složitější situace nastává v případě ošetřovného, na tuto dávku má mimo jiné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.

Logicky by se měla tato dávka dát využít v případě, že např. otec doma běžně pečuje o zdravotně postiženého syna (21 let), manželka chodí do zaměstnání. Manžel onemocní a je potřeba, aby se o syna postarala manželka. Z některých případů praxe však vyplývá, že dávku nelze čerpat na péči o osobu se zdravotním postižením, protože se nejedná o stav „nemoci“ či „úrazu“, ale o trvalý stav a potřebu péče. Tzn. manžel by se měl obrátit na jinou pečující osobu anebo sociální službu a těm zaplatit za péči. Případně by si manželka musela vzít v práci volno. V této oblasti se bohužel liší přístup některých Okresních správ sociálního zabezpečení, které ošetřovné vyplácejí.

Doporučení závěrem…

Z výše uvedených informací jednoznačně vyplývá, že pozice pečujících osob je v současné době v ČR tristní a rozhodně stojí za debatu rozšířit jejich ochranu, a to především z hlediska zabezpečení v době nemoci či při úrazu. Zároveň přidávám užitečnou radu pro osoby, které péči potřebují. Je důležité nebýt závislý pouze na 1 osobě, ale je dobré mít k dispozici i další možnosti v nečekaných situacích.

Lucie Marková

Veronika Pawlusová

Autorky článku pracují v Poradně pro život s postižením Ligy vozíčkářů:

http://www.ligavozic.cz/klienti/poradna-pro-zivot-s-postizenim

Počet komentářů: 0

Napsat komentář