Proč jsou bolesti na prsou nebezpečné

Čvn 04 2017

Angina pectoris je jednou z forem ischemické choroby srdeční. Projevuje se jako náhlá, tísnivá, skličující pocit za hrudní kostí. Co způsobuje anginu pectoris a co by měli postižení vědět.

Co je angina pectoris?

V doslovném překladu znamená angina pectoris zúžení hrudi. Lékaři pod tímto odborným výrazem rozumějí náhlé bolesti v oblasti hrudníku, které postižení vnímají jako tísnivé, svíravé a skličující. Angina pectoris je nejčastěji znakem postižení věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdce kyslíkem. Vlivem tvorby nejčastěji aterosklerotického plátu složené převážně z látek tukové povahy dochází k zúžení těchto tepen. Bolesti mohou vystřelovat do ostatních částí těla, nejčastěji do paže, ramene a dolní čelisti. Tyto bolesti mohou doprovázet další příznaky jako pocit slabosti, únava, dechová tíseň a nevolnost. Postižený má pocit, že omdlí.

Jaké jsou příčiny?

Potíže se projeví ve chvíli, kdy dochází ke zvýšené potřebě kyslíku v srdečním svalu. Nejčastěji při námaze. Tento stav může nastat také při rozčilení nebo psychickém stresu. Stav se navíc zhoršuje při nízkých teplotách. V chladu se totiž cévy stahují a zužují svůj průsvit. Vysoké hodnoty tuků v krvi, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevního cukru při diabetu, stejně jako kouření podporují tvorbu aterosklerotických plátů na stěnách cév. 

Je angina pectoris nebezpečná?

Je často prvním varovným příznakem onemocnění srdce. Akutní forma ischemické choroby srdeční (ICHS) se angina pectorisprojeví jako infarkt myokardu. Pomocí různých diagnostických metod mohou lékaři zjistit, jak rozsáhlé je postižení srdeční svaloviny. K tomu slouží EKG, vyšetření koronárních tepen pomocí kontrastních látek (koronarografie) nebo echokardiografie (ultrazvuk srdce). Pokud se angina pectoris projevuje již delší dobu a je lékaři rozpoznána a diagnostikována, potíže jsou ovšem silnější než obvykle, trvají delší dobu nebo narůstají na intenzitě, měl by se člověk znovu nechat vyšetřit. V takovém případě se jedná o tzv. nestabilní anginu pectoris.

Jaký je rozdíl mezi stabilní a nestabilní anginou pectoris?

stabilní chronická angina pectoris znamená, že potíže se opakují relativně pravidelně, mají stejnou dobu trvání a intenzitu. Příznaky zmizí zpravidla po několika minutách, když si postižený odpočine a užijte léky, které rozšíří věnčité tepny, především nitroglycerin, který se vkládá pod jazyk.

Nestabilní angina pectoris má na rozdíl od stabilní postupně se zhoršující průběh. Potíže se ve srovnání s posledními záchvaty objevují již při menší námaze, jsou častější, trvají déle nebo probíhají intenzívněji, se silnější bolestí. Mohou se objevit dokonce i v klidovém stavu, tedy bez zjevných vyvolávajících příčin.

Co pomáhá při angině pectoris?

Lékař se zaměřuje na krátkodobou úpravu akutních příznaků a dlouhodobé řešení zúžených míst v cévách. Při stabilní angině pomáhá odpočinek a užití léků pro akutní případ.

Dlouhodobě se musí především řešit výskytu plátů v cévách. Léčí se vysoký cholesterol a krevní tlak. Léčba je farmakologická. Operativním řešením je operace pomocí bypassu (přemostění postiženého zúženého místa) nebo zákrok pomocí srdečního katétru.

Nemocní se na léčbě aktivně se podílejí tím, že odbourají nadváhu, zdravě se stravují a dostatečně se pohybují. Intenzitu tělesné zátěže je však nutno konzultovat s lékařem. Kromě toho je důležité nepotlačovat jenom příznaky. Potíže nezmizí samy od sebe.

Autor:

-jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů

info@penzista.net

 

Počet komentářů: 0

Napsat komentář