Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Poskytování péče je fyzicky i duševně náročné

In: Zdravotní péče a nemoci On:
Demence se netýká jen nemocného člověka samotného, ale celé jeho rodiny. Největší břemeno spočívá samozřejmě na pečovateli.


Osobní a emocionální zátěž je ohromná od počátku až do konce průběhu nemoci a je jistě dobré připravit se předem na to, jak se budete vyrovnávat s touto nemocí v budoucnosti. Porozumíte-li svým emocím, lépe se vyrovnáte s problémy nemocného i svými vlastními. Můžete prožívat takové emoce jako je zármutek, pocity viny, hněv, rozpaky, osamělost a podobně. 

Zármutek

Zármutek je přirozená reakce toho, kdo prožil nějakou ztrátu. Projeví-li se u někoho demence, můžete mít pocit, že jste ztratili společníka, přítele, rodiče nebo prostě cítíte lítost nad tím, že už ten člověk není tím, kým býval dříve. A když už si myslíte, že jste tuto novou skutečnost přijali, váš drahý se změní znovu. Obzvláště stresující je, když vás již vůbec nepoznává. Mnoho lidí, kteří o někoho pečovali, zjistilo, že nejlepší místo, kde mohou načerpat nové síly, jsou svépomocné skupiny pečovatelů, kteří mají podobnou zkušenost.

Vina

Běžné jsou pocity viny – kvůli tomu, že se cítíte trapně pro chování pacienta, že na něj máte zlost, že už dál nemůžete a pomýšlíte na nějaký ústav. Může být užitečné, promluvíte-li si o těchto pocitech s přáteli a dalšími lidmi, kteří se ocitli v podobné situaci. Tomu slouží tzv. podpůrná a svépomocná skupina. Nečekejte příliš podpory ze strany rodiny, svého okolí či přátel zejména v počátečních fázích onemocnění, které je již nápadné Vám, ale nemusí být zřejmé jiným. Můžete být terčem různých dohadů a podezření. Musíte to přečkat. Čas vám dá za pravdu. Počítejte s neuvěřitelnou kreativitou lidské hlouposti, ale nezlobte se za to. Čím méně vaše vztahy s okolím naruší, tím lépe pro vás. Mnoho lidí vám později může pomoci. Mnoho z nich budete potřebovat. Buďte velkorysí – pomůže to i vám.




Hněv

Pocit hněvu může být smíšený. Můžete se hněvat na nemocného, na sebe samé, na lékaře nebo na situaci - záleží na okolnostech. Je však důležité rozlišit, kdy vás zlobí pouze chování pacienta, které je důsledkem nemoci. Možná, že vám poradí vaši přátelé, rodina nebo podpůrná skupina, vytvořená z lidí, kteří pečují stejně jako vy. Někdy lidé cítí hněv, že hrozí nebezpečí, že člověka, o kterého pečují, nějak zraní. Máte-li takové pocity, měli byste vyhledat pomoc odborníka. Také možná přebíráte za nemocného jeho dřívější povinnosti (například placení účtů, udržování domácnosti, vaření). Tento nárůst zodpovědnosti může být stresující. Opět je užitečné promluvit si o svých pocitech s ostatními členy rodiny i s odborníkem.

Rozpaky

Chová-li se nemocný na veřejnosti nevhodně, můžete cítit rozpaky. Tyto pocity mizí, jestliže si o nich pohovoříte s lidmi, kteří rovněž o někoho takového pečují a prožívají podobné situace. Také je dobré vysvětlit přátelům a sousedům, jakou nemoc má váš příbuzný. A naopak: nechte se potěšit každou příznivou a laskavou odezvou. Vyhledávejte společnost lidí, kteří jsou tolerantní a akceptují vás i vašeho nemocného takového, jaký je.

Osamělost

Mnozí pečovatelé se stáhnou ze společnosti a jsou omezeni jen na domov člověka s demencí, případně na jeho blízké okolí. Jako pečovatelé se můžete cítit velmi osamělí. Asi jste ztratili společenství člověka, o něhož se nyní staráte, a díky nárokům pečování i jiné sociální kontakty. Pro osamělost se pak těžko vyrovnáváte s problémy pečování. Udržení sociálních kontaktů a přátelství je jedna z nejpodstatnějších věcí. Věnujte tomu dostatečnou pozornost.

Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net








Comments

Leave your comment

Produkt přidán na seznam přání
Změnit nastavení cookies