Příčiny, průběh a léčba Parkinsonovy choroby

Vleklý zhoubný proces progreduje. Hlubší příčiny Parkinsonovy choroby nejsou zdaleka ještě přesně vysvětleny. Cílená terapie pomáháe zmírnit příznaky a její snahou je pacientovi zlepšit kvalitu života.

Parkinsonova choroba je častým postižením

Ať už to byl papež Jan Pavel II. nebo palestinský vůdce Jasir Araft, slavný tenorista Peter Hofmann, boxerská legenda Muhamad Ali nebo státník Mao Tse-tung. Choroba si nevybírá a nedělá rozdíly mezi celebritami nebo prominenty. Onemocnění patří  po Alzheimerově chorobě k nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. Statisticky je postižena jedna ze 100 osob nad 60 let. U osob nad 80 let jsou to tři procenta. Protože se Parkinson vyskytuje u starších lidí, počítá se  s tím, že v budoucnu se bude počet případů znatelně zvyšovat jako výsledek měnící se demografické struktury obyvatel.

První diagnosa se stanovuje především u lidí ve věku mezi 50 až 65 lety. Výjimkou však nejsou ani výrazně mladší případy. Americkému herci známému z filmu Návrat do budoucnosti Michaelovi J. Foxovi byla nemoc diagnostikována v roce 1991, v jeho 30 letech. Tato forma je známá jako tzv. early-onset, tedy propukávající v mladším věku pacienta.  Parkinson. Podíl této formy na celkovém počtu onemocnění se pohybuje mezi 5 až deseti procenty.

Klidový třes

Své jméno získala choroba od anglického lékaře Jamese Parkinsona, který v roce 1817 poprvé v odborném článku Shaking Palsy chorobu popsal. Choroba se objevuje v oblasti středního mozku zvané substantia nigra. Nervové buňky produkující látku zvanou dopamin začnou masívně odumírat.  Dopamin se účastní přenosu nervového vzruchu mezi neurony tedy nervovými buňkami, ovlivňuje společně s dalšími neurotransmitery stav napětí svalu a podílí se na ovládání pohybového ústrojí. Nedostatek dopaminu vede k tomu, že jsou tělesné pohyby pomalejší (hovoříme o tzv. bradykinéze) a svaly jsou tužší (jedná se o rigor). Končetiny se začínají silně a nekontrolovaně třást. Hovoříme pak o klidovém třesu.

Proč odumírají buňky produkující dopamin, není doposud objasněné. Příčinou je z 10 procent genetická příčina. Co se děje u zbylých 95 procent? Objasnění přichází z výzkumu z texaské univerzity  San Antonio v časopise Journal of Neuroscience. Zhobnou roli zde hraje bílkovina tyrosinkinasa c-Abl. Oxidačním stresem je bílkovina aktivována  v buněčných membránách.


Čtěte také

Co pomáhá při poruchách polykání

Potíže s polykáním komplikují příjem potravy a tekutin. Tento problém se častěji vyskytuje ve starším věku. Většina lidí přitom polykání pokládá za něco zcela samozřejmého. Polykání patří mezi ...

Číst více

Léky na Parkinsonovu chorobu

Již několik let jsou k dispozici vysoce účinné léky na Parkinsonovu chorub jako L-Dopa, prekurzor dopaminu nebo dopaminových agonistů. Dokážou na dlouhou dobu vyrovnat  ztrátu nervových buněk a kvalitu života pacientů značně zvýšit. Terapie je zpravidla doprovázena ergoterapií a fyzioterapií a při potřebě i logopedickým cvičením. Mnoho klinik nabízí postiženým speciální hovorová nebo řečová cvičení. Ještě neexistuje lék, který by nemoc zastavil. Ze začátku mohou léky navést stav bez příznaků, přesto časem se může jejich účinek oslabit a projeví se vedlejší účinky léků. Těžce nemocným parkinsonikům může pomoci hluboká stimulace mozkové tkáně. Do mozku jsou implantovány elektrody, které pomocí elektrických impulsů aktivují určité části mozku. Tímto způsobem se dá potlačit nekontrolovaný třes.

Hudbou budoucnosti mohou být kmenové buňky

Doposud velké naděje v terapii kmenovými buňkami se zatím doposud nenaplnily. Ačkoli mnohoslibná je kmenová terapie. Kmenové buňky na správném místě v mozku pacienta umístěny, přebírají úlohu dopamin produkujícím nervových buněk.

Autor: REDAKCE
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net