Schodek důchodového systému neudržitelně roste, varoval NKÚ

Schodek důchodového systému se v letech 2009 až 2013 zvyšoval v průměru o 12 procent ročně, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Varoval, že dlouhodobě jde o neudržitelný stav. Upozornil také, že stav zvláštního účtu pro přebytky z důchodového pojištění by mohl být dvojnásobný, pokud by se z důchodového systému nehradila i správa systému. O závěrech kontroly důchodového pojištění dnes ČTK informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.

Výběr důchodového pojistného NKÚ kontroloval na ministerstvech práce a sociálních věcí (MPSV), financí, obrany a vnitra. Spravují první důchodový pilíř, do nějž se odvádí pojistné. Pod resort práce spadá největší systém, proteče přes něj zhruba 97 procent příjmů a 98 procent výdajů na důchody v Česku. Loni příjmy z pojistného v ČR dosahovaly téměř 332,66 miliardy korun, výdaje činily 382,77 miliardy korun.

Kontroloři zjistili, že u MPSV rostly výdaje na důchody od poloviny 90. let v průměru o pět procent ročně kvůli přibývání seniorů a také pravidelné valorizaci penzí. Zvyšovaly se sice i příjmy z pojistného a do systému plynuly také desítky miliard korun z privatizace státních podniků a více než sedmiprocentní podíl z výnosu DPH, systém je ale stále ve schodku. "Dlouhodobě jde o neudržitelný stav," uvedl NKÚ.

Rozdíl příjmů a výdajů po odečtení nákladů na provoz a po přičtení výnosů z privatizace a DPH podle státního závěrečného účtu činil v roce 2009 zhruba 36,82 miliardy, v roce 2011 pak 45,35 miliardy. Loni dosáhl rozdíl 29,26 miliardy korun, uvedl NKÚ.

Mezi roky 1996 a 2008 příjmy důchodového pojištění rostly. Důvodem byl ekonomický růst a v roce 2004 zvýšení sazby pojistného z 26 na 28 procent z vyměřovacího základu. V následujících letech se růst zpomalil. Může za to krize, nezaměstnanost i zastropování odvodů. Výdaje jsou od roku 2008 výrazně vyšší než vybrané pojistné a každoročně se zvyšují. "Posledním rokem, v němž bylo dosaženo přebytku, byl rok 2008. Od tohoto roku nebylo dosaženo ani přebytku, ani vyrovnané bilance, a to ani po zahrnutí dalších příjmových položek, které měly celkový stav zlepšit," uvedl NKÚ.

Na zvláštním účtu pro přebytky z důchodového pojištění, který byl zřízen v roce 1995, bylo na konci předloňska 22,6 miliardy korun. Podle NKÚ mohl být ale stav účtu dvojnásobný. "Započítávání nákladů na správu důchodového systému do jeho výdajů podle NKÚ zkresluje celkovou bilanci příjmů a výdajů systému. Pokud by totiž ministerstvo v letech 2004 až 2008, kdy byl důchodový systém přebytkový, převedlo na zvláštní účet celý přebytek a neodečetlo z něj výdaje na správu, mohl být zůstatek na zvláštním účtu o 22,5 miliardy korun vyšší," uvedla Málková. Podle NKÚ rezervní účet k řešení problému s nedostatkem zdrojů na penze může přispět jen okrajově.

Náklady na správu důchodového systému, které do výdajů započítává v podle platných pravidel ministerstvo financí, se v letech 2009 až 2013 pohybovaly mezi zhruba pěti až sedmi miliardami korun. Předminulý rok činily 4,92 miliardy.

Dávky důchodového pojištění koncem roku 2013 pobíraly téměř tři miliony lidí. Rostl především počet přiznaných starobních důchodů. Ten koncem roku 2013 podle MPSV pobíralo zhruba 2,3 milionu seniorů, což je asi o třetinu více než v roce 1996. Příjmy do systému důchodového pojištění se v rozpočtu vykazují v sedmi kapitolách, výdaje pak ve čtyřech.