Více než 860 000 osob v České republice se léčí s nemocí jménem diabetes mellitus, laicky nazývanou cukrovka. Počet nemocných se navíc  rok od roku trvale zvyšuje. Meziroční nárůst činí kolem 20 000 ...

Více než 860 000 osob v České republice se léčí s nemocí jménem diabetes mellitus, laicky nazývanou cukrovka. Počet nemocných se navíc  rok od roku trvale zvyšuje. Meziroční nárůst činí kolem 20 000 osob za rok a podle odhadu odborníků je v Čechách dalších 250 000 diabetiků,  kterým nebyla nemoc zatím diagnostikována.  Kvůli těmto alarmujícím údajům je toto onemocnění  právem označováno jako epidemie  třetího tisíciletí.

---

Dva základní typy diabetu:

[caption id="attachment_4939" align="alignright" width="300"] Glukometr se vzhledem k své velikosti vejde pohodlně do kapsy nebo kabelky[/caption]

Diabetes 1. typu – projevuje se nejčastěji v dětství či dospívání. Vyšší pravděpodobnost výskytu je u  dětí, které mají jednoho z rodičů diabetika.  Charakteristickým znakem prvního typu je úplná absence inzulínu v těle nebo je jeho hladina velmi nízká. Pacient si v tomto případě musí inzulín injekčně aplikovat  po celý svůj život.

Diabetes 2. typu – propuknutí nemoci ovlivňuje životní  styl jedince. Nejčastěji postihuje osoby s nadváhou  nebo obezitou a starší osoby (tzv. stařecká cukrovka).  Léčba spočívá především v úpravě stravy a zařazení  větší pohybové aktivity, dále jsou podávány léky v  podobě tablet. V některých případech musí být rovněž  zavedena inzulínová terapie.

---

Při diabetu dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což je zapříčiněno nedostatkem hormonu inzulínu. Ten se přirozeně tvoří ve slinivce a umožňuje získávat buňkám v lidském těle cukr z krve. Pokud po jídle (příjem cukrů) nedojde i k uvolnění vyššího množství inzulínu, máme vysokou hladinu cukru v krvi. Tento stav se nazývá hyperglykemie. Naopak pokud je v organismu  více inzulínu a málo cukru, k čemuž může dojít např.  u diabetika se špatně nastavenou substituční inzulínovou léčbou, dostáváme se do stavu hypoglykemie.  Hladinu krevního cukru ovlivňuje především složení naší stravy,  rozložení porcí jídla během dne a pohyb a jeho intenzita.

Reklama

Sledování glykemií vede k úspěšné léčbě diabetu

Diabetik by měl z podstaty své nemoci na doporučení lékaře provádět tzv. selfmonitoring. Jde o pravidelné sledování hladiny cukru v krvi za pomoci glukometru a testovacích proužků. Díky glukometru může diabetik z pohodlí domova či v práci pravidelně zaznamenávat své glykémie. Glukometry navíc dokáží nejen zpracovat výsledek měření, ale jednotlivé údaje rovněž zaznamenávají  do paměti. Informace lze pak jednoduchou cestou stáhnout do počítače pro další zpracování. Selfmonitoring je důležitou a nedílnou součástí léčby diabetu, která pomáhá lékařům v nastavení vhodné a individuální léčby pacientům.   

Co je glukometr? 

Glukometr je malý přístroj s digitálním displejem, který se vzhledem ke své velikosti vejde i do kapsy nebo kabelky. Slouží k měření hladiny cukru v krvi. Kromě samotného glukometru je k měření zapotřebí použít testovací papírek a lancetu - ostrý nástroj sloužící pro vytvoření vpichu, kterým může diabetik  za pomoci jemného tlaku získat kapku krve nutnou pro měření. Testovací proužek se pak vloží do glukometru, kapka krve se přiloží k vyznačenému místu na proužku a po vsáknutí kapky do proužku proběhne během pár vteřin vyhodnocení výsledku, který se okamžitě zobrazí na displeji přístroje. Kvalitní přístroje se přesností svého měření blíží úrovni laboratorních testů.

Frekvence selfmonitoringu by měla být dle České diabetologické společnosti u pacientů na intenzivních inzulinových režimech nebo na inzulínové pumpě 3x a vícekrát denně. U ostatních diabetiků (např. 2. typu) pak individuálně dle doporučení lékaře.[3] Význam selfmonitoringu spočívá ve správném nastavení léčby (dávkování inzulínu před a po jídle) tak, aby bylo dosaženo tzv. normoglykémie. Tím se významně sníží riziko rozvoje pozdních zdravotních komplikací (např. diabetická noha), které s sebou diabetes přináší. Podle zkušeností z diabetologických ordinací se v České republice selfmonitoring neprovádí zcela důsledně ve správné intenzitě. Důvodů může být několik - od neochoty pacienta spolupracovat při léčbě až po finanční hledisko, protože testovací papírky, které jsou pro selfmonitoring nezbytné, nemusejí být v dostatečném množství hrazeny zdravotními pojišťovnami.

Více informací o problematice najdete na www.hlidejsizdravi.cz.

 

Pro bližší informace či v případě dotazů prosím kontaktujte:

Bc. Adéla Vosádková, DiS.

PR manager

Tel.: 775 014 300

Mail: adela.vosadkova@side-effect.cz

---

[1] Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

[2] www.diabetickaasociace.cz

[3] www.diab.cz