V SeniorCentrech pomáhají zvířecí přátelé

Hlazení morčete či králíka, krmení andulek, rybiček nebo koz. Výzkumy psychologů jednoznačně potvrzují, že kontakt se zvířaty a péče o ně seniory aktivizuje, pozitivně podporuje jejich zdraví i ... Hlazení morčete či králíka, krmení andulek, rybiček nebo koz. Výzkumy psychologů jednoznačně potvrzují, že kontakt se zvířaty a péče o ně seniory aktivizuje, pozitivně podporuje jejich zdraví i psychiku a dává jim pocit, že jsou milovaní a potřební. Domácí zvířata jsou běžnou součástí života v SeniorCentrech SeneCura a někteří klienti mají svoje domácí mazlíčky dokonce přímo na pokojích. Prokazatelně působí jako léčebný prostředek, jelikož kladně ovlivňují zdravotní stav seniorů. Při hlazení zvířete dochází k poklesu krevního tlaku, zklidňuje se srdeční činnost a navozuje se stav celkového uvolnění. Zvířata mohou spolupůsobit na snižování spotřeby léků proti bolesti a úzkosti, pomáhají také při některých poruchách spánku.[1] Proto také během koronavirového období přibyli do domovů SeneCura další zvířecí přátelé. Do SeniorCentra Liberec například dvě andulky Karel a Pepík a akvárium s rybičkami. „Jeden z klientů se aktivně ujal péče o naše zvířátka, a tak každé ráno po snídani jde všechny zkontrolovat a nakrmit. Dodává mu to pocit důležitosti a je rád, že má svoje povinnosti,“ potvrzuje přínosy péče o zvířata aktivizační pracovnice Anna Henlínová z libereckého SeniorCentra SeneCura. Domov SeneCura v Modřicích u Brna zase nedávno přivítal dvě mladé morčecí samičky Amálku a Nutellu, které u seniorů sklidily neuvěřitelné ohlasy. Klientka domova, Mgr. Hana Benešová, prohlásila: „Takové morčátko jsem měla taky, úplně stejně zbarvené! Morčata mám moc ráda, jsou to přítulná a roztomilá zvířátka.“ Caviaterapie, tedy terapie pomocí morčat, má blahodárné účinky na psychickou pohodu podobně jako canisterapie se psy. „Průměrná tělesná teplota člověka je v rozmezí 35,8-37,3 °C narozdíl od morčat, kde je více jak o dva stupně vyšší. Skvěle tak dokážou prohřát lidské tělo v případech ztuhlosti rukou, zkrácených šlach, bolavých svalů a kloubů. Jejich mazlením, česáním a krmením navíc klienti procvičují jemnou motoriku,“ popisuje radost a pozitivní působení nových zvířecích přírůstků vedoucí aktivizační pracovnice modřického domova Kristýna Anschlagová. Zvířata dokážou také zmírňovat pocity osamělosti a společenské izolace zejména u klientů, kteří tráví většinu času na lůžkách, a také u seniorů trpících Alzheimerovou chorobou či demencí. Řada vědeckých studií prokázala, že domácí zvířata mohou být dobrými pomocníky v terapii vzpomínkou, protože mnoho seniorů mělo v dětství zvířata. S jejich pomocí lze zlepšovat orientaci, paměť a sebevědomí klientů.[2] To potvrzuje i Lenka Bazgerová, aktivizační pracovnice ze SeniorCentra Olomouc: „Náš králík Pája pravidelně navštěvuje naše klienty, a to hlavně klienty zcela imobilní. Na lůžku se k nim doslova tiskne, miluje hlazení a škrábání za ouškem. V rámci těchto kontaktů si klienti nenásilnou formou procvičí jemnou motoriku a zároveň jim zvířátko vždy vykouzlí úsměv na tváři. Často se pak rozpovídají a ve vzpomínkách vrací k domácím mazlíčkům, které v minulosti měli.“   [1] Vojtěchovský, Miloš, Vojtěchovská-Mayerová, Milena, Zvířata v domovech nejen pro seniory: příručka pro návštěvní programy, držení a chování zvířat, Hestia, 1999, ISBN 80-239-1973-3 [2] tamtéž