Průměrná hrubá mzda stoupla od roku 1989 reálně o 52 procent

Říj 29 2014

ČTK – Průměrná hrubá mzda vzrostla z 3170 korun v roce 1989 na letošních 25.800 Kč, tedy více než osmkrát. Po zohlednění inflace se průměrná mzda zvýšila o 52 procent, tedy téměř shodně jako HDP. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Životní úroveň stoupla také důchodcům, nicméně méně výrazně než zaměstnancům. Průměrný starobní důchod se za posledních 25 let reálně zvýšil o 29 procent.


“Pokud porovnáme čistou mzdu a ceny zboží, vychází například, že v roce 1989 jsme si z jedné průměrné výplaty mohli koupit dvacet pánských košil, dnes si jich, můžeme pořídit o 13 více. Na malé auto nižší třídy jsme tehdy museli odložit 34 výplat, dnes stačí 12 platů,” řekl ČTK hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte David Marek.


V některých případech si ovšem Češi pohoršili, rychleji než platy rostly ceny některých potravin a ceny služeb. V roce 1989 si z jedné průměrné výplaty mohli koupit 1565 kg brambor, nyní pouze 1097 kilo. Před sametovou revolucí si mohli z výplaty koupit 342 vstupenek do kina, dnes jen 163.


Analytik Home Creditu Michal Kozub ovšem připomněl, že druhý rozměr změny životní úrovně tkví v tom, jak se změnila celková spotřeba. “V roce 1989 nikdo asi netušil, že si budeme kupovat mobilní telefony nebo platit kabelovou televizi. Velkou změnou tedy prošla i samotná struktura našich výdajů,” upozornil.


Statistika také podle něj nevyjadřuje to, jak se mění v letech průměrná životnost nepotravinářského zboží, tedy například lednic, televizí nebo praček. Navíc dochází k výměně spotřebičů ještě dříve, než doslouží. Nejviditelnější to je právě u černé techniky, jako jsou televize nebo počítače. Přestože se životnost televize může pohybovat okolo 15 let, lidé je mění mnohem dříve jen proto, že velikost jejich obrazovky je nedostatečná, nebo chtějí novější, tenčí.


Statistiky ČSÚ ukazují také na změnu struktury výdajů. Ta jde ruku v ruce se změnou cen v některých oblastech, ale také s příchodem nových služeb. V roce 1989 tvořily potraviny třetinu celkových výdajů. Nyní je to jen 23 procent. Naopak výrazně vzrostl význam služeb. Ty tvořily v roce 1989 jen necelých 18 procent, nyní to je už více než 34 procent. “To je dané také tím, jak vznikly nové služby a obory. Ať už je to připojení k internetu, mobilní telefony, televize a řada dalších věcí,” podotkl Kozub.


V relaci k životní úrovni je důležitá distribuce příjmů. Tržní ekonomika s sebou přinesla zvýšení rozdílů v příjmech. Nejde však o dramatickou změnu. Jedním z ukazatelů měřících příjmovou distribuci je Gini koeficient (čím vyšší hodnota, tím větší rozdíly v příjmech). Jeho hodnota v roce 1989 dosahovala 20,4 bodu, loni 24,6 bodu. Ve srovnání s ostatními zeměmi světa jde o jednu z nejnižších hodnot. Průměr tohoto ukazatele v EU činí 30,5 bodu, v USA přesahuje hranici 40. ČR má zároveň nejnižší procento populace ohrožené chudobou v rámci celé Evropské unie, připomněl Marek.

Počet komentářů: 0

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..