Nadace Via vyzývá: Vyberte nejsilnější filantropické příběhy posledních dvaceti let

Dub 20 2017

Nadace Via vybrala dvacet nejinspirativnějších příběhů české filantropie posledních dvaceti let. Právě spustila webové stránky, kde může veřejnost hlasovat a vybírat ty nejsilnější z nich.

Hlasování veřejnosti na stránkách www.cenaviabona.cz je hlavní součástí letošní filantropické Ceny Via Bona, kterou Nadace Via organizuje už dvacátým rokem. Oceněním chce každoročně vyzdvihnout inspirativní příběhy dárcovství a dobročinnosti a poděkovat všem, kteří nezištně pomáhají druhým, věnují svůj čas, energii, peníze či zkušenosti pro dobrou věc.

Letošní, dvacátý ročník je výjimečný právě tím, že nadace nehledá nové příběhy české filantropie, ale symbolicky nadace via bonapřipomíná a ukazuje filantropické činy, které měly v posledních dvaceti letech největší dopad, a dobročinné projekty, které mnohdy úspěšně pokračují po řadu let. „Bude to oslava filantropie a ukázka toho, kam se filantropie v Česku za posledních dvacet let posunula,“ říká programový ředitel Nadace Via Jan Gregor. Zatímco před dvaceti lety byla filantropie v Česku takřka neznámým pojmem, v současnosti filantropii považuje za běžnou součást života řada firem i jednotlivců.

Za posledních dvacet let Nadace Via ocenila 123 jednotlivců a firem. Z nich nyní odborná komise vybrala dvacet nejsilnějších příběhů, a to ve čtyřech kategoriích – individuální filantropie, firemní filantropové, mladí filantropové a filantropové v regionech.

Na webu www.cenaviabona.cz lidé najdou přehled těchto příběhů, které jsou unikátní také svým zpracováním – a to formou komiksu. Příběhy, které obdrží nejvyšší počet hlasů veřejnosti, ocení Nadace Via během slavnostního večera v Pražské křižovatce, a to 23. května.

Generálním partnerem Ceny Via Bona je Nadační fond Avast, hlavním partnerem Česká spořitelna, hlavním mediálním partnerem pak Česká televize. „Před třemi roky jsme Cenu Via Bona obdrželi za rozvoj našeho paliativního programu, jsme tedy součástí komunity dárců kolem této prestižní ceny a tak nám přijde logické podpořit její dvacátí výročí,“ říká předsedkyně správní rady NF Avast Jarmila Baudišová. „Náš nadační fond je partnerem řady neziskových organizací a často se zajímáme, kdo další jejich práci podporuje. Kdo jsou jejich dárci. Zajímají nás filantropické příběhy a myslíme si, že je třeba je šířit dál. A přesně to Cena Via Bona dělá,“ dodává.

Dalšími partnery Ceny Via Bona jsou Kooperativa pojišťovna a Nadace Vodafone Česká republika.

Níže najdete přehled všech příběhů, které můžete zpracovat. Na vyžádání poskytneme kontakty.

Další informace poskytne Zdeněk Mihalco, zdenek.mihalco@nadacevia.cz, tel: 739 681 824.

O Nadaci Via: 

Nadace Via vznikla v roce 1997. Usiluje o to, aby v Česku bylo víc lidí, kteří společně pečují o své okolí a kteří darují druhým. Více na www.nadacevia.cz

 Medailonky dvaceti filantropů, jejich příběhy lze zpracovat, kontakty poskytne Nadace Via na vyžádání:

 Filantropové v regionech 

Jan Školník a firma Hobra-Školník

Jeho cílem je aktivně se podílet na životě kraje, kde nestojí žádné velké město, který ze tří stran obepíná hranice a kam je zdánlivě odevšad daleko. Jan Školník chce vracet hrdost Broumovsku. A daří se mu to.

Jeho firma Hobra-Školník vyrábí filtrační média a zařízení pro vinaře, potravináře a farmaceutické firmy z celého světa. Velkou část energie ale dává do obnovy unikátního Broumovského kláštera, který proměňuje se svým týmem v centrum vzdělanosti a kultury. A ne kultury ledajaké, na zdejší koncerty či výstavy se sjíždějí lidé z celé republiky.

S podporou své rodiny založil Agenturu pro rozvoj Broumovska, která usiluje o to, aby se tu lidem lépe žilo a vraceli se sem turisti. V areálu kláštera se hraje třeba původní divadlo o historii kraje z dílny předních českých tvůrců, po celé léto tu probíhá festival Za poklady Broumovska, který láká špičkové hudebníky a hudebnice, a do kláštera přicházejí lidé za kulturou, vzděláním i ztišením.

Nejde jen o to rekonstruovat klášter, ale přivést sem život. Na svých cílech pracuje s vizí na roky dopředu. „Chceme lidi nechat nahlížet do učebnice Broumovského kláštera a pomoci jim, aby hledali to, čemu se říká moudrost,“ shrnuje.

Marie a Milan Souradovi

Mohli postavit rodinný domek pro sebe, místo toho investovali do stavby, kterou poskytli k bezplatnému pronájmu žamberskému domu na půl cesty. Ten slouží mladým lidem mezi 18 a 26 lety bez rodinného zázemí či těm, kteří strávili část života v ústavním zařízení.

Spolupráce mezi manželi Souradovými a sdružením CEMA Žamberk, které dům na půl cesty provozuje, začala před patnácti lety a pokračuje dodnes.

Manželé nejdříve poskytli bydlení mladým lidem v těžké situaci ve svých dvou bytech v Chrudimi. Poté se rozhodli postavit přímo dům. Na první pohled se nijak neliší od rodinných domků okolo. Je v něm několik bytových jednotek, které slouží právě mladým lidem v těžkém období vstupu do dospělého života.

 „Vždy jsme si uvědomovali, v jak těžké situaci se ocitají mladí lidé, kteří opouštějí po osmnáctém roce dětské domovy. Jsou nuceni se osamostatnit příliš brzo a naráz. Vnímali jsme jako nutnost, že někdo těmto lidem musí na cestě do běžného života pomoci,“ říkají Marie a Milan Souradovi.

Dušan Hopp a firma Dušan Hopp auto díly servis s.r.o.

Majitel novojičínského autoservisu Dušan Hopp je podnikatel se sociálním cítěním. Pomáhá v oblasti, o které se ve společnosti tolik nemluví, a navíc dlouhodobě a vytrvale.

Před několika lety sháněl finanční prostředky a koordinoval dobrovolníky a lidi z místních firem při rekonstrukci Azylového domu pro těhotné ženy v tísni. Dobré dílo se společným nasazením mnoha lidí podařilo, a dům už od roku 2008 slouží ženám v potížích i jejich dětem. Dušan Hopp se sám účastní brigád a spolu s ostatními dobrovolníky a jejich rodinami dál každý měsíc přijíždějí na brigády do azylového domu.

Své osobní filantropické přesvědčení a nasazení promítá i do svého podnikání. Například: Pokud zákazníci autoservisu přispějí na provoz azylového domu, stejná částka je jim při další návštěvě servisu odečtena z ceny opravy. Firma samotná navíc podporuje provoz azylového domu pravidelným finančním darem v řádu několika desítek tisíc korun ročně a stará se o provoz služebního vozidla.

Dušan Hopp a jeho kolegové a přátelé ukazují, že i malá firma může pomáhat druhým a měnit své okolí k lepšímu.

Konzum – obchodní družstvo Ústí nad Orlicí

Společně za úsměv. Tak se jmenuje každoroční projekt Konzumu z Orlickoústecka. Je výjimečný mimořádným dopadem na region i tím, jak dlouho funguje. Díky němu lidé od roku 2001 podpořili už 190 nejrůznějších dobročinných projektů v této oblasti východních Čech.

Do projektu se mohou zapojovat zákazníci konzumu prostřednictvím třicetikorunových dárcovských kuponů, které mohou darovat vybrané neziskovce. Tuto částku zákazníci zaplatí na pokladně kteréhokoliv konzumu. K těmto vybraným prostředkům družstvo navíc věnuje v každém kole sbírky 100 000 korun. Tento dar pak firma rozdělí v poměru přesně takovém, v jakém na jednotlivé projekty přispívali zákazníci.

Mezi podpořenými najdeme řadu sociálních projektů, akcí pro děti, ale třeba také podporu hasičského plesu, sousedských slavností, masopustu, turnaje v malé kopané nebo třeba pobytu pěstounských a adoptivních rodin v Orlických horách.

Řada vybraných prostředků míří také orlickoústecké nemocnici a ve spolupráci s Koalicí nevládek Pardubicka mnoha dalším neziskovým organizacím v regionu.

Za více než 15 let tak firma společně se svými zákazníky darovala na dobročinnost přes  4,5 milionů korun. „Společně dokážeme víc,“ zní heslo družstva.

Kvapil Elektro

Málokterá firma přímo ve své vizi uvádí, že jedním z jejích cílů je podporovat ze svého zisku dobročinné projekty. Olomoucká společnost Josef KVAPIL a.s. k nim patří, a to už řadu let. Za dobu svého podnikání podpořila desítky dobročinných projektů. Jejich záběr je obrovský – od podpory lidskoprávního filmového festivalu po humanitární pomoc.

Jak plyne ze slov podpořených organizací, firma zdaleka nechápe svoje finanční dary jako formu reklamy, ale zajímá se vždy o to, aby peníze mířily na smysluplnou věc. Navíc poskytuje příspěvky i na samotný provoz neziskovek, což dělá málokdo – a pro fungování organizací je to mimořádně důležité. Například olomouckému Středisku SOS, které pomáhá lidem v akutních problémech a nouzi, poskytla firma Josef KVAPIL a.s. za poslední roky desítky tisíc korun. A přičteme-li ostatní humanitární, sociální a neziskové projekty, dosáhla podpora firmy řádu miliónů korun.

Za řadou filantropických aktivit stojí sám zakladatel firmy Josef Kvapil. Mimo jiné stál třeba také u založení olomoucké Poradny pro ženy a dívky. „Všichni žijeme pod jedním nebem. Proto podporujeme charitativní a neziskové organizace,“ shrnuje firma. 

Mladí filantropové 

Milan Dzuriak

Patřil ve svém věku k nejlepším skokanům do výšky v republice. Jeho snem byla olympiáda, jenže přišla rána. Lékaři mu v 18 letech diagnostikovali nemoc kyčlí a krátce na to Bechtěrevovu chorobu. „Ztratil jsem věc, ve které jsem vynikal a kterou jsem žil,“ říká Milan. Z flámování a nejistoty se dostal až nápadem, že zkusí porážet vlastní bolest a bude pomáhat jiným lidem se zdravotními problémy.

Vyrazil na svou první Cestu proti bolesti. Rozhodl se na kole objet Česko a žádat lidi, aby posílali peníze na dobročinnost. Jeho kamarád Matyáš, který trpí svalovou dystrofií, snil o tom, že se podívá do Paříže. Zdeněk zase chtěl nový elektrický vozík, protože bydlí na kopci a rodiče se s ním museli tahat znovu a znovu nahoru. Obě přání Milan Dzuriak s příspěvky od dárců splnil.

Ve svých dobročinných expedicích ale pokračoval dál. Jeho druhá cesta vedla pěšky ze Sněžky do rodného Jirkova. Na plnění snů ostatním nemocným vybral 190 tisíc korun.

Jeho Cesta proti bolesti měla i jeden nečekaný dopad. Milan probudil severočeský Jirkov, kde žít není vždycky snadné. Čekalo na něj plné náměstí.

Kateřina Vaňáková

11 dní, 8 měst, 7 koncertů, 3 státy, 2 kapely, jeden lepší život. Kateřina Vaňáková zorganizovala takzvanou Tour za kyslíkem, aby pomohla malé Rozálce, která trpěla vzácným onemocněním. Aby se jí lépe žilo, potřebovala špatně dostupný kyslíkový přístroj, takzvaný oxygenerátor.

Díky hudební tour Kateřina Vaňáková se svými přáteli získali desítky tisíc korun. Díky oxygenerátoru se  nejen Rozálka učí udržovat rovnováhu anebo lépe mluvit.

Tour za kyslíkem ale není to jediné, co Kateřina dělá pro zlepšování života lidí okolo sebe. Například: doprovázela handicapovanou tenistku Ladislavu Pořízkovou na jejich turnajích po celé republice i v zahraničí. Navíc strhává řadu mladých lidí okolo sebe, aby se zapojovali do podobných činností jako ona.

Rozálka je již školačkou a oxygenerátor putuje po mnoha dalších rodinách. Od minulého roku oxygenerátor pomáhá i starším lidem, konkrétně paní Zoubkové, která statečně bojovala s rakovinou plic.

Kateřina dnes již má vlastní neziskovou organizaci a zároveň se věnuje svým dalším charitativním projektům, například projektu Vlkodav a hudba léčí, kde ojediněle propojila muzikoterapii a canisterapii s irským vlkodavem. S tímto projektem objela 165 handicapovaných klientů po celé České republice za 16 dní.

Jakub Trefný

Pomáhá lidem na okraji. Těm, ke kterým patří slova izolace, tíha, úzkost a složitý osud. Ať už to jsou ti, kteří utíkají před válkou. Anebo bezdomovci a bezdomovkyně potulující se bezcílně městem a životem. Pro svou pomoc si Jakub Trefný cíleně vybírá lidi, na které se část společnosti dívá svrchu.

„Jsou osamělí, ať už na cestách, na ulici, nebo v domově důchodců. Nejvíce ze všeho potřebují, aby jim někdo naslouchal, usmál se na ně a projevil zájem o jejich starosti,“ říká.

Jakubovi Trefnému je teprve 20 let, ale stihl toho už víc, než řada jiných za celý život. Několikrát vyrazil na Balkán, kde během pomáhal lidem během uprchlické vlny. Na Vánoce každým rokem chodí na společné obědy s lidmi bez domova.

Se svou srdcařskou filantropií začal tak, že ji okoukal od jiných. A pro své dobrovolničení se teď naopak snaží získávat další a další přátele a známé.

Rok od roku přidává další akce, kterých se jako dobrovolník účastní. Do broumovského Kláštera svaté Dobrotivé jezdí na brigády. Jindy zase hraje s kapelou na benefičních akcích, které upozorňují na nejrůznější problémy ve světě.

Scott Keel a Petr Oliva

Jaké to je běžet půlmaraton, když nemůžete chodit? Jedinečný, emočně silný zážitek, kdy vám tleskají tisíce lidí.

Scott Keel studoval před několika lety v Česku medicínu a chtěl ve své dočasné zemi vytvořit něco, co tu bude moci zanechat. Společně se svým spolužákem je napadlo umožnit běžet závody lidem, kteří nemohou chodit. Založili iniciativu Running With Thouse That Canť (Běháme s těmi, kteří nemohou).

Závodů se účastní každý rok více a více dětí se svalovou dystrofií a dalšími zdravotními postiženími, kterým přinášejí mimořádný zážitek a radost – a to nejen jim, ale i jejich rodinám. Závodí ve speciálně upravených vozících, se kterými běží jejich průvodci. Navíc členové RWTTC od řady dárců vybírají peníze na nákup těchto speciálních vozíků, následně je darují vybraným rodinám a umožňují jim tak žít aktivnějším životním stylem s větší dostupností přírody i různých sportovních aktivit.”.

Scott Keel a Petr Oliva už školu ukončili, ale běhy pokračují dodnes. Jejich závodění v rámci běhů se stalo tradicí, na kterou se nemocné děti a jejich rodiče celý rok těší.

Martin Kučera a Vojtěch Paukner

Nečekali, že jejich nápad bude mít až takový úspěch. Před čtyřmi lety spustili studenti Martin Kučera a Vojtěch Paukner projekt Milý Ježíšku, díky kterému lidé plní vánoční přání dětem z dětských domovů.

Ze začátku se v  domovech setkávali s nedůvěrou. Když ale vypustili na Facebook první zmínku o projektu, jejich myšlenka se začala masově šířit. První várku dětských přání dárci splnili za tři dny. V tu chvíli se začali ozývat lidé z vedení dalších dětských domovů… a další a další dárci.

Za dobu trvání projektu už lidé z celého Česka i Slovenska splnili už takřka 5 000 přání. Na stránkách www.milyjezisku.eu najdou přehled vánočních přání, kde děti popisují, jaký dárek by rády dostaly. Kdokoliv jim přání může splnit.

„Hlavní myšlenkou našeho projektu je jednoduchost. Jednoduchost a transparentnost. Chceme, aby dárek putoval od dárce přímo k obdarovanému dítěti,“ říkají autoři projektu. Podle nich právě díky takovému přímému způsobu a propojení prožijí dárci i obdarovaní tu pravou radost z darování.

Individuální filantropie

Zdenka Wasserbauerová

Před osmnácti lety její vnuk onemocněl leukémií. Ze své nemoci se vyléčil, ale tříletý chlapec, který ležel na vedlejší posteli, zemřel. Pro Zdenku Wasserbauerovou, účetní v otrokovické továrně na pneumatiky, to byl zlomový moment života.

Kdyby měl dárce kostní dřeně, přežil by. Zjistila, že v registru dárců je v Česku mnohonásobně míň lidí než třeba v Německu. Svou životní energii začala vkládat jedinému: osvětě a nabádání mladých lidí, že zápis do registru dárců kostní dřeně může zachraňovat životy.

V posledních dvaceti letech objížděla školy, přednášela, přesvědčovala dělníky v továrnách. Podle odhadů národního registru dárců díky ní nabídlo svou kostní dřeň okolo 10 000 lidí, svou energií tedy zachránila řadu nemocných dětí a mladých lidí.

Je jí 77 let a ke své filantropii říká: „Každý, kdo má zdravé ruce, zdravé nohy a zdravou hlavu si může uvědomit, že je to velké štěstí, které se mu od osudu dostalo… Mělo by být povinností nás zdravých pomáhat těm, co zdraví nejsou a nějakou formu pomoci potřebují. To nesouvisí s vírou, církví, politickou příslušností, stavem konta v bance a podobně. To souvisí s lidstvím. A já věřím, že většina lidí lidmi jsou…“

Kvido Štěpánek 

Jeho firma sídlí v Jablonném nad Orlicí, odlehlém koutu Pardubického kraje na česko-polském pomezí. Má obrat miliardu ročně a zahradní mechanizaci domácí spotřebiče či součástky do aut vyváží po celé Evropě, do USA či do Mexika. Miliardář Kvido Štěpánek, majitel a šéf firmy Isolit-Bravo se však typickým představám o miliardáři vymyká.

Řídí se totiž filozofií, pro bohaté je povinností pomáhat – a že pro osobní potřebu člověk moc peněz nepotřebuje. Drahé košile nenosí, luxusním autem nejezdí. Jak o něm říkají jeho kolegové, je „vlastně docela obyčejný člověk“.

Přispívá třeba na provoz místní nemocnice, podporuje také řadu českých neziskovek. Jeho záběr pomoci je široký, pomáhá zkrátka tam a těm, u kterých cítí, že to nejvíce potřebují a o kterých ví, že se o ně stát nepostará. Často také přispívá na opravu památek.

“Památky jsou výrazem stavu dnešní společnosti. Pokud chátrají, znamená to také naši nemoc. Snažím se pomoci tam, kde se nikdo nestará a kam neplynou žádné dotace,” vysvětluje.

Tomáš Slavata 

„Snažím se podporovat děti z dětských domovů a veřejnosti ukázat, že na startovní čáře jsme si všichni rovni a máme stejné šance. A to bez ohledu na to, v jakém prostředí nebo zázemí vyrůstáme“ říká Tomáš Slavata. Pořádá sportovní závody, tréninkové kempy i besedy pro děti o tom, že věci se nesmějí vzdávat.

Vlastní minulost mu umožňuje přistupovat k dětem jako k sobě rovným a chápat jejich pocity a problémy. Snaží se o přirozenou integraci těch, kterým osud nepřál. Sám totiž pochází z rozvrácené rodiny. Utíkal z domu, staraly se o něj sestry, idylické dětství to rozhodně nebylo. Ustál to, začal tvrdě dřít, sportovat a v triatlonu se v minulosti vypracoval na špičku.

Jeho největším projektem je Slavata Triatlon Tour. Tyto akce spojují děti ze všech sociálních skupin včetně těch z dětských domovů. Jeho cílem je hledaní dětí, které si o pomoc neumějí říct či se stydí, proto vzniklo tolik projektů, kde muže trávit čas s těmito dětmi a najít příběhy dětí, kteří bojují za své sny.

Aby získal dostatek peněz na rozjezd všech aktivit, prodal i vlastní byt. Dětem, které si to nemohou dovolit, půjčuje na závody kola a další vybavení. „Všechny ty mé aktivity pomáhají dětem, ale i mně samotnému,“ říká.

Pomoci dětem věnuje veškerý svůj čas a peníze. Sám se od 21 let staral o své synovce a momentálně se svou partnerkou vychovává i další dva mladé kluky z rozvrácených rodin, kteří dosud moc štěstí v životě neměli.

Mathilda Nosticová

Když bylo Mathildě 12 let, v roce 1948, vyhnali její rodinu z Československa. Žila v řadě zemí po celém světě. Po revoluci se vrátila do Česka a svůj čas věnuje pomoci zrakově postižením.

Jejím hlavním cílem je, aby lidé s postižením zraku mohli žít normální život jako kdokoliv jiný. Proto Nadační fond Mathilda podporuje projekty, které pomáhají nevidomým k jejich samostatnosti. Přispívají také ve vzdělávání nevidomých, které jim zvýší šance, že si najdou práci. Fond se také zabývá výchovou a výcvikem vodicích psů. A usiluje o to, aby lidé s postižením zraku žili podobně kvalitní život jako zbytek populace, a to třeba i díky umění. Pořádají proto například i koncerty nevidomých hudebníků.

Jak si zalít kávu a neopařit se? Jak si uvařit jednoduché jídlo? Právě s takovými drobnými úkony, které jsou zásadní pro kvalitní život, lidem se zrakovým postižením fond pomáhá. A to zejména těm, kteří znenadání o zrak přišli během svého života a nyní bojují s tím, aby se opět vrátili do života a aby nezůstali na okraji české společnosti.

Petr Sýkora

Díky Petru Sýkorovi v Česku začali pomáhat dobří andělé.

„Už jsme celou generaci po revoluci a žijí tu stovky či tisíce bohatých lidí, kteří jsou připraveni se o své bohatství podělit,“ říká v dokumentární sérii České televize Filantrop Petr Sýkora. Sám mezi takové lidi patří.

Se svým společníkem Janem Černým vybudoval a následně prodal firmu Papirius, která dodávala firmám kancelářské potřeby. Oba se poté rozhodli část vydělaných peněz investovat do dobročinného projektu. Založili Nadaci Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, kde některé z dětí nebo rodič trpí onkologickým onemocněním nebo kde děti trpí jiným vážným dlouhodobým onemocněním. Tyto rodiny, se mnohdy ocitnou ve finanční tísni právě kvůli tomu, že musejí vynakládat peníze na věci související s péčí o nemocné dítě.

V České republice už pomohlo více než 70 000 Dobrých andělů přes 4 000 rodinám. Unikátní na projektu je to, že všechny peníze darované Dobrými anděly jdou přímo rodinám, manželé Sýkorovi totiž spolu s dalšími filantropy platí provoz nadace ze svého. Navíc, Dobří andělé vědí přesně, komu pomáhají – mohou se kdykoli, které rodině a jakou částkou kdy přispěli.

Firemní filantropie

NET4GAS

Suchou nohou mezi vodou. Tak se jmenuje už osmdesátá přírodní lokalita, kterou před nedávnem otevřela pro veřejnost firma NET4GAS ve svém programu Blíž přírodě. Jde o několik krásných tůní na Chrudimsku, mezi kterými se proplétá naučná stezka a kde najdeme informační tabule o vzácných obojživelnících a ptácích, kteří tady žijí.

Právě výstavba naučných stezek, pozorovatelen, informačních panelů, ale také ochrana vzácných rostlin, zvířat a území. To jsou hlavní součásti programu Blíž přírodě, na kterém už deset let tato plynárenská firma spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody. NET4GAS patří k firmám, které dlouhodobě ve své firemní filantropii podporují oblasti související s jejich strategií. Usiluje též o to, aby jejich vlastní podnikání, tedy provoz a výstavba plynovodů, bylo k životnímu prostředí šetrné.

Díky svým promyšleným filantropickým programům firma přispívá k zachování přírodního i kulturního bohatství Česka.

LMC

V době finanční krize radikálně poklesl počet nabídek práce, ovšem pro lidi se zdravotním postižením ve stejné době vzrostl počet příležitostí na pracovních portálech o 40 procent. Nebyla to náhoda.

LMC provozuje například portály Prace.cz a Jobs.cz, nad rámec běžných služeb i skrze ně cíleně rozvíjí společensky prospěšné aktivity. LMC dlouhodobě podporuje zaměstnávání lidí s postižením i dalších znevýhodněných. Spolu s neziskovkou Tichý svět LMC například spustilo speciální portál www.neslysimpracuji.cz zaměřený na uplatnění neslyšících.

Programy LMC podporují také rozvoj mladých lidí, kteří prošli dětskými domovy či pěstounskou péčí. Společnost navíc pořádá semináře pro firmy, jejichž cílem je nastavit důstojné podmínky pro zaměstnace, vést k prevenci závažných onemocnění v důsledku stresu či šikany v práci, omezit výrazný stereotyp diksriminace v přístupu do zaměstnání a podpořit zapojení lidí z ohrožených skupin – například osob ve věku nad 50 let, lidí se záznamem v rejstříku trestů a dalších.

Významnou aktivitou LMC je poskytování náborových služeb neziskovým organizacím za symbolickou cenu, čehož každoročně využívají stovky českých neziskovek. Unikátním, novým projektem firmy je pak program zvaný Razíme cestu, který horníkům z postupně uzavíraných severomoravských dolů nabízí možnost radikální změny kariéry: postupné přeškolení na žádané programátory.

Dlouholetý dárcovský program LMC podtrhl již čtvrtý ročník ojedinělého projektu Smysluplné dárky (www.smysluplnedarky.cz), při němž společnost mezi klienty, partnery a zaměstnance před Vánoci rozeslala dárkové vouchery, jejichž hodnotu mohli přidělit jedné z pěti vybraných neziskovek. Kromě finančního výtěžku projekt cílí na rozšíření povědomí o činnosti zapojených neziskovek a možností jejich další podpory.

ČSOB

Finanční gramotnost a bezpečnost v online prostředí, profesionalizace neziskovek, etika v podnikání a nabídka odpovědných produktů a služeb, rozvoj sociálního podnikání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ochrana životního prostředí, podpora komunitního života a sousedských vztahů…  Záběr aktivit, kterými v Česku pomáhá ČSOB, je nebývale široký.

Filantropie má v ČSOB mnohaletou tradici. Už na začátku devadesátých let firma stála u zrodu myšlenky vzniku Fondu vzdělání Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a od té doby podpořila stipendii stovky studentů se zdravotním postižením nebo pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí.

ČSOB pokračuje ve filantropických aktivitách i v současnosti, a to nejen darováním peněz – firma například podporuje i dobrovolnictví vlastních zaměstnanců v podobě pomoci odborné i manuální. Mezi unikátní projekty patří i Karta dobré vůle – debetní karta, jejímž prostřednictvím klienti privátního bankovnictví při platebních transakcích přispívají na veřejně prospěšné projekty. Velkou oblibu u dárců i neziskových organizací si získal i program ČSOB pomáhá regionům, v němž neziskové organizace oslovují dárce a učí se efektivnímu individuálnímu fundraisingu, a ČSOB všechny úspěšné odměňuje grantem.¨

MIBCON

Firma už řadu let podporuje Nadační fond Klíček, který pomáhá těžce nemocným dětem a jejich rodinám.  Letitou tradicí v MIBCONu je „Den na charitu“,v rámci kterého zaměstnanci a tato středně velká firma každoročně fondu přispějí bezmála milion korun.

Sami lidé z Nadačního fondu Klíček oceňují, že podpora je to opravdu mimořádná: „Způsob dárcovství je velmi promyšlený a propracovaný a je projevem značné donátorské zralosti: a to od počátečního výběru naší organizace, přes úspěšnou realizaci značně odvážného projektu až po další formy spolupráce Klíčku s jednotlivými zaměstnanci společnosti MIBCON,“ shrnují zástupci nadačního fondu.

Pomoc firmy je nezištná, neočekává, že by jí přinesl výrazné PR. Je založená na dlouhodobé spolupráci a myšlence sdílení příběhu neziskové organizace se zaměstnanci. Ti důvěřují nadačnímu fondu, že vybrané peníze investuje, jak nejlépe umí. Díky podpoře firmy tak fond mohl pomoci zrekonstruovat dětský hospicový dům, provozovat non-stop poradenskou linku nebo zajistit letní ozdravné tábory pro děti, které prodělaly náročnou léčbu.

Ogilvy Group

Řadu let přispívají na dobročinnost tím, co nejlépe umějí. Tedy svými schopnostmi a prací v oboru propagace a PR. Agentura Ogilvy vytváří veškeré tiskové materiály, televizní a radiové spoty, bannery a další propagační materiály pro řadu dobročinných projektů.

A konkrétně? Pomáhá přibližovat svět zrakově postižených široké veřejnosti podporou Nadace Leontinka, připravila kampaň pro Armádu spásy či organizaci ALSA, která se zabývá podporou lidí s amyotrofickou laterální sklerózou. Ogilvy je také strategickým komunikačním partnerem projektu na podporu mladých žen s rakovinou prsu a podporuje též sdružení Loono s jejich projektem Žiješ srdcem, jehož cílem je upozorňovat mladé lidi na riziko kardiovaskulárních chorob.

Ogilvy také podporuje konferenci Pride Business Forum, jejímž cílem je pomoci firmám vytvářet inkluzivní prostředí pro LGBT zaměstnance, dodavatele a zákazníky. Vůbec největší a nejdelší podporu pak firma věnovala Kontu Bariéry, jehož partnerem byla více než 20 let – od roku 1992 do roku 2016.

Pokud bychom pracovní a expertní nasazení firmy přepočítali na peníze, dosáhla hodnota podpory dobročinných aktivit celkově takřka 100 milionů korun.

Klára Conková
PR consultant

M +420 605 16 19 76
E: klara.conkova@prkonektor.cz

PR.Konektor
náměstí Republiky 1081/7
110 00 Praha 1

www.prkonektor.cz

 

Počet komentářů: 0

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..