Devadesátníci v Dánsku naznačují pozitivní trend kvality života ve stáří

Pro 29 2018

O stárnutí populace v rozvinutých zemích se hovoří v mnoha rovinách, často také v ekonomických souvislostech vzhledem k předpokládaným vyšším nákladům na zdravotní a ošetřovatelskou péči. Proti tomu stojí teorie koncentrace nákladů do posledních let života. Podle té vlastně dochází se stárnutím populace jen k posunu nákladů v čase.

Lepší výsledky kognitivních funkcí ve vyšším věku

Studie profesora Christensena a kolektivu z roku 2013 potvrzuje spíše optimističtější vizi. Tato studie srovnávala dvě skupiny devadesátníků. První skupinu tvořilo 2 262 mužů a žen narozených roku 1905, druhou skupinu tvořilo 1 584 seniorů narozených roku 1915. Hodnocení jejich kognitivních funkcí, tedy schopnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí, paměť, koncentraci, pozornost, rychlost myšlení nebo schopnosti přijímat a zpracovávat informace, a jejich fyzických schopností proběhlo u první skupiny ve věku 93 let, u druhé ve věku 95 let, a to stejným postupem. Druhá skupina, přestože testování podstoupila ve věku o 2 roky starším, vykazovala významně lepší výsledky kognitivních funkcí, a to rovněž i v testech běžných životních situací. V testech fyzických schopností nebyly mezi skupinami statisticky významné rozdíly. Některé výsledky v testech fyzických schopností ukazovaly mírné rozpory. Například skupina narozených v roce 1915 na tom byla mírně lépe s rychlostí chůze, ale zároveň v ní bylo více seniorů chůze neschopných.

Reklama




Polovina dnes narozených se dožije stovky

V rozvinutých zemích se průměrně dožití populace prodlužuje prakticky lineárně a nezpomaluje se. To by znamenalo, že se asi polovina dnes narozených dožije stovky. Poznatek, že se s prodlužováním věku zároveň zlepšuje duševní a zdravotní stav seniorů je důležitý – znamená to jejich větší soběstačnost.

Chceme-li se zamyslet nad souvislostmi pro Českou republiku, pak je zajímavý pohled i na jiný typ statistik. Když se podíváme na pravděpodobnost, že se současní osmdesátníci dožijí devadesátky, jsme na tom ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi poměrně špatně. I tak je trend výrazně pozitivní: pro ženy je dnes tato pravděpodobnost 26,13 procenta oproti necelým 13 procentům v roce 1950. Nejlépe jsou na tom Japonky, u nich se devadesátky dožije skoro polovina osmdesátnic.

Nutným důsledkem – a to je v tom všem snad jediná špatná zpráva – je logicky trvalé posunování věku odchodu do důchodu.

Odkazy na literaturu:

Christensen K, Thinggaard M et al. Physical and cognitive functioning of people older than 90 years: a comparison of two Danish cohorts born 10 years apart. Lancet 2013.

Rikkert MO, Melis R. Nonagenarians challenge predictions of cognitive decline. Lancet 2013.

Christensen K, Doblhammer G et al. Ageing population: the challenges ahead. Lancet 2009; 374: 1196-1208.

Rau R, Soroko E et al. Continued reductions in mortality at advanced ages. Popul Dev Rev 2008; 34: 747-768.

Počet komentářů: 0

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..