Prožitky deprese ve stáří

Bře 22 2019

Velké množství seniorů se neumí svěřovat se svými pocity. Nebo spíše neví, na koho se obrátit, pokud se u nich začne projevovat deprese. Své konkrétní pocity nám popsala paní Beata, které je 71 let.

„Mnohdy se všechno zbarví do černa. Orchideje na okenním parapetu a jasné barvy na televizní obrazovce vyblednou. Ze stromů se vytrácí zeleň. V ještě horších dnech nejsou na zahradě vůbec žádné barvy. Mé pocity jsou jako bych klesala do hluboké studny nebo kalamáře s inkoustem“

Beata je se svou nemocí sama. Když se stav začne zhoršovat, v její blízkosti není nikdo. Trpí depresemi středně těžkého stupně. Pocit klesání do hluboké studny svědčí spíše o těžkém postižení. Její mozek vytváří málo serotoninu, což je organickou příčinou jejího onemocnění. Vedle toho působí na její duševní zdraví také životní okolnosti.

Každý má svůj vlastní příběh

Lidé s depresí netrpí pouze na svou nemoc. Často také svádějí boj s nepochopením svého okolí. Ve vlastní rodině, mezi kolegy v práci nebo v okruhu přátel. Dobrým prostředkem proti tomuto duševnímu utrpení je udržování mezilidského vztahu. Stárnutí s sebou přináší doprovodné příznaky. Tělo chátrá, paměť se zhoršuje. Sociální kontakty se začnou vytrácet. Mnozí senioři tyto změny nedokáží ustát a onemocní psychicky. Strach, který je spjat se ztrátou vlastní samostatnosti a strach o zdraví mohou deprese navodit, pokud neexistuje jakákoliv psychologická strategie, jak tomu zabránit. Přesto dnes odmítá většina odborníků definovat stařeckou depresi jako nemoc. Příznaky se podobají depresím v jiných fázích života.

 „Jeden úkol za den, víc nezvládnu“

Beata se narodila v Německu před koncem druhé světové války.  Hitlerovskému Německu v té době chtěla většina rodin přivézt na svět syna. Jako dceru jí její rodiče nikdy zcela nepřijaly. Otec často opil a byl agresívní. Matka rozmazlovala mladšího bratra. Místo dětských her se Beata utíkala schovat se svými knihami do prázdného kouta pokoje. Ve 13 letech měla sebevražedné myšlenky. Později, už jako matka, plakala z ničeho nic bezdůvodně při práci za pokladnou v obchodním domě. Opět měla sebevražedné myšlenky. Pomohly jí léky. V současnosti trpí Beata na deprese stále. Projevují se ovšem zcela jinak. Beata prodělala srdeční infarkt a trpí na fibromyalgii, chronickou a nevyléčitelnou nemoc. Nazývá se bolestí svalových vláken. Užívá každý den velké množství léků.

Když Beata vstane ze židle a jde si pro hrnek s kávou, všechno ji bolí. Pokud vyrazí na procházku, tak jen k nejbližší autobusové zastávce. Pokud zůstává doma, zvládá za celý den pouze jeden úkol, kterému se věnuje maximálně jednu hodinu. Pak se Beata vrací zpět do svého malého osamělého světa. Na rohové sedačce s dekami a polštáři. Zde stráví vsedě nebo vleže většinu času.

Při snídani pláče půl hodiny

Beata snídá na pohovce. Zapne si televizi. Sleduje obvykle pohádky nebo filmy, v kterých zvířata hovoří lidskou řečí. Ve skutečnosti slouží sledování televizního monitoru pouze k přemýšlení. Snaží se často dívat na samé hlouposti. To ji prý aspoň na chvilku osvobodí z vlastní deprese.  To ovšem nepomáhá nadlouho. Často se snídani nedotkne, čerstvou kávu nechá vystydnout v šálku. Začíná plakat jako dítě. Pláče čtvrt někdy i půl hodiny. Protože k tomu nemá žádný důvod, strašně se pak za to na sebe zlobí.

Reklama




Nesnesitelné byly deprese před šesti lety. Po jednom traumatizujícím zážitku, který nechce Beata blíže popsat, byla odloučena od svého manžela. Sama se přestěhovala do bytu na okraji města. Cítila se unavená životem, neodvážila se jít venku po tmě. Po celé dny se vyhýbala na ulici známým a vždy přešla na druhou stranu. Dávky antidepresiva se zvýšily. Jedna šikovná psychoterapeutka pomohla Beatě porozumět vlastní minulosti. Její celkový stav se pak na delší dobu zlepšil.

 

Zpracováno podle epizody v S. Ratgeber

 

 

 

 1,311 total views,  1 views today

Počet komentářů: 0

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..