Skrývají se nemoci ve věčném ledu?

Čvn 29 2020

Klimatické změny vedou k roztávání permafrostu. Tedy věčně zmrzlé půdy, jejíž teplota nestoupá přes -5 stupňů Celsia. Vyskytuje se v oblastech pólů a vysokých nadmořských výškách. V oblasti Sibiře zaujímá plochu 255 tisíc km2. To hraje do karet velmi starým virům a bakteriálním kmenům, které se nacházejí ve zmrzlé půdě. Jedny z nejstarších virů, které byly takto objeveny jsou aktinomycety. Nacházely se na zemi ještě dříve než srstnatí mamuti a předchůdce člověka Homo sapiens.

Lidé ze severovýchodu Sibiře si mysleli, že nebezpečné baktérie byly už dávno poraženy. Dvanáctiletý chlapec zemřel a více než 70 procent obyvatel vesnice skončilo v nemocnici. Příčinou byla sněť slezinná neboli antrax, který už v minulosti nasadili pro své útoky teroristé. Vše se odehrálo na poloostrově Jamal. Mladý chlapec byl infikován mikrobem při konzumaci sobího masa. Klimatické změny vedou k tání permafrostu a uvolnění škodlivých mikrobů.

Jak vysvětluje virolog doktor Jonas Schmidt-Chanasit z institutu tropické medicíny v Hamburku, se viry uvolňují z těl mršin, které se vyskytují ve věčně zamrzlé několik desítek tisíc let. Jak stoupá teplota, baktérie se uvolňují z těl těchto mršin. Přitom samy jsou schopny v permafrostu přežívat desítky tisíc let.

Kvůli klimatu se rozpouští věčně zamrzlá půda

Výzkumníci z evropského programu na pozorování země Copernicus zaznamenali v květnu , na Sibiři nejteplejší květen, a to od začátku pozorování v roce 1979. Nejvyšší hodnoty naměřené na Sibiři byly až o deset stupňů vyšší než průměr v letech 1981-2010. Také na Aljašce a na Antarktidě bylo letos zřetelně tepleji než obvyklý průměr.

Problémem je, že klimatické změny by mohly proto lidem přinést zpátky nemoci, které už se jevily dlouho jako vyhlazené. Před staletími byli lidé, kteří umírali na mor pohřbeni také v trvale zmrzlé půdě Arktidy. Na mnohých místech taje permafrost vrstvu po vrstvě. Změna klimatu se projevuje podle odborníků především v oblastech jako je Aljaška, Kanada a Sibiř a to mnohem silněji než v ostatních částech země.

Dobře udržovaná virová částice

Před více než 10 lety přišli výzkumníci amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci na pobřeží Aljašky na jeden objev. V masovém hrobu v odlehlé vesnici Inuitů v blízkosti města Brevig Mission ležela mrtvola ženy patřící k domorodým lidem, pohřbena pod více než dvěma metry ledu, jak popsali vědci. Permafrost a tukové zásoby ženy by mohly vést k tomu, že virové částice v plicích zůstali dobře udržované. A to tak dobře, že z ní mohli výzkumníci extrahovat dědičné informace o španělské chřipce, nemoci, která vládla asi před 100 lety světu. Proto vyvstává otázka, jak nebezpečné by byly takové viry dávno pohřbené pod zemí pro dnešní lidstvo?

Rozmrazené viry představují jen malé nebezpečí

Jak tvrdí hamburský virolog Schmidt-Chanasit tyto viry, které se objeví z rozmrzlé půdy, nepředstavují větší riziko. Aby jimi byli lidé infikováni, musela by být virová zátěž dostatečně velká. Navíc v průběhu let virulence klesá. Čím déle zdechlina mrtvého zvířete uloženého v zamrzlé půdě postižená virem nebo lidské zůstatky ležící pod ledem, tím menší je nebezpečí původce nemoci.

Výzkumníci při vrtání v ledu nebo v permafrostu objevili životu nebezpečné viry. Tyto viry byly za laboratorních podmínek znovu vzkříšeny k životu, jak objasňuje virolog. Jiná situace ovšem nastává v přírodních podmínkách. Pokud v přírodě led uvolňuje viry, jsou zároveň vystaveny vlivu vnějších podmínek a rychle umírají. Kolem žijící zvířata by proto musela být bezprostředně infikována, aby se mohla nakazit.

Tři miliony let staré bakterie v permafrostu

Odolné baktérie představují relativně větší nebezpečí. Spory anthraxu jsou ve vnějším prostředí stabilní. V zmrzlé půdě mohou dlouho přežívat a později znovu napadnout zvířata a osoby. Baktérie anthraxu, nazývaného také sněť slezinná, infikovala stáda sobů na poloostrově Yamal. Mnohá zvířata byla proto preventivně očkována znovu v letošním jaře.

Před dvěma lety odhalili ruští biologové v Jakutsku v severovýchodní Sibiři mikroorganismy, jejichž věk odhadli na více než tří miliony let. Podle vědců představuje největší problém tání permafrostu. Dlouho zamrzlá půda a dnešní baktérie přicházejí do kontaktu a mohou si vyměnit dědičnou výbavu, podle oznámení ruské státní agentury Tass. Pak by se mohlo stát, že z neškodných mikrobů se stanou nebezpečné patogeny.

Zavlečení komáři a klíšťata během teplotně mírnějších zim

Viry a bakterie se však stávají hrozbou pro zdraví nejen kvůli tání ledu a tání půd v důsledku změny klimatu. Komáři a klíšťata hrají v našich zeměpisných šířkách stále větší roli jako přenašeči infekčních nemocí, které se vyskytovaly předtím na jižní polokouli. Jedním z důvodů je to, že určité druhy jsou lépe schopny snášet mírnější zimy.

V jižní Francii byli lidé v předchozím roce nakaženi virem Zika skrze zdomácnělé komáry tygrů. Byl to první takový důkaz v Evropě. V Evropě se objevily i další zavlečené infekce. A to ojediněle se smrtným průběhem probíhající západonilská horečka. Koncem září 2019 se první případ objevil u lidí v Německu. Původně z Afriky pocházející nemoc byla předtím známá jako epidemie ptactva.

 

Zpracováno podle 100+1 a agentury DPA

 

 

 

Počet komentářů: 0

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.