Dekubity, proleženiny, nazývané rovněž tlakové vředy se objevují především u osob, které jsou dlouhodobě připoutány na lůžko nebo na invalidní vozík. V běžném životě se většinou ani sami nepřistihneme ...
Dekubity, proleženiny, nazývané rovněž tlakové vředy se objevují především u osob, které jsou dlouhodobě připoutány na lůžko nebo na invalidní vozík. V běžném životě se většinou ani sami nepřistihneme při poposedávání na židli. Jsou to nepatrné pohyby našeho těla, které mnohdy ani neregistrujeme, jsou ovšem velmi důležité. Tyto pohyby provádíme, když pociťujeme nějaké nepohodlí a zkrátka si musíme poposednout. Zároveň však dosáhneme toho, že hmotnost našeho těla nespočívá a netlačí pouze na jednu konkrétní partii těla. Pokud tyto sedavé pohyby chybí, pak stálý větší tlak působící delší dobu na jedno místo může mít nepříznivý vliv na namáhanou kůži. V takovém případě nehovoříme hned o proleženinách, ale vysvětlujeme si, co chybí osobám, u kterých vlivem různých faktorů je riziko vzniku proleženin o to větší. S rizikem proleženin se můžeme setkat i u osob, kde bychom to možná ani nečekali. Například u pacientů s artrózou, kteří se ze strachu před bolestí vyhýbají pohybu, nebo u osob, které kvůli depresím sedí dlouho na židli nebo leží na posteli bez pohybu.
Důležité je proti dekubitům polohování
Častost změny polohy je však závislá rovněž na výši rizika vzniku proleženiny. Proleženinám lze předcházet správnou péčí, která zahrnuje denní kontrolu rizikových partií, především ráno po spánku, pravidelné polohování, dostatečnou péči o pokožku a dobrý stav výživ a hydratace. Rizikové partie jsou především tam, kde kost neobklopuje svalovina a kůže je v přímém kontaktu s kostí. V poloze na zádech jsou kritickými partiemi pacienta křížová kost, zátylek, paty, lopatky a lokty, v poloze na boku jsou rizikovými partiemi kyčle, ušní boltce a kotníky na nohou. U pacientů na lůžku by mělo docházet k polohování většinou každých patnáct minut až dvě hodiny. Častost změny polohy je však závislá rovněž na výši rizika vzniku proleženiny. U osob, které jsou připoutány na invalidní vozík, zahrnují rizikové partie především hýždě a křížová kost. Zde je vhodné změnit polohu každou čtvrt hodinu. Vhodné je také u sezení na vozíku používat kvalitní podsedák nebo polštářek.
Testování prstem
Pokud kontrolujeme kůži na kritických partiích, je varovným signálem tendence kůže k zarudnutí. Riziko dekubitu můžeme identifikovat pomocí testu prstem. Prstem vyvineme na kůži tlak a po pár sekundách prst z kůže uvolníme. Při tlaku prstu na kůži jsou pod tlakem také krevní cévy. Pokud je tento tlak stálý a převyšuje tlak krve v cévách, není okolní tkáň dostatečně vyživována a dochází k jejímu odumírání. Pokud kůže zůstává po uvolnění tlaku prstu zarudnuta, je to známkou již vyvíjejícího se dekubitu (stadium I). Hlavní rada potom zní: postižené místo vůbec nenamáhat a nezatěžovat.
Polohování i v noci?
Mnohé pečovatele napadá otázka, zdali musí polohovat kvůli prevenci proleženin i v noci? Samotná pečující osoba potřebuje dostatek odpočinku a v noci se zdárně vyspat. Řešením je pořízení vhodné matrace, jejíchž funkcí je předcházet dekubitům. Volba vhodné matrace je velmi důležitá. Antidekubitní matrace se skládají z velkého množství bublin, které vytvářejí velké vzduchové komory. Matrace obsahuje řídící jednotku, která střídavě zvyšuje a snižuje tlak v komorách matrace, takže pokožka je v jednotlivých partiích střídavě zatěžována a odlehčována. Tím dochází k dosažení dobrého masážního efektu a dobré cirkulaci krve při současném snížení tlaku na kůži a tkáň. Mnohdy jsou pro polohování pacienta vhodné také hrazdy, které jsou buď integrální součástí lůžka nebo mohou být samostatně stojící. Hrazdy mají zavěšený úchyt trojúhelníkovitého tvaru, za který se může pacient přitáhnout a měnit svépomocí svou polohu.
Jak ošetřovat kůži a dbát o správnou výživu pacienta
Péče o proleženiny musí být komplexní. Tento článek si dává za cíl vyjmenovat pouze některá doporučení. Komplexní doporučení jsou součástí učebnic ošetřovatelství a medicíny a nejsou obsahem tohoto článku. Nicméně péče o dekubity zahrnuje správnou hydrataci a výživu pacienta. Pro péči o kůži jsou vhodné kosmetické přípravky značky Menalind PROFESIONAL nebo ABENA . Zahrnují čistící pěny, olejové spreje, ochranné pěny nebo krémy na pokožku. Vhodná je i zinková pasta. Dbá se především na dostatečný příjem bílkovin a vitamínu C.
Součástí péče o pacienta je léčba bolesti a řešení inkontinence. Stolice nebo moč, která není dostatečně absorbována, se stává živnou půdou pro baktérie, které mohou způsobit infekci kůže, a tak nepřímo vytvářet podmínky pro vznik dekubitů.