Každý z nás má alespoň mírné povědomí o tom, jak je důležité dodržovat pitný režim. Známky dehydratace pozorujeme častěji u seniorů, ale také mladší populace. Regulační centrum žízně je nastaveno tak, ... Každý z nás má alespoň mírné povědomí o tom, jak je důležité dodržovat pitný režim. Známky dehydratace pozorujeme častěji u seniorů, ale také mladší populace. Regulační centrum žízně je nastaveno tak, že ve chvíli, kdy žízeň začneme pociťovat, většinou je náš deficit tekutin v závislosti na naší váze zhruba kolem 1-2 % jejich celkového objemu, tedy 700-900 ml. Je proto vhodné pít pravidelně, aby k pocitu žízně optimálně vůbec nedošlo. Nejvhodnější jsou nedoslazované minerální vody, kde obsah rozpuštěných látek nepřekračuje koncentraci 500 mg/l. Pro odstranění pocitu žízně nám stačí většinou 250-300 ml. Pro seniory platí zhruba polovina tohoto množství.
Dlouhodobý nedostatek tekutin může vést až k nevratnému poškození některých orgánů
Chronický nedostatek tekutin v organismu může vést až k nevratnému poškození některých orgánů. Objevuje se zvýšená hodnota tzv. hematokritu, který určuje poměr mezi objemem krevních buněk (bílých a červených krvinek, krevních destiček) a objemem krevní plazmy. Krev je více kondenzována. Nedostatkem tekutin trpí především ledviny. Ledvinné tubuly koncentrují konečnou moč ve zvýšené míře. Tato vyšší koncentrace odpadních látek ve zvýšené míře dráždí uroepiteliální výstelku, sliznici, která pokrývá močové cesty, zvyšuje se riziko tvorby ledvinných kamenů. Nízký objem vytvořené moči oslabuje bariéru proti vzestupné bakteriální infekci, které se může šířit z pochvy nebo z konečníku.
Nedostatečné zavodnění vede k nižší intenzitě bazálního metabolismu, což se může projevit přibývání tělesné hmotnosti
Nedostatečné zavodnění organismu přináší vyšší riziko výskytu tromboembolické nemoci, která postihuje především hluboký žilní systém a může vést k výskytu plicního embolu. Zpomaluje se motilita neboli pohyb stěny trávicího traktu, což vede k zácpě neboli obstipaci. Objevují se bolesti hlavy. Při nízkém objemu tělesných tekutin se snižuje intenzita bazálního metabolismu. V klidu tedy organismus vydává méně energie. Některé poznatky proto hovoří o tom, že nedostatek tekutin vede k přibývání na váze.
"Udržujte moč světlou"
Nárok organizmu na příjem tekutin mohou ovlivnit i zdánlivě banální situace, jako je třeba rýma. Při ní člověk dýchá převážně ústy a dochází tak ke zvýšeným ztráta vody vydechovaným vzduchem. Optimální zavodnění organismu by se proto mělo řídit doporučením z Velké Británie zvané „Keep It Light“, které upozorňuje naše tělo na to, že správné zavodnění organismu poznáme dle toho, že naše moč zůstává světlá.
Jaké tekutiny vybrat pro správný pitný režim
Ochucené vody nás mohou díky své chuti motivovat k dostatečnému příjmu tekutin. Nejsou však úplně vhodné pro zvýšený obsah cukru. Nápoje typu Coca-coly se doporučují jen v omezeném množství, zejména pro vysoký obsah cukru, kofeinu a fosforečnanů, které brání vstřebávání důležitého minerálu vápníku. Pivo je dobré užívat při vyšší tělesné zátězi, protože slouží k doplnění tekutin, minerálů, ale i energie. V rámci zdravého pitného režimu by však jeho denní dávka neměla překročit půl litru. Kávu nelze do pitného režimu zařadit pro její močopudný efekt. Čaje je vhodné podávat v nižší koncetraci, v dvojnásobném množství vody. U starších pánů je zkušenost s častým nucením na močení způsobeným zvýšenou dráždivosti detruzoru močového měchýře po ovocných čajích. Vhodné jsou tedy neochucené vody nejvýše slabě mineralizované, s obsahem rozpuštěných látek nejvýše 500 mg/l. Mezi ně patří například Dobrá voda, Toma, Rajec, Aquila nebo Korunní pramenitá. Nahradit je můžeme slabými čaji nebo ředěnými nedoslazovanými ovocnými šťávami.
Comments
Leave your comment