V jaké formě užíváme léky? A jaký je mezi nimi rozdíl?
Proč se formy léků, které užíváme, liší? Na co si dát pozor při jejich užívání? Nejčastěji se užívají pevné lékové formy – tablety, kapsle, dražé. Pár faktů o nich.
Formy léků se nazývají galenické. Galenika je věda, která se zabývá výrobou účinných látek a jejich úpravou na látky dávkovatelné a určené pro přímé použití. Nejčastěji používané formy jsou pevné. Sem patří tablety, kapsle a dražé. V této formě se účinná látka dobře dávkuje, snadno se přepravuje a má dlouhou trvanlivost. Liší se velikost těchto forem (v rozmezí 0,1-1,3 gramy).
Obal kapsle nebo film potažený na tabletě chrání účinné látky před vnějšími vlivy, jako je světlo, kyslík nebo žaludeční kyselina. Všechny formy obsahují různé pomocné látky, které mají svou specifickou roli. Nazývají se odborně excipienty. Nemají žádný léčebný účinek. Jejich hlavní funkcí je umožnit nebo usnadnit výrobu, přípravu, uchovávání a podávání léků. Patří sem pojiva, plnidla, barviva, rozpouštědla, kluzné látky, chuťová nebo čichová korigencia a další.
Dnes se už nepoužívají pilulky. Jejich název se uchytil a zaměňují se dnes chybně za tablety. Nejčastěji je to u hormonální antikoncepce. Ženy neužívají antikoncepční pilulky, nýbrž tablety.
Tvrdé kapsle
Říká se jim také tvrdé tobolky. Tato léková forma se skládá ze dvou želatinových polovin a obvykle obsahuje
Pokud má někdo problém s polykáním, může oddělit snadno tyto dvě poloviny a obsah ve formě prášku, může vysypat do tekutiny. Nelze s jistotou říci, zda samotný obsah má shodný účinek jako celá tobolka. Jak bylo zmíněno, kapsle má želatinový obal. Původ je z prasat, skotu nebo ryb. Vegetariáni mohou tuto formu z důvodu živočišného původu odmítnout. Alternativo jsou obaly kapslí z různě modifikované celulózy, např. HMPC (hydroxypropylmetylcelulózy), která má původ z rostlin.
Měkké kapsle
Obal je rovněž ze želatiny, glycerolu a vody. Obsahuje více změkčovadel, proto má i měkčí konzistenci. Tyto kapsle neobsahují prášek, ale kapalinu. Nejčastěji olej. Měkký obal je možné rozkousat, propíchnout a vylít do úst. Toho se využívá, pokud se nedaří kapsli spolknout.
Dražé a potahované tablety
Některé tablety jsou potaženy filmem, který je chrání před světlem. Tablety s filmem se navíc obvykle snáze polykají než tablety bez filmu. Mají kulatý nebo elipsovitý tvar, jsou s půlící rýhou nebo dokonce čtvrtící rýhou. Nevýhodou tablet je, že mají pomalejší nástup účinku a nemohou se podávat při poruchách v trávicím traktu. Často bývá problém s polykáním u starších pacientů. Dražé jsou z podobných důvodů potaženy ochrannou vrstvou cukru. Tato ochranná vrstva tvoří až 50 % hmoty dražé.
Žvýkačky a pastilky
Pokud má pacient užít velké množství účinné látky, bývají tablety příliš velké na to, aby je pacient spolknul. Z toho důvodu se užívají žvýkací tablety a pastilky. Typickým příkladem jsou tablety proti řídnutí kostí, které obsahují 0,5 až 1 g vápníku.
Šumivé (efervescentní) tablety
Před požitím se rozpouštějí ve vodě a vytvářejí většinou ochucený nápoj. Mohou obsahovat větší množství uhličitanu sodného jako šumivé přísady. Na to je důležité myslet u pacientů, kteří musí držet dietu s nízkým obsahem sodíku, například kvůli onemocnění ledvin. Šumivé tablety slouží pro podání většího množství látky v jedné tabletě.
Linguální a sublinguální tablety (tablety dispergovatelné v ústech), na jazyk nebo pod jazyk
Rozpouští se rychle v ústech dříve, než pacient spolkne jejich obsah. Nejsou totiž chráněny potahovým filmem. Sublinguální tablety se umisťují pod jazyk. Nejčastěji se jedná o nitroglycerin k potlačení záchvatu anginy pectoris při ischemické chorobě srdeční. Do těla se dostává přes krevní kapiláty z jazyka a dutinu ústní.
Tablety s prodlouženým uvolňováním
Tablety s prodlouženým uvolňováním uvolňují účinnou látku s časovým zpožděním při její cestě střevem. Tento typ tablet je vhodný, pokud potřebujeme v těle navodit konstantní hladinu účinné látky na delší dobu. Uvolňování účinné látky však může být také zpožděné, urychlené nebo cílené na určité místo ve střevě. U tablet jsou použity nestravitelné nosiče, kterými účinná látka uniká z jejich pórů. Tato nosná látka je pak v nezměněné podobě uvolněna ve stolici. To může pacienty mnohdy zmást. Nosiče účinné látky bývají někdy tvrdé, a proto není dobré tyto kousat. Stává se občas, že si pacienti při pokusu o rozkousání tablety zlomí zub.
Tablety rozpouštějící se v tenkém střevě
Některé tablety mají potah, který zabraňuje pronikání kyselých žaludečních šťáv při průchodu žaludkem, do tablety. Hovoříme o acidorezistentních tabletách. Takovým obalem jsou vybaveny měkké, ale i tvrdé kapsle. Aby prošly rychle žaludkem, měly by se polykat nalačno. Nejlépe ráno, alespoň půl hodiny před snídaní. Důvodem je svěrač při vyústění žaludku do tenkého střeva, který uvolňuje tablety do tenkého střeva pouze tehdy, když v žaludku nejsou zbytky natrávené potravy. Kromě toho se také užívají tablety do konečníku nebo do pochvy.
Co usnadní polykání tablet a kapslí
Tabletu nebo kapsli zapíjejte vždy velkým douškem vody. Přitom nezaklánějte hlavu dozadu, ale přitáhněte si bradu k hrudi. Snížíte tak riziko, že tableta nezůstane v ústech, když voda odteče pryč a vy sej i pokusíte spolknout.
Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
In Same Category
- Oční poradna: odstranění dioptrií laserem trvá pár minut, důležitá je následná péče
- Jan Janský, objevitel krevních skupin, by oslavil 150 let. Jeho objev zachránil spoustu lidských životů
- Leden je měsícem rakoviny děložního čípku: Věděli jste, co nemoc způsobuje a jak se jí vyhnout?
- Poskytování péče je fyzicky i duševně náročné
- Pneumokokové infekce mohou být zákeřné ve všech obdobích života
Comments
Leave your comment