Teploty vysoko přes 35 stupňů jsou v posledních dnech hlášeny po téměř celém území naší republiky. Nepoleví ani o víkendu. Vlna veder působí zhoubně také na jinak zdravé lidí. Extrémně vysoké teploty se mohou stát těžkostí zejména pro starší lidi a ty, kteří se již léčí s kardiovaskulárními chorobami, jako je srdeční selhání nebo problémy s krevním tlakem. Extrémní vedro představuje zátěž pro lidský organismus. Jeho vlivem stoupá krevní tlak. Může dojít i k opačné situaci, kdy se naopak cévy kvůli teplu rozšíří a krevní tlak prudce klesne. To může vést k mdlobám a závratím. U hypertoniků je proto vhodné si pravidelně měřit krevní tlak. Obzvláště starší lidé a lidé, kteří jsou odkázáni na péči druhých, to mají v horkých dnech často těžké.
Vyhněte se sportovním aktivitám v horku
Obecně platí, že pacienti s kardiovaskulárními chorobami a senioři by se měli co nejvíce vyhýbat horku a pobývat pokud možno co nejvíce v chladnějších vnitřních prostorách. Fyzické a sportovní aktivity je potřeba přesunout na ráno či večer. Procházkám je proto vhodné se věnovat před osmou hodinou ranní a místo jízdy na kole venku použít například domácí pedálovou pomůcku nebo trenažér.
Pokud srdce přestává fungovat správně, má to vliv i na termoregulaci těla. Přebytečné teplo je z těla odváděno přes drobné cévy v kůži, které se rozšíří. U kardiaků je tato funkce omezená. Teplo se transportuje z těla prostřednictvím oběhového systému pouze se značným úsilím. Výsledkem je proto daleko větší únava, závratě, ale i pokles krevního tlaku až oběhový kolaps. Na srdci se tento stav projeví vznikem srdeční arytmie, mohou se objevit i svalové křeče.
Léky a letní vedra.
Léky nesmí být vystavovány otevřenému slunci. Sluneční záření, teplo a vlhkost jsou pro léky škodlivé. Lékárničku na cestách byste proto měli mít dobře chráněnou nebo vozit léky přímo v termotašce.
Vedro může mít vliv i na dávkování léků
V případě zhoršení potíží se přechází podle zvážení lékaře i k upravenému dávkování podávaných léků. Jedná se o antihypertenziva, léky proti vysokému krevnímu tlaku – ACE inhibitory, sartany, betablokátory, blokátory vápníkového kanálu, a rovněž diuretika, která upravují krevní tlak ztrátou tekutin z těla. Za určitých okolností by proto pacienti neměly ztrácet více tekutiny, než je ztratí zvýšeným pocením v době velkých veder. Dávkování léků ovšem musí vždy měnit ošetřující lékař.
Horko znamená i zvýšené riziko trombózy
Okolní teplo má vliv i na srážení krve v organismu. Při vysokých teplotách může ztráta tekutin zvýšit viskozitu krve. Ta se tak stává hustší a opatrnost je třeba u lidí, kteří užívají pravidelně antikoagulancia, tedy léky působící proti srážení krve.
Pít dostatečně, ale ne zas příliš, nepřehánět to s ledem
Tělo vydává při extrémním vedru hodně tekutin. A nejen to. Dochází i ke ztrátám důležitých elektrolytů, jako jsou sodík, draslík nebo hořčík. Ve velmi horkém počasí ztrácíme jeden až dva litry denně. Kromě tekutin je třeba doplňovat i tyto elektrolyty. Jsou důležité pro činnost srdce a pomáhají regulovat krevní tlak.
U starších lidí nebo lidí se srdečním onemocněním je omezen pocit žízně. Ztráta tekutin pak není dostatečně kompenzována. Proto je důležité, aby především starší lidé dbali na svůj pitný režim a dostatečně pili. Ovšem důležité je hlavně pít dost, ale ne příliš. Nadměrný příjem tekutin může vést ke zhoršení srdečního výdeje. V horku upřednostnit pro doplňování tekutin raději minerální vodu, bylinkový čaj nebo ředěnou ovocnou šťávu. Alkohol se nedoporučuje. Nápoje by neměly být příliš chladné. Nepřehánět to s ledem. Velmi studené nápoje stimulují opět tvorbu tepla v těle, což náš organismus znovu zatěžuje a unavuje.
Zdroj foto: rawpixel
Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů