Proleženina neboli dekubitus nepředstavuje zranění kůže, ale tkáně, která se nachází pod kůží. Proleženina vzniká v hloubce. Postižení delší dobu často nic nezaznamenají, ale přitom škody v hloubce tkáně už mohou být v celkem pokročilém stavu. To se na kůži projeví typickým zarudnutím.
Čím méně se člověk soběstačně umí pohybovat, tím náchylnější ke vzniku jeho organismus je. Postižení jsou proto především imobilní ležící pacienti, kteří se na lůžku sami nedokážou obrátit nebo nejsou schopni při sezení svoji váhu přemístit.
Na riziku proleženiny se podílí více faktorů
Ležící nesoběstační lidé, kteří mají snížený pocit hladu nebo kterým činí potíže polykání, jsou proto postiženi proleženinami nejvíce.
Pokud se určitým partiím kůže neuleví od stálého tlaku, může se na postiženém místě vytvořit eroze kůže. Proleženina často vzniká tam, kde se nachází kost velmi blízko kožního krytu. Jsou to především lopatky, lokty, paty a kříž. Jak dlouho trvá, než se objeví první poškození tkáně, závisí na více faktorech. Mezi ně patří stav kůže, jejíž napětí ve vyšším věku ochabuje, a tloušťka podkožní tkáně, která se zmenšuje při podvýživě.
Jak předcházet proleženinám
Snažte se o pohyb
Je to nejdůležitější opatření v prevenci proleženin. Každý pohyb je dobrý. Stačí už pár kroků od invalidního vozíku k posteli. Někdy může motivovat k pohybu více podnětů. Návštěva vnoučete nebo hudba. Neměli bychom se k pohybu nutit, pokud je zdrojem bolesti.
Často měnit polohu
Pomáhají různé polohovací techniky, které osvobozují různé partie kůže od tlaku. Nejlepší je se poradit s ošetřujícím personálem, které polohy pomáhají nejvíce a jak často by se poloha měla měnit. Pomohou také speciální antidekubitní matrace. Pasívní nebo aktivní. Je možné používat také antidekubitní podložky. K polohování se dá využít i hrazdy k lůžku, která může být samostatně stojící u lůžka nebo je pevnou integrovanou součástí polohovacího lůžka.
Péče o kůži
Na suchou kůži by se měla pravidelně nanášet roztoky s obsahem tuku. Příliš mnohou vlhkosti ovšem může naopak tvorbu ran podpořit. Ohrožené kožní partie by se neměly třít. Celkově však hygiena kůže hraje podřadnou roli v důchodu, neboť proleženiny obvykle vzniká v hlubinách.
Dbát na správnou stravu
Podvýživě a ztrátě hmotnosti se musí u lidí ohrožených proleženinami předcházet.
Dát si pozor na léky
Hlavně léky proti bolesti (analgetika) a na celkové uklidnění zvyšují šanci pro tvorbu proleženin. Takové léky ovšem nemůžeme jednoduše vysadit. S ošetřujícím lékařem bychom proto měli prodiskutovat různé alternativy.
Sledujte varovné příznaky
Pečující personál by měl sledovat, zdali se u ležících pacientů neobjevují varovné příznaky pro tvorbu proleženiny. V pravý čas je možné přijmout protiopatření. Zpravidla čím dříve, tím lépe. Už jen to, že se postižený málo pohybuje, je varovným znamením. Ohrožené partie je třeba pravidelně přezkoušet pomocí testu. ZDE.
Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů