Pokud měří váš krevní tlak lékař v ambulanci, mohou být hodnoty tlaku často vyšší než při vlastní kontrole doma. Pravděpodobně se u vás objevuje příznak bílého pláště.
Krevní tlak nemá v lidském těle žádnou stálou fixní hodnotu. V průběhu dne podléhá přirozeným poklesům a stoupáním. Ráno a dopoledne má zpravidla nejvyšší hodnoty, aby k večeru opět pozvolna klesal. Určité situace a události mohou tlak vystřelit nahoru. Například rozčilení, sportovní aktivity, nebo také návštěva lékařské ordinace.
Pokud měří tlak váš lékař, mohou být jeho hodnoty často vyšší, než když si ho měříte sami doma. V odborné terminologii se hovoří o syndromu bílého pláště. Zodpovědný za tento syndrom (příznak) není přirozeně bílý plášť, který nosí v ambulanci váš ošetřující lékař, ale nervozita, kterou mnoho pacientů při návštěvě ambulance v přítomnosti lékaře pociťuje. Taková stresová situace vyvolává reakci vegetativního systému, který je nezávislý na naší vlastní vůli, a výsledkem je nárůst krevního tlaku.
Syndrom bílého pláště se vyvíjí častěji u starších lidí
Syndrom bílého pláště nevynechává žádnou vrstvu obyvatel. U starších lidí se ovšem objevuje častěji. Rovněž ženy tíhnou k zvýšenému tlaku v ambulanci více než muži, především, když jsou měřeny lékařem mužem. Mnozí pacienti vykazují zvýšené hodnoty pouze při prvních měřeních, u některých příznak bílého pláště nevymizí nikdy.
Rozdíly mezi hodnotami tlaku naměřenými doma a u lékaře v praxi jsou často okolo 20 mmHg (20 Torů) u horního systolického tlaku. Rozdíl může být ale i podstatně vyšší. U mnohých pacientů se postará bílý plášť o 30 až 40 mmHg rozdílu tlaku v krevních cévách. Tento nárůst může vést k tomu, že skutečná hodnota tlaku je stanovena nesprávně. Odborníci pak hovoří o tzv. vysokém tlaku v praxi. Hypertenze, neboli zvýšený krevní tlak začíná na hodnotách 140/90 mmHg. Optimální zdravé hodnoty jsou kolem 120/80.
Nejde pouze o hodnoty krevního tlaku v praxi
Co důležitého vyplývá pro lékaře na základě výskytu syndromu bílého pláště u pacientů? Lékař by ho měl brát na vědomí jako zdroj chyby ve chvíli, kdy se rozhoduje o terapii. Jinak vzniká nebezpečí, že pacient obdrží léky na předpis pro léčbu krevního tlaku, ačkoliv pro něj nemusí být zcela nutné nebo je chybné dávkovací schéma. Pokud nastává mezi měřením doma a v ambulantní praxi významný rozdíl, je vhodné monitorovat krevní tlak ve 24-hodinovém režimu. Tento monitoring dá jasný závěr o tom, v jakých hodnotách se pohybují hodnoty tlaku během celého dne. Při měření nosí u sebe osoba malé zařízení, které měří přes manžetu na paži v pravidelných odstupech krevní tlak. Lékař proto musí při svém rozhodování o léčbě brát do úvahy hodnoty tlaku naměřené pacientem v domácím prostředí.
Výsledky studie prozrazují, že syndrom bílého pláště je menší, když měří tlak zdravotní sestra
Přesto jsou doporučována určitá opatření, jak minimalizovat vliv bílého pláště v ambulanci. Například to, že pacient před měřením tlaku několik minut sedí v klidu, jak se to ostatně doporučuje i při měření doma. Kromě toho vyhodnocení většího počtu studií dospělo k závěru, že systolický tlak je asi o 7 mmHg nižší, když měří tlak zdravotní sestra nebo asistentka lékaře. Bílý plášť se stále ještě projevuje, ale přitom už méně výrazně.
Na vyšší hodnoty krevního tlaku naměřeného v ambulanci však nemá vliv pouze nervozita vyvolaná přítomností lékaře. U mnoha lidí se projevuje efekt bílého pláště ještě výrazněji, pokud přichází na kontrolu k lékaři s pacientem vlastní partner, který čeká v čekárně.