Arteriální hypertenze

Arteriální hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří mezi nejčastější zdravotní potíže vyššího věku. Zrádná je hlavně tím, že dlouho nemusí bolet ani jinak překážet. Přesto může postupně zatěžovat srdce, cévy, mozek i ledviny.

Jedno vyšší měření ještě nemusí znamenat nemoc. Tlak ovlivňuje stres, bolest, káva, pohyb, špatně nasazená manžeta i návštěva ordinace. Pokud se ale hodnoty opakovaně drží vysoko, je důležité řešit je s praktickým lékařem nebo specialistou. Dobře léčený tlak výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody, infarktu a dalších komplikací.

Co je arteriální hypertenze

Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou krev působí na stěnu cév. Uvádí se dvě hodnoty. První, systolický tlak, vzniká při stažení srdce. Druhá, diastolický tlak, ukazuje tlak mezi jednotlivými stahy srdce. Hodnota se zapisuje například jako 135/85 mm Hg.

O hypertenzi se zpravidla mluví tehdy, když jsou opakovaně naměřené hodnoty 140/90 mm Hg nebo vyšší. Lékař ale vždy hodnotí celý kontext: věk, další nemoci, užívané léky, domácí měření i riziko srdečně-cévních onemocnění.

Proč je vysoký tlak nebezpečný, i když nebolí

Vysoký krevní tlak často probíhá tiše. Člověk se může cítit dobře, a přesto cévy a srdce pracují pod větší zátěží. Dlouhodobě neléčená hypertenze zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, ischemické choroby srdeční, infarktu, srdečního selhání, poškození ledvin a změn na oční sítnici.

Právě proto nestačí čekat, až se objeví potíže. U mnoha lidí se hypertenze odhalí až při preventivní prohlídce, předoperačním vyšetření nebo při domácím měření.

Primární a sekundární hypertenze

Nejčastější je takzvaná primární neboli esenciální hypertenze. Nemá jednu jasnou příčinu, ale vzniká působením více faktorů: věku, dědičnosti, hmotnosti, životního stylu, stravy a stavu cév.

Sekundární hypertenze je zvýšený tlak způsobený jiným onemocněním nebo vlivem některých léků. Může souviset například s onemocněním ledvin, hormonální poruchou nebo dalšími zdravotními stavy. Na tuto možnost lékař myslí zejména tehdy, když se tlak objeví náhle, je velmi vysoký, špatně reaguje na léčbu nebo se vymyká obvyklému průběhu.

Syndrom bílého pláště a domácí měření

Někteří lidé mají v ordinaci tlak vyšší než doma. Říká se tomu syndrom bílého pláště. Neznamená to, že je měření v ordinaci zbytečné, ale může být vhodné doplnit domácí měření nebo 24hodinové ambulantní monitorování tlaku, pokud ho lékař doporučí.

Pro domácí měření se obvykle hodí pažní tlakoměr s vhodně velkou manžetou. Před měřením je dobré několik minut sedět v klidu, nemluvit, neopírat ruku ve vzduchu a manžetu nasadit podle návodu. Jednotlivé hodnoty je vhodné zapisovat a ukázat lékaři, nevyvozovat závěry z jednoho měření.

Rizikové faktory: co tlak zvyšuje

• Věk a dědičnost: s věkem cévy ztrácejí pružnost a vyšší tlak se v rodinách může vyskytovat častěji.
• Nadváha a obezita: vyšší hmotnost zvyšuje zátěž oběhu.
• Málo pohybu: pravidelný pohyb pomáhá srdci, cévám, hmotnosti i hladině cukru.
• Vyšší příjem soli: sůl se neskrývá jen v solničce, ale také v uzeninách, sýrech, instantních jídlech a hotových výrobcích.
• Kouření a alkohol: zatěžují cévy a zvyšují celkové srdečně-cévní riziko.
• Stres a špatný spánek: samy o sobě nemusí být jedinou příčinou, ale mohou tlak zhoršovat.
• Další onemocnění: například cukrovka, onemocnění ledvin nebo poruchy metabolismu tuků.

Jaké příznaky mohou upozornit

Většina lidí s vysokým tlakem žádné zřetelné příznaky nemá. Někdy se ale mohou objevit bolesti hlavy, závratě, únava, bušení srdce, tlak na hrudi, dušnost při námaze, krvácení z nosu nebo otoky dolních končetin. Tyto potíže mohou mít i mnoho jiných příčin, proto je správné nechat je vyšetřit.

Zvlášť vážně je potřeba brát náhlou bolest na hrudi, dušnost, poruchu řeči, pokles koutku, slabost nebo necitlivost ruky či nohy, zmatenost, náhlé zhoršení vidění nebo prudkou neobvyklou bolest hlavy. V takové situaci se nečeká na běžnou kontrolu, ale volá se záchranná služba.

Kdy nečekat a volat pomoc

Pokud je tlak velmi vysoký, například kolem 180/120 mm Hg nebo vyšší, zopakujte měření po krátkém klidu. Jestliže vysoká hodnota trvá a přidá se bolest na hrudi, dušnost, slabost končetiny, porucha řeči, zmatenost, výrazná bolest hlavy nebo porucha vidění, volejte 155 nebo 112.

Co pomáhá tlak snižovat

Základem je pravidelná spolupráce s lékařem. U někoho stačí v počátku režimová opatření, u jiného jsou léky potřeba hned. Cílová hodnota tlaku není pro každého stejná, zvlášť u seniorů se bere v úvahu křehkost, riziko pádů, závratě, další nemoci a snášenlivost léčby.

• Méně soli a více přirozených potravin: pomáhá omezit uzeniny, slané pochutiny, instantní jídla a hotové omáčky.
• Pohyb podle možností: svižnější chůze, plavání, jízda na rotopedu nebo cvičení pod dohledem mohou prospět, pokud jsou pro člověka bezpečné.
• Redukce hmotnosti: i menší snížení váhy může u některých lidí tlak zlepšit.
• Nekouřit: kouření poškozuje cévy a zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
• Opatrně s alkoholem: pravidelné pití může tlak zvyšovat a ovlivňovat léčbu.
• Brát léky tak, jak byly předepsány: vynechávání nebo samovolné vysazení může tlak zhoršit. Pokud lék nesedí, je lepší poradit se o změně.