Ateroskleróza je dlouhodobý proces, při kterém se ve stěnách tepen vytvářejí pláty tvořené mimo jiné tuky, cholesterolem, vápníkem a dalšími látkami. Tepny se mohou postupně zužovat a hůře zásobovat tkáně krví. Potíže závisí na tom, které cévy jsou postiženy, a dlouho nemusejí být žádné.
Stručně řečeno
- Ateroskleróza může postihnout tepny srdce, mozku, končetin, ledvin i dalších orgánů.
- Mezi významné ovlivnitelné rizikové faktory patří kouření, vysoký LDL cholesterol, vysoký krevní tlak a diabetes.
- Samotný proces často nebolí; prvním projevem může být až angina pectoris, cévní mozková příhoda nebo potíže s prokrvením nohou.
- Riziko se hodnotí souhrnně podle věku, zdravotního stavu, krevního tlaku, laboratorních výsledků a dalších faktorů.
- Léčbu i cílovou hodnotu LDL určuje lékař podle celkového kardiovaskulárního rizika. Předepsané léky svévolně nevysazujte.
Co se v tepně děje
Poškození a zánětlivé změny cévní stěny umožňují ukládání částic obsahujících cholesterol. Plát se může postupně zvětšovat, zužovat průsvit tepny a omezovat průtok. Pokud se jeho povrch poruší, může se vytvořit krevní sraženina, která průtok náhle výrazně omezí nebo zastaví.
Ateroskleróza není totéž co obecný pojem arterioskleróza, který označuje tuhnutí či ztrátu pružnosti tepen z různých příčin. Ateroskleróza je její konkrétní a velmi častý typ spojený s tvorbou plátů.
Kde se může projevit
Projevy se liší podle postižené oblasti:
- srdeční tepny: tlak nebo bolest na hrudi, případně dušnost při námaze; náhlý uzávěr může způsobit infarkt,
- tepny zásobující mozek: přechodné nebo trvalé neurologické příznaky, například pokles koutku, porucha řeči či slabost končetiny,
- tepny dolních končetin: bolest nebo křeč ve svalu při chůzi, která po odpočinku ustoupí, chladnější noha nebo špatně se hojící rána,
- jiné tepny: příznaky závisejí na orgánu a mohou být nespecifické.
Mnoho lidí nemá ani při postižení tepen dolních končetin typické obtíže. Opakovanou bolest při chůzi proto není vhodné automaticky přičítat věku nebo kloubům.
Kdy volat záchrannou službu
Volejte 155 při nové nebo silné bolesti či tlaku na hrudi, zejména s dušností, studeným potem, nevolností nebo šířením bolesti do paže, zad či čelisti. Stejně postupujte při náhlém poklesu koutku, poruše řeči, slabosti či necitlivosti jedné strany těla, náhlé poruše vidění nebo rovnováhy.
Okamžitou pomoc vyžaduje také náhle velmi bolestivá, bledá, chladná nebo necitlivá končetina. Nečekejte, zda potíže samy odezní, a nejezděte do nemocnice sami.
Kdo má vyšší riziko
Riziko zvyšuje kombinace faktorů, zejména:
- vyšší hladina LDL cholesterolu a dalších aterogenních lipoproteinů,
- kouření a expozice tabákovému kouři,
- vysoký krevní tlak,
- diabetes,
- chronické onemocnění ledvin,
- nízká pohybová aktivita a strava nepříznivá pro kardiovaskulární zdraví,
- věk a rodinná či genetická zátěž.
Jednotlivý výsledek cholesterolu nepopisuje celé riziko. Lékař zohledňuje také předchozí cévní příhodu, další nemoci, tlak, kouření, rodinnou anamnézu a podle situace využívá standardizovaný rizikový model.
Jak probíhá vyšetření
Základem je rozhovor o potížích a rizikových faktorech, fyzikální vyšetření, měření tlaku a laboratorní vyšetření lipidů a cukru v krvi. Další testy se vybírají podle příznaků a pravděpodobnosti onemocnění.
Při podezření na postižení nohou může lékař porovnat krevní tlak na kotníku a paži nebo doporučit cévní ultrazvuk. U potíží se srdcem či jinými orgány připadají v úvahu odlišná zobrazovací nebo funkční vyšetření. Plošné vyšetřování „všech cév“ bez indikace není automaticky potřebné.
Léčba se řídí celkovým rizikem
Součástí péče bývá zanechání kouření, pohyb odpovídající zdravotnímu stavu, úprava stravy a léčba vysokého tlaku či diabetu. U řady lidí je nutné také farmakologicky snížit LDL cholesterol; nejčastěji se používají statiny, případně další léky podle dosažené hodnoty, tolerance a míry rizika.
Protidestičkové léky, například kyselina acetylsalicylová, nejsou univerzální prevencí pro každého a mohou způsobit krvácení. Nezačínejte je užívat bez doporučení lékaře. Pokud je již máte předepsané po infarktu, cévní mozkové příhodě, stentu nebo při jiném cévním onemocnění, nevysazujte je bez domluvy.
Při významném zúžení a odpovídajících potížích může být potřeba katetrizační nebo chirurgický výkon. Rozhodnutí závisí na místě postižení, závažnosti příznaků a očekávaném přínosu a riziku.
Co lze ovlivnit v běžném životě
- Nekuřte; s odvykáním může pomoci praktický lékař nebo specializovaná poradna.
- Choďte na preventivní prohlídky a znáte-li své výsledky, ptejte se na celkové kardiovaskulární riziko.
- Upřednostňujte zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné potraviny, ryby a vhodné rostlinné tuky; omezujte sůl, průmyslově zpracované potraviny a transmastné tuky.
- Pohyb zařazujte pravidelně a postupně. Při bolesti na hrudi nebo typické bolesti nohou při chůzi nejprve vyhledejte lékaře.
- Užívejte předepsané léky pravidelně a případné nežádoucí účinky řešte s lékařem, nikoli náhlým vysazením.
Nejčastější otázky
Pozná člověk aterosklerózu podle příznaků?
Ne vždy. Dlouho může probíhat bez příznaků. Smysl proto má práce s rizikovými faktory a pravidelné preventivní hodnocení, nikoli čekání na bolest.
Stačí mít „normální“ celkový cholesterol?
Ne. Důležité jsou jednotlivé složky lipidového profilu a celkové kardiovaskulární riziko. Cílová hodnota LDL je přísnější u lidí s vyšším rizikem nebo již prokázaným cévním onemocněním.
Lze pláty odstranit dietou?
Úprava životního stylu je důležitá, ale u vyššího rizika často nestačí bez léků. Cílem péče je snížit riziko příhody, stabilizovat onemocnění a léčit související faktory; jednoduchá domácí metoda na „vyčištění cév“ neexistuje.
Mám preventivně užívat aspirin?
Bez doporučení lékaře ne. Přínos závisí na konkrétním riziku a musí se porovnat s rizikem krvácení.
Je ateroskleróza nevyhnutelná součást stárnutí?
Riziko s věkem roste, průběh však výrazně ovlivňují další faktory. Prevence a léčba mají smysl i v pozdějším věku a vždy se přizpůsobují celkovému zdraví člověka.
Doporučení na závěr
Při nejbližší preventivní návštěvě si nechte vysvětlit krevní tlak, lipidový profil a celkové kardiovaskulární riziko. Pokud kouříte, požádejte rovnou o podporu při odvykání. Nové bolesti na hrudi, neurologické příznaky nebo náhlé známky nedokrvení končetiny řešte bez prodlení přes linku 155.
Článek má informační charakter a nenahrazuje vyšetření ani individuální léčebný plán.
