Existuje skutečně stařecká moudrost?

Slavný americký spisovatel Ernest Hemingway prohlašoval s jistotou, že něco takového, jako je stařecká moudrost, prostě neexistuje. Když člověk zestárne, nestává se moudřejším, ale jen obezřetným. Je tedy více rozvážným, prozíravým a opatrným. Naštěstí se Hemingwayův názor nedá zevšeobecnit na všechny. Podle názoru vědců je ve stárnoucím věku více důvodů, proč by měl člověk skutečně zmoudřet. Pokud jde například o sociální kontakty, vynášejí starší lidé podle nové studie uvážlivější názory a soudy než mladší lidé. A právě tato schopnost je podle výzkumníků důležitým znakem moudrosti.

Starší lidé jsou ve svých úsudcích konzervativnější a rezervovanější

Psychologové z univerzity v Michiganu požádali osoby různého věku, aby na základě fiktivních článků v novinách na různá témata, odehrávající se v různé době, zaujali nějaký osobní postoj a pak vyhodnotili další možný vývoj událostí. Jednou z otázek, o které si lidé mohli v novinách přečíst, bylo, jak silně by se měly skupiny migrantů podřídit zvyklostem v nové domovské zemi. Nebo do jaké míry se smí nebo musí země rozloučit se svými tradicemi, pokud je v sázce hospodářský rozvoj?

Mladší mají obecný a rychlý úsudek

Šéf studie Igor Grossmann a jeho kolegové potvrdili, že mladší účastníci studie přišli velmi rychle s obecným úsudkem. Starší testované osoby tíhly spíše k tomu, že sledovaly problém z více perspektiv a hodnotily i bližší okolnosti, které k nastolení problému vedly. Starší lidé se přiznali k nejistotě z možného budoucího vývoje. Připouštěli, že nemají dostatečné znalosti na to, aby učinili zodpovědné rozhodnutí o konfliktu.  Dalo by se to okomentovat slovy známého řeckého filozofa Sokratese, který prohlásil: Vím, že nic nevím. Jeho žák Platón rozpoznal ve vědomém nevědění jakýsi předstupeň k moudrosti.

Zruční při řešení problémů

Pro rozvoj moudrosti má starší věk jednu výhodu. Při testech moudrosti na univerzitě v Michiganu docílili účastníci studie kolem šedesátky vždy zřetelně lepších výsledků než věková skupina pod 45 let. Nezávisle na stupni vzdělání a socioekonomickém pozadí. Jiné kognitivní schopnosti ovšem s věkem ustupují, jak potvrdila Grossmannova studie. Tempo zpracování informací se snižuje, bystrost a schopnost zapamatování se zhoršuje. Při úkolech tzv. fluidní inteligence, které zahrnovaly znaky schopnosti abstrakce, učení a rozpoznání, se profilovali starší účastníci také výrazně hůře než mladší.

Autor: -jpo-

Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů