Jak překonat osamělost

Každý desátý člověk se cítí ve stáří sám. Kde jsou příčiny a co můžeme proti osamělosti ve stáří dělat? Cítit se někdy osaměle patří k životu. Člověk by přitom neměl zaměňovat osamělost se stavem, kdy jsme sami nebo kdy sami žijeme. Je hodně lidí, kteří si dokážou užít svůj strávený pouze se svým já. Problematické se stává, když člověk přichází do kontaktu s jinými lidmi a nenachází nikoho, s kým by mohl společně sdílet život, ačkoliv po tom sám touží.

Strach před odmítnutím vede do bludného kruhu

Deset procent všech lidí ve věku mezi 40 až 85 lety trpí silně na osamělost[/caption] Osamělost má mnoho rozdílných důvodů. Lidé, kteří nemají žádné přátele nebo známé, se stávají sociálně osamělí. Ten, kdo nemá žádnou důvěrnou osobu, s kterou může sdílet své starosti a pocity, se cítí emocionálně osaměle. Nesmělé osoby a lidé s nedostatkem sebedůvěry trpí na osamělost častěji. Obava před odmítnutím vede k tomu, že se lidé uchylují do ústraní a zůstávají cizím lidem nepřístupní. Vede to k tomu, že lidé, kteří dlouho trpěli samotou, vnímají své okolí častěji jako nepřátelské a odmítavé. Osamělost je proto sama pro sebe posilující proces.

Ve vyšším věku osamělosti přibývá

Jinak než bychom asi očekávali, netrpí starší lidé silněji na samotu než mladší. Tento poznatek je výsledkem jedné reprezentativní studie, která byla zpracována v německém Centru pro otázky stárnutí. Průzkum, který se provádí už pravidelně dvacet let, prokázal, že deset procent všech lidí ve věku mezi 40 až 85 lety trpí silně na osamělost. Až ve vyšším věku se rozrůstá skupina velmi osamělých. Souvisí to často se ztrátou partnera nebo jiných oblíbených blízkých osob.

Jsou staří a jsou skutečně cool

Senioři, kteří skutečně dělají na své okolí dojem a dokazují, že věk je pouze číslo. V pokročilém věku se rozhodli věnovat činnostem, které představují spíše výjimku. Nicméně mohou přinést inspiraci odhodlat se k něčemu, po  čem toužíme, ale z čeho máme zároveň kvůli věku stud, obavu nebo strach.

Číst více

Důvody jsou závislé na věku

Duševní a somatické nemoci mohou vést k osamělosti jako rány osudu. Těžké životní situace zvyšují riziko samoty během celého života. Osamělost se stává tématem ve chvíli, když dojde ke změně životní situace a nastává sociální deficit. Například když odchází člověk do důchodu, když se odstěhují děti z domova nebo když se stěhuje člověk sám, když onemocní přátelé nebo je partnerství rozděleno smrtí jednoho z partnerů. Pokaždé člověk ztrácí něco blízkého. Zvýšené riziko nesou lidé, kteří jsou odkázáni na péči druhých nebo žijí sami. Když se člověk ze zdravotních důvodů nemůže více účastnit různých společenských aktivit, dostaví se ve stáří také samota.

Samota přináší nemoci

Osamělí lidé se cítí být méně hnáni dopředu.[/caption] Protože samota spouští v těle psychicky silné stresové reakce, může pocit samoty škodit. Dlouho udržovaná samota je tak zdraví škodlivá, jako kouření, nadváha a zvýšený krevní tlak. Jedna americká studie prokázala, že samota je sociální problém, který má vážné fyziologické a zdravotní důsledky. V této studii byla testována hypotéza, že účinek samoty se kumuluje. Osamělí lidé mívají za období čtyř let daleko vyšší nárůst systolického krevního tlaku než lidé méně osamělí. Studovaná populace zahrnovala 229 občanů ve věku 50-68 let z bělošské, černošské a hispánské komunity v Chicagu. Studie trvala celkem pět za sebou jdoucích let. Vyšší úvodní hladiny samoty byly spojeny s větším zvýšením tlaku za dobu 4 let. Účinek samoty na systolický krevní tlak byl nezávislý na věku, pohlaví, rase, srdečně cévních faktorech, užívání léků, zdravotních podmínkách. Osamělí lidé se cítí být méně hnáni dopředu. Více trpí na nespavost, deprese a mají silnější riziko demence. Oslaben je i imunitní systém. Osamělí lidé trpí častěji na infekce a zánětlivá onemocnění.

Základem je budování sociálních kontaktů

Základní potřeba člověka je vytvářet vazby s ostatními. Kdo nechce být delší dobu sám, potřebuje navázat nové osobní kontakty. Neboť ty odhánějí samotu daleko nejúčinněji. V souvislosti s tím by se měl člověk ptát, co ho zajímá? K čemu má přátele? Kde potká lidi s podobnými zájmy?  A co reálně očekává od nových známých? Kdo si může na tyto otázky odpovědět, má dobré šance získat nové kontakty v různých sportovních klubech, na cestách, při výletech, při kulturních akcích.



Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net