Místa pohřbívání a alternativy k hřbitovu

Toto není v naší zemi možné.

Kremace a inhumace

V ČR rozlišujeme mezi dvěma formami pohřbu. Pohřbení do země na hřbitově, tzv. inhumace, nebo zpopelnění v krematoriu, tzv. kremace. Tento způsob pohřbívání se nazývá také pohřeb žehem. V ČR je poměrně vysoké procento kremace, okolo 80 %, na rozdíl například od sousedního Slovenska, kde je to pouhých 17 %. Zřejmě to souvisí s nízkou mírou religiozity v naší zemi. V případě zpopelnění dochází k uložení popela do urny, která je pak umístěna na veřejném hřbitově k náhrobku.

Přírodní hřbitovy

Alternativou ke klasickým hřbitovům s kamennými náhrobky jsou přírodní hřbitovy. Hřbitovem je vlastně les. Člověk si ještě za svého života vybere strom, u kterého chce být pohřben. To místo si předplatí a pod strom je pak pochován.  Na přírodním hřbitově se popel většinou sype přímo do země nebo se uloží do ekologicky rozložitelné urny. Místo ale nemá žádný náhrobek, jako identifikátor pro pozůstalé slouží právě strom. Jako místo hřbitova může fungovat také louka. Člověk si zde vybere místo. Po jeho pohřbení se na místo zasadí strom nebo květina.

Způsoby pohřbívání v jiných zemích Evropy

V jiných zemích Evropy je možný rozsev popela na volné moře nebo u kořenů stromů. Pokud zemřelý písemně trval na tom, kde by chtěl být pohřben, usnadňuje pozůstalým pohřbení výběr místa. Pro rozptýlení popela do moře se musí eventuálně získat úřední schválení. V Německu nesmí být pozůstalým urna jednoduše odevzdána. Pohřební ústav z regionu ji předává specializovanému kolegovi, který přejímá pohřbení do moře nebo v lese. Velmi oblíbený je tento způsob pohřbení ve Švýcarsku.

Tiché pohřbení do vody

V Německu se konají pohřby do Severního nebo Baltského moře. Popel zesnulého je například uložen do urny z pappmaché (směsi papíru, plátů dřeva a recyklovatelných materiálů) nebo tonolitu, které se plně rozpustí ve vodě. Štěrk nebo písek v urně se starají o to, aby se urna rychle potopila. Pokud si to přejí příbuzní, může se pohřební obřad konat na lodi. Obřady bývají různorodé. Často je urna vyzdobena květinami nebo fotografiemi, může hrát muzika. Poté, co byla urna zanechána ve vodě, krouží loď kolem tohoto místa. Pozůstalým tak mají čas se rozloučit se zesnulým a hodit do vody květiny. Pozůstalí obdrží po pohřbení vodní kartu, na které kapitán označí přesnou pozici pohřbení. Říká se tomu tiché pohřbení do vody.

Pohřbení v lese

Další možností je uložení urny v lese. Přitom jsou povoleny popelové kapsle z ryzí oceli nebo biologicky rozložitelné urny ze dřeva nebo z bramborového škrobu. Věnce nebo pohřební svíčky nejsou v místě pohřbení povoleny. Pouze pár jmenovek, které jsou přichyceny na kmen stromu, s poznámkou, že zde někdo našel svůj poslední klid. Kdo chce, může si strom vyhledat už v době života a rezervovat jej. Celá jedna rodina nebo okruh přátel v počtu až do deseti osob může nalézt klid společně pod jedním stromem. Zpravidla si skupiny stromy najímají na 99 let.

Místo pohřbení v lese může být hůře rozpoznatelné hlavně pro starší osoby

Problémem při pohřbívání v lese bývá, že starší lidé mohou při změnách počasí a v chladných zimních měsících hůře rozpoznat strom, kde byl zesnulý pohřben. Většinou vede lesem pár hlavních orientačních cest. Půda může být však kluzká. Člověk by si měl uvědomit, že hrob v lese nevyžaduje žádnou péči, jelikož si les žije svým vlastním způsobem.

Navzdory romantickým myšlenkám, že popel po smrti na kořeny stromu se znovu vrátí do přírody, A toto může představovat i nevýhody pro pozůstalé. Mnoho rodin vyžaduje pro odpočinek jejich příbuzného místo, které si mohou přizpůsobit podle svých představ. Při pohřbení v lese je to však téměř nemožné.

Má psychika vliv na fungování našeho srdce?

Vědci jsou o tom přesvědčeni. Psychická zátěž, jako je například deprese, může zvýšit riziko výskytu srdečního onemocnění podobně jako kouření. Pro takové riziko neplatí pouze zvýšení zátěže ...

Číst více