Špatně se o tom mluví, ale při péči o své příbuzné se neubráníme znechucení. Jak ho zvládat?

Obáváme se svlékání, oblékání, mytí intimních partií, ošetřování ran. Existují postupy, jak se s tím naučit zacházet, jak si na tyto v životě velmi nezvyklé situace, které zažíváme poprvé, můžeme zvyknout a brát je jako naprosto normální.

 
Převládá pocit viny

Zkušenosti dospělých dětí, kteří se starají o své nemohoucí a nesoběstačné rodiče ukazují někdy až bizarní situace. Jindřiška (64 let) se stará vzorně o svou nemohoucí maminku (88 let) už téměř půl roku. Při péči o ni je zvyklá používat bílé nebo průhledné rukavice. Jednoho dne však už tato barva rukavic nebyla k mání, a tak musela použít rukavice modré. Přistihla sama sebe s myšlenkou, zdali je vůbec dobrá dcera, když se stará o svou drahou maminku, které za mnohé v životě vděčí, a dotýká se jejich tělesných partií modrými rukavicemi? Zaslouží si to máma? To je otázka, které se nemůže zbavit. Jaká je vaše osobní zkušenost a váš příběh? Napište nám svůj komentář na konci tohto článku...

Mluví se o tom velmi těžko, ale je zcela vhodné o tom mluvit otevřeně. I když pečujeme o své drahé příbuzné, většinou o otce nebo matku, méně častěji o dědečka nebo babičku, jsme stále opakovaně znechuceni. Jindřiška přiznává, že pokud si její matka nemění inkontinenční vložky dostatečně často, její oblečení strašně páchne.

Jindřiška je vystudovaná zdravotní sestra a není se svými pocity v žádném případě sama. Při poskytování domácí péče narážejí pečovatelé příbuzní na své limity. Činnosti jako je mytí intimních partií, převazy hnisaných ran, výměna zatuchlého prostěradla nebo i čistění sluchadla od nánosů ušního mazu vadí natolik, že svým příbuzným raději nepomáhají. 

Přiznejte si své pocity znechucení

Pečovatelé se za své pocity znechucení mnohdy stydí. Takovým situacím ovšem nečelí pouze laici, ale také profesionální pečovatelé. Doktorka Küglerová pracující v pohřebním ústavu hovoří o tom, že ještě před 30 lety se  říkalo, že kdo je zhnusený, nemá v ošetřovatelství co dělat a měl by radši vykonávat jinou práci. Paní doktorka si uvědomuje šíři tohoto problému. Většinu lidí pocity znechucení doslova trápí, ale rozpakují se o nich mluvit. Paní doktorka pořádala v minulosti semináře, ve kterých učila stážisty v ošetřovatelství, jak lépe zvládat znechucení a jak si usnadnit nepříjemnou práci. 

Z těchto seminářů si školitelka Küglerová odnesla několik zkušeností. Někteří z účastníků mužů byli přesvědčeni, že jsou natolik bodří, aby je cokoli znechutilo. Ale chyba lávky. Na začátku semináře byli účastníci vyzváni, aby naplivali své vlastní sliny do poháru a poté je vypili. Všichni chlapi většinou odmítli.

Pocit znechucení má pro nás ochranný charakter

Psychologové vysvětlují, že pocit znechucení nám pomáhá vyhnout se nemoci. Toto se děje v každé kultuře. Hnusná chuť i ošklivý zápach varovaly naše předky před zkaženým nebo jedovatým jídlem. Dokonce i dnes mozek používá tuto spontánní reakci k tomu, aby nám řekl, čeho bychom se měli vyvarovat, protože by nám to mohlo způsobit onemocnění. V ošetřovatelství se jedná většinou otevřené rány, proleženiny, hnis, výměšky, exkrementy. To všechno jsou zdroje pro přenos škodlivých patogenů, které přenášejí nemoci.  Reakce každého jedince je samozřejmě rozdílná. Někdo reaguje intenzívněji a rychleji. Lišíme se i v tom, jak dokážeme pocity znechucení v sobě regulovat. Pocity znechucení jsou však ovlivněni denní dobou. Po ránu vnímáme například špatně větranou místnost hůře než obvykle.

Co pomáhá proti dekubitům

U pacientů, kteří jsou odkázáni na lůžko a potřebují dlouhodobou péči, se zvyšuje riziko vzniku proleženin neboli dekubitů. Jedná se o špatně se hojící eroze vyvolané mechanickým tlakem na kůži.

Číst více

Tyto kroky pomohou

Doktorka Küglerová přináší pět tipů, jak se vypořádat se znechucením

• Dobře se připravte a plánujte

Při výměně ložního prádla si vše pečlivě připravte a umístěte věci tam, kde mají být. Činnost se tak provede bez zbytečného zdržování. 

• Stůjte si za tím, že jste znechucení. Nestyďte se za to

Pokud se váš příbuzný zeptá, zdali vám vadí otevřená hnisavá rána, nehrajte si na hrdinu. Přiznejte, že vám vadí, ale že to zvládnete.

• Od znechucení se záměrně rozptylujte

Nepříjemné, doslova hnusné, odporné situace berte s humorem. Zaměřte se na samotný technický proces, výkon jednotlivých kroků a činností.

• Situaci si zpříjemněte

Během činnosti se na pár sekund otočte, koukejte sej inam, otevřete okno, nadýchejte se čerstvého vzduchu.

• Vyvažujte nepříjemné situace příjemnými vůněmi s příjemným aroma

Relaxujte s neutralizujícími vůněmi, jako je káva nebo aroma, a střídejte fyzické úkoly s nefyzickými.

Zdravotní sestra Jindřiška má jako nápomocnou ještě jednu myšlenku. Se starší nesoběstačnou osobou, o kterou se staráme a pečujeme k sobě máme blízko. Proč se tedy cítíme znechuceni, když jí pomáháme s osobní hygienou? Berte to tak. Když jste byli kdysi dávno miminko s plenou, máma se vás taky nedotýkala v rukavičkách.

Pomůže snaha o náklonnost

Marie (62 let) ví, jak stresující je pečovat o staré příbuzné. Sama se stará o 93letou matku a o dva roky mladší  tetu. Obě trpí demencí. Pocit zošklivění vůči vlastní mámě je nehezký, ale zkrátka existuje, jak vysvětluje dosti rezignovaně. A pravdou je také to, že s věkem se to nezlepšuje, naopak spíše zhoršuje. Při tom nechce svým dvěma příbuzným nijak ublížit. Demence u obou dam změnila její vztahy k nim. Řešením je pro ni respirátor, který používá, když je obě navštěvuje, a nemusí tak cítit nepříjemné pachy.

Autor: -jpo-

Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů