Valentýn je pro každého, protože láska si nevybírá

Neurolog MUDr. Martin Jan Stránský: „S věkem nemá láska nic společného, jde o kombinaci reflexů a emocí, jejichž úroveň je přímo závislá na stupni vývoje mozku. “

Tvrdit, že Valentýn, svátek zamilovaných, je jen pro mladé, je nesmysl. Co se týká lásky, přichází v sedmnácti stejně jako ve třiceti či dokonce  padesáti a později. „Srdci neporučíš,“ říká se, a to navzdory tomu, že láska nemá vlastně ze srdcem nic společného.

Co je to vlastně láska?

„Jde totiž o kombinaci reflexů a emocí, jejichž úroveň je přímo závislá na stupni vývoje mozku,“ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze. Co je to tedy vlastně láska? MUDr. Stránský ji vysvětluje takto: „Jde o pouhé o slovo, které souvisí se subjektivními pocity.Ty mohou být různé a každý jedinec je může odlišně interpretovat. Jde o velice podobný proces, jako když diskutujeme o tom, zda existuje Bůh. Taková diskuse totiž může být stejně vášnivá jako pocity z lásky. Každopádně jde o proces, který může začít z ničeho nic a na základě toho, jak je mozek jednotlivce sestaven (a připraven), může vyvolat širokosáhlou propojenost pocitů a myšlenek. Taková rozsáhlá dynamika se však neurologicky těžko udržuje, časem proto tato „sít lásky“ řídne. To je důvod, proč vášnivost lásky postupně v závislosti na její délce slábne. Původní pocity ale mohou samozřejmě být nahrazení jinými.“

Láska nám dává energii do života

„Pročpak ta láska bláznivá v koutě zůstává, proč na mě vůbec neútočí a ostatní spoutává,“ zpívá Karel Gott. Je to tak, láska je něco, po čem toužíme,co vyhledáváme a co nám dává energii do života. Jen ji ve vyšším věku na základě předchozích zkušeností dokážeme alespoň trochu korigovat. Samozřejmě nedokážeme být méně zamilovaní jen proto, že jsme se již několikrát v lásce spálili. Umíme však být malinko opatrnější. Také si již nepotřebujeme psát dvě stě sms denně a neumíráme, když toho druhého nevidíme celý den. Pohlédneme-li na lásku z této stránky, lze konstatovat, že je „rozumnější“. V žádném případě to však neznamená menší či chladnější. A také to neznamená, že čím jsme starší, tím si umíme lépe vybrat partnera pro život.

Reklama

A proč je pro vztah dvou lidí tak důležitý polibek? Proč teprve po něm se mění náklonnost v lásku? „Oblast rtů a jazyka je totiž bohatá na nervová zakončení, a tudíž je velmi citlivou erotogenní zónou. Při líbání nezapojujeme jen hmat, ale i čich a chuť. A souhra všech tří smyslů probudí v mozku děje, jejichž výsledkem je informace, zda toho druhého chceme nebo ne,“ vysvětluje neurolog.

Jakou roli hraje polibek?

S trochou nadsázky lze tedy konstatovat, že polibek je jakousi sondou, zda ta láska, která v nás zahořela, má vůbec nějaký smysl. S někým, jehož dotek rtů nám nic neříká, kdo nám „nechutná“ a nevoní, prostě můžeme mít jen těžko nějaký intimní vztah. Při polibku se v mozku začínají uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu a snižují negativní účinky stresu. Ale… zatímco organismus žen takto reaguje zpravidla jen na protějšky, do nichž jsou zamilovány, mužům stačí, jde-li o pro ně přitažlivou ženu. „Proto také téměř polovina žen, které usoudí, že jejich nový muž špatně líbá, vztah ukončí. A to i přesto, že se jim možná partner líbí. Pro muže je důležitější než polibek vizuální vjem,“ podotýká Martin J. Stránský, a pokračuje: „Přitom posuzují nejen celkový dojem, ale i jednotlivé partie – zvlášť tedy hodnotí zadeček, prsa i obličej. Vše pomyslně oznámkují a rozhodnou se. Žena se převážně dívá muži do očí a snaží se co nejlépe odhadnout jeho charakter. Pátrá v paměti a porovnává jej s jinými muži. Tak zapojuje více částí mozku v obou hemisférách,“ vysvětluje Martin J. Stránský.