Dlouhé cestování letadlem, autem, autobusem nebo vlakem znamená několik hodin omezeného pohybu. U většiny lidí zůstává riziko hluboké žilní trombózy malé, roste však s délkou nehybnosti a dalšími rizikovými faktory. Sraženina může vzácně doputovat do plic a způsobit život ohrožující plicní embolii.
Stručně řečeno
- Za dlouhou cestu se v doporučeních často považuje přibližně čtyřhodinová a delší jízda či let; samotné cestování ale u zdravého člověka představuje jen malé absolutní riziko.
- Riziko výrazně zvyšuje předchozí trombóza, nedávná operace nebo úraz, aktivní nádorové onemocnění, omezená pohyblivost, těhotenství, estrogeny, obezita a některé dědičné poruchy srážlivosti.
- Během cesty pravidelně rozhýbejte kotníky a lýtka, měňte polohu a pokud je to bezpečné, každou jednu až dvě hodiny se projděte.
- Kompresní punčochy ani léky nejsou potřebné pro každého; u rizikových lidí je má před cestou doporučit zdravotník.
- Náhlá dušnost, bolest na hrudi, vykašlávání krve, zrychlený tep, motání hlavy nebo kolaps vyžadují okamžité volání záchranné služby.
Jak souvisí cestování se sraženinou
Hluboká žilní trombóza vzniká nejčastěji v hlubokých žilách dolní končetiny. Dlouhé stísněné sezení zpomaluje návrat krve z nohou a přispívá k žilní stáze. Pokud se část sraženiny uvolní a doputuje do plicních tepen, vzniká plicní embolie.
Podle CDC se většina dostupných údajů týká letů, ale omezená pohyblivost se týká také cest autem, vlakem nebo autobusem. U letů kratších než čtyři hodiny je riziko symptomatické trombózy zanedbatelné; s délkou cesty a počtem dalších rizikových faktorů roste. Neexistuje okamžik, kdy by po přesně čtyřech hodinách cesta náhle začala být nebezpečná.
Kdo má vyšší riziko
- člověk, který již prodělal hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii,
- lidé po nedávné operaci, hospitalizaci, úrazu nebo s končetinou v sádře,
- lidé s aktivním nádorovým onemocněním nebo nedávnou onkologickou léčbou,
- těhotné ženy a ženy v prvních měsících po porodu,
- uživatelky estrogenové antikoncepce nebo hormonální substituční léčby,
- lidé s obezitou, omezenou pohyblivostí, dědičnou trombofilií nebo rodinným výskytem sraženin,
- vyšší věk; riziko postupně roste už od středního věku.
Jeden faktor nemusí znamenat zákaz cestování. Pokud se jich kombinuje více nebo jste trombózu již prodělali, domluvte si konzultaci s dostatečným předstihem. Po čerstvé trombóze či embolii určuje bezpečný termín další cesty ošetřující lékař.
Co dělat během cesty
- Pravidelně propínejte a přitahujte špičky, kroužete kotníky a napínejte lýtkové svaly.
- Pokud je to možné a bezpečné, přibližně každou jednu až dvě hodiny vstaňte a krátce se projděte.
- V autě plánujte pravidelné přestávky na bezpečném místě; řidič má pohyb provádět pouze po zastavení.
- Nenechávejte zavazadlo pod sedadlem tak, aby omezovalo prostor pro nohy.
- Noste pohodlné oblečení a nesedejte dlouho s nohama pevně překříženýma.
Je rozumné během cesty průběžně pít, zvlášť v horku, ale podle CDC není prokázáno, že samotná hydratace přímo zabraňuje cestovní trombóze. Nadměrný alkohol může podporovat nehybnost a dehydrataci. Kofein není nutné automaticky zakazovat; důležitější je celkový pitný režim a pravidelný pohyb.
Punčochy a léky jen podle rizika
Správně zvolené podkolenní kompresní punčochy mohou pomoci některým lidem se zvýšeným rizikem, musí však mít vhodnou velikost a tlak. Pro cestující bez dalších rizik se rutinně nedoporučují. Při poruše prokrvení tepen nebo jiném onemocnění nohou nemusí být vhodné, proto je lepší výběr konzultovat.
Aspirin ani léky na ředění krve si kvůli cestě nenasazujte sami. Odborná doporučení se u velmi rizikových cestujících liší a volba závisí na riziku sraženiny i krvácení. Pokud je prevence lékem opodstatněná, určí přípravek, dávku a čas podání lékař.
Jak poznat hlubokou žilní trombózu
Typické jsou otok jedné nohy, nevysvětlená bolest nebo citlivost, pocit tepla a zarudnutí či změna barvy. Trombóza ale může proběhnout i bez nápadných příznaků. Při podezření nohu nemasírujte a vyhledejte co nejdříve lékaře; diagnózu nelze potvrdit pohledem ani domácím testem a často je potřeba ultrazvuk.
Kdy okamžitě volat 155
Plicní embolie se může projevit náhlou dušností, bolestí nebo tlakem na hrudi zhoršujícím se při nádechu či kašli, nezvykle rychlým nebo nepravidelným tepem, vykašláváním krve, motáním hlavy nebo kolapsem. Může vzniknout i bez předchozího otoku nohy. Při těchto příznacích volejte zdravotnickou záchrannou službu a neřiďte sami do nemocnice.
Nejčastější otázky
Hrozí trombóza jen v letadle?
Ne. Důležitým faktorem je dlouhá nehybnost, která může nastat také v autě, autobusu nebo vlaku.
Je každá cesta delší než čtyři hodiny nebezpečná?
Ne. U většiny zdravých lidí je absolutní riziko malé. Čtyři hodiny jsou orientační hranicí používanou ve studiích a doporučeních, nikoli ostrým přechodem.
Mám si před letem vzít aspirin?
Bez doporučení lékaře ne. Aspirin není univerzální prevencí cestovní žilní trombózy a může způsobit krvácení nebo jiné komplikace.
Pomohou kompresní podkolenky každému?
Nejsou běžně potřebné u lidí bez dalších rizik. U rizikového cestujícího mohou být užitečné, pokud mají správnou velikost a jsou zdravotně vhodné.
Jak dlouho po cestě mám sledovat příznaky?
Většina cestovních trombóz se objeví v prvních dnech až týdnech a zvýšené riziko postupně klesá. Příznaky řešte bez ohledu na to, zda vzniknou během cesty nebo po návratu.
Doporučení na závěr
Při dlouhé cestě si vytvořte prostor pro nohy, pravidelně rozhýbejte kotníky a lýtka a využijte bezpečné příležitosti k chůzi. Pokud jste trombózu prodělali nebo se u vás kombinuje více rizikových faktorů, domluvte prevenci předem s lékařem. Při náhlé dušnosti či bolesti na hrudi volejte 155.
