Ischemická choroba srdeční vzniká při nedostatečném prokrvení srdečního svalu. Může být dlouho bez příznaků, ale také se projevit anginou pectoris nebo akutním infarktem.
Stručně řečeno
- Nejčastější příčinou je ateroskleróza věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval.
- Typickým projevem je tlak, svírání či pálení na hrudi, někdy s dušností nebo šířením bolesti do paže, krku, čelisti, zad či nadbřišku.
- Nová, klidová, sílící nebo déle trvající bolest na hrudi může znamenat akutní stav — volejte 155 nebo 112.
- Diagnózu nelze určit jen podle příznaků; lékař volí EKG, krevní testy a další vyšetření podle situace.
- Léčba kombinuje omezení rizik, léky a u některých lidí zprůchodnění tepen katétrem nebo operací.
Co ischemická choroba srdeční znamená
Srdce potřebuje nepřetržitý přísun kyslíku. Přivádějí jej věnčité neboli koronární tepny. Když se jejich průsvit zúží, nejčastěji kvůli ateroskleróze, nemusí při námaze nebo stresu přitékat dost krve. Tento nepoměr se označuje jako ischemie srdečního svalu.
Onemocnění může mít chronickou podobu, například stabilní námahovou anginu pectoris, ale také akutní podobu při náhlém omezení průtoku krve. Patří sem nestabilní angina a infarkt myokardu. Cévní mozková příhoda je jiné onemocnění: týká se cévního zásobení mozku, nikoli věnčitých tepen srdce, i když má s ischemickou chorobou některé společné rizikové faktory.
Jak se může onemocnění projevit
Angina pectoris bývá popisována jako tlak, svírání, tíha nebo pálení za hrudní kostí. Potíže mohou vystřelovat do jedné či obou paží, ramen, krku, čelisti, zad nebo nadbřišku. Často je vyvolá námaha, chlad, stres nebo vydatné jídlo a po zastavení námahy ustoupí.
Dalšími projevy mohou být dušnost, nevolnost, pocení, slabost, závratě nebo bušení srdce. Někteří lidé, častěji například lidé s diabetem, mohou mít málo typické obtíže nebo žádnou zřetelnou bolest. Absence silné bolesti proto závažný problém nevylučuje.
Kdy volat záchrannou službu
Volejte 155 nebo 112 při nově vzniklém tlaku či bolesti na hrudi, při potížích v klidu, při výrazně silnější nebo častější známé angině, nebo pokud obtíže během několika minut neustupují. Stejně postupujte při bolesti doprovázené výraznou dušností, studeným potem, nevolností, slabostí, mdlobou nebo náhlým pocitem ohrožení.
Člověka posaďte do pohodlné polohy, uklidněte jej a nenechte ho řídit do nemocnice. Má-li pro svou anginu předepsaný nitroglycerin, použije jej přesně podle osobního pokynu lékaře a příbalové informace. Tableta určená pod jazyk se svévolně nerozkousává ani nepolyká. Podání dalších léků řešte s operátorem záchranné služby; neodkládejte kvůli nim telefonát.
Při bezvědomí: Pokud člověk nereaguje a nedýchá normálně, volejte 155 nebo 112, zapněte hlasitý odposlech a začněte resuscitaci podle pokynů operátora. Je-li dostupný automatizovaný externí defibrilátor, použijte jej podle hlasových instrukcí.
Jak se stanovuje diagnóza
Lékař hodnotí charakter obtíží, věk, krevní tlak, kouření, cholesterol, diabetes, rodinnou zátěž a další okolnosti. Základní vyšetření může zahrnovat klidové EKG a krevní testy. Podle pravděpodobnosti onemocnění a naléhavosti navazují například ultrazvuk srdce, CT vyšetření věnčitých tepen, zátěžové zobrazovací vyšetření nebo koronarografie.
Normální klidové EKG samo o sobě chronickou ischemickou chorobu vždy nevyloučí. Naopak bolest na hrudi nemusí mít srdeční původ. Výběr testu proto patří lékaři a vychází z celkového rizika, nikoli jen z jednoho příznaku.
Léčba a dlouhodobá péče
Cílem léčby je zmírnit obtíže a snížit riziko infarktu, srdečního selhání a dalších komplikací. Lékař může podle nálezu předepsat léky proti srážení krve, na cholesterol, krevní tlak nebo anginu. Dávky neupravujte ani léky nevysazujte bez domluvy, i když se cítíte dobře.
U některých pacientů je vhodné rozšíření zúžené tepny katétrem a zavedení stentu, u jiných chirurgický bypass. Zákrok ale nenahrazuje dlouhodobé užívání předepsaných léků ani kontrolu rizikových faktorů.
Co lze ovlivnit každý den
- nekouřit a požádat o odbornou pomoc s odvykáním,
- pravidelně kontrolovat krevní tlak, cholesterol a diabetes,
- užívat léky přesně podle doporučení,
- volit pestrou stravu s menším podílem soli a vysoce průmyslově zpracovaných potravin,
- zařazovat pohyb v intenzitě odsouhlasené lékařem, zejména po nové diagnóze nebo zákroku,
- chodit na plánované kontroly a hlásit změnu četnosti či charakteru obtíží.
Nejčastější otázky
Je angina pectoris totéž co infarkt?
Ne. Angina je příznak přechodného nedostatečného prokrvení srdečního svalu. Infarkt znamená poškození části svalu při delším přerušení průtoku. Změnu známých obtíží však nelze doma spolehlivě rozlišit, proto se akutní varovné příznaky řeší přes záchrannou službu.
Může ischemická choroba probíhat bez bolesti?
Ano. Někteří lidé nemají typickou bolest a mohou pozorovat hlavně dušnost, únavu, nevolnost nebo pokles výkonnosti. Beze symptomů může být průběh častější také u diabetu.
Je cévní mozková příhoda součástí ischemické choroby srdeční?
Ne. Ischemická choroba srdeční se týká prokrvení srdce, zatímco cévní mozková příhoda postihuje mozek. Obě nemoci ale často souvisejí s aterosklerózou a stejnými riziky, například vysokým tlakem, kouřením nebo diabetem.
Mohu při známé angině sportovat?
Pravidelný pohyb může být součástí léčby, jeho bezpečná intenzita je ale individuální. Novou zátěž proberte s lékařem a při tlaku na hrudi, neobvyklé dušnosti nebo závrati aktivitu ukončete.
Doporučení na závěr
Zapište si, při čem se potíže objevují, jak dlouho trvají a co je provází, ale při akutním podezření nečekejte na další měření ani na zlepšení. Nová nebo měnící se bolest na hrudi patří k důvodům pro okamžitý kontakt se záchrannou službou; dlouhodobé riziko řešte s praktickým lékařem či kardiologem.
