Přihlásit se

Vyberte si rychlé přihlášení, nebo použijte svůj e-mail a heslo.

Jan Janský a česká stopa v historii krevních skupin

Historický laboratorní stůl s mikroskopem, zápisníkem a zkumavkami připomíná výzkum krevních skupin

Český lékař Jan Janský patří k významným osobnostem historie krevních skupin. V roce 1907 zveřejnil rozdělení lidské krve do čtyř skupin. Jeho práce vznikla nezávisle na dřívějším výzkumu Karla Landsteinera a dodnes ji připomínají ocenění českých bezpříspěvkových dárců krve.

Stručně řečeno

  • Jan Janský byl český psychiatr, neurolog a sérolog narozený v roce 1873.
  • V roce 1907 popsal rozdělení lidské krve do čtyř skupin označených římskými číslicemi.
  • Karl Landsteiner objevil rozdíly mezi krevními skupinami dříve a za svůj výzkum získal Nobelovu cenu.
  • Janského jméno v Česku nesou medaile udělované bezpříspěvkovým dárcům krve.

Lékař, který zkoumal krev

Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze. Profesně se věnoval především psychiatrii a neurologii. Při výzkumu krve svých pacientů sledoval, zda existuje souvislost mezi jejími vlastnostmi a duševními nemocemi. Takovou souvislost nepotvrdil, data však vedla k rozdělení vzorků do čtyř skupin.

Výsledky zveřejnil v roce 1907. Používal označení I, II, III a IV; dnešní systém pracuje s názvy 0, A, B a AB. Janského klasifikace byla jedním z nezávislých kroků, které pomohly zpřesnit porozumění rozdílům mezi lidskou krví.

Proč je historie objevu složitější

Objev krevních skupin nelze přesně připsat jedinému okamžiku ani jedinému člověku. Rakouský lékař Karl Landsteiner už v roce 1901 popsal tři skupiny dnes známé jako A, B a 0. Čtvrtá skupina AB byla následně popsána dalšími badateli. Landsteiner za objev lidských krevních skupin získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 1930.

Janského význam spočívá v nezávislé úplné čtyřskupinové klasifikaci a v českém příspěvku k rychle se rozvíjejícímu oboru. Proto je přesnější mluvit o spoluobjeviteli či významném klasifikátorovi než tvrdit, že sám jako první objevil celý systém v dnešní podobě.

Jak krevní skupiny změnily transfuze

Při smíchání neslučitelné krve mohou protilátky způsobit shlukování a poškození červených krvinek. Poznání skupin systému AB0 proto umožnilo bezpečněji vybírat dárce a příjemce. Současná transfuzní medicína však nespoléhá pouze na znalost skupiny pacienta: před podáním krve používá laboratorní určení, další systémy včetně Rh a zkoušky slučitelnosti.

V naléhavé situaci zdravotníci postupují podle přesných transfuzních protokolů. Údaj, který si člověk pamatuje nebo nosí na kartičce, nenahrazuje laboratorní ověření.

Jméno spojené s dárcovstvím

Český červený kříž oceňuje pravidelné bezpříspěvkové dárce medailemi profesora Jana Janského. Bronzová, stříbrná a zlatá medaile se udělují podle počtu započtených odběrů. Toto připomenutí spojuje historii medicíny se současnou dobrovolnou pomocí pacientům.

Darování krve se řídí zdravotními podmínkami a aktuálními pravidly transfuzního pracoviště. Zájemce si má před návštěvou ověřit způsobilost a pokyny konkrétního odběrového místa.

Nejčastější otázky

Byl Jan Janský jediným objevitelem krevních skupin?

Ne. Výzkum probíhal nezávisle na více místech. Landsteiner popsal tři skupiny dříve, skupina AB byla popsána dalšími badateli a Janský zveřejnil vlastní čtyřskupinovou klasifikaci.

Používal Janský označení A, B, AB a 0?

Ne. Své čtyři skupiny označil římskými číslicemi I až IV. Mezinárodně se později ustálilo dnešní značení systému AB0.

Stačí při transfuzi znát vlastní krevní skupinu?

Nestačí. Zdravotníci krevní skupinu a slučitelnost ověřují laboratorně a zohledňují více krevněskupinových systémů i konkrétní situaci.

Doporučení na závěr

Pokud vás Janského odkaz přivedl k úvaze o dárcovství, vyhledejte transfuzní oddělení ve svém okolí a ověřte jeho aktuální podmínky. O způsobilosti k odběru vždy rozhoduje zdravotnické pracoviště.