Panická ataka je náhlá vlna intenzivního strachu nebo nepohody doprovázená výraznými tělesnými příznaky. Bušení srdce, dušnost, třes, závratě či tlak na hrudi mohou připomínat akutní tělesné onemocnění. Pokud si nejste jistí příčinou, zejména při první podobné příhodě, nepřisuzujte potíže automaticky panice.
Stručně řečeno
- Panická ataka obvykle nastupuje rychle a může vyvolat pocit ztráty kontroly, ohrožení nebo smrti.
- Podobné příznaky mohou mít i srdeční, plicní, neurologické nebo jiné tělesné příčiny; při pochybnostech je namístě zdravotní pomoc.
- Pokud člověk své ataky zná a nejsou přítomné varovné příznaky, pomáhá bezpečné místo, pomalé dýchání, uzemnění a klidná přítomnost blízkého.
- Nedýchejte do papírového sáčku a nezadržujte násilně dech.
- Opakované ataky a strach z jejich návratu jsou léčitelné; účinnou možností bývá kognitivně-behaviorální terapie, někdy doplněná léky.
Jak může panická ataka vypadat
Příznaky často zesílí během několika minut. Patří k nim zrychlený nebo silně vnímaný tep, pocení, třes, návaly horka či chladu, dušnost, tlak nebo bolest na hrudi, nevolnost, brnění, závratě a pocit odcizení od vlastního těla či okolí. Člověk se může bát, že omdlí, zešílí, ztratí kontrolu nebo zemře.
Jednorázová panická ataka sama o sobě neznamená panickou poruchu. Ta se posuzuje při opakovaných neočekávaných atakách a dlouhodobé obavě z jejich návratu nebo změnách chování, například vyhýbání se dopravě, obchodům či místům, odkud se hůře odchází.
Nejdřív bezpečnost: kdy volat pomoc
Příznaky paniky se překrývají s jinými stavy. Zdravotnickou záchrannou službu volejte při nové nebo silné svíravé bolesti či tlaku na hrudi, bolesti vystřelující do paže, čelisti, zad nebo břicha, výrazné dušnosti, modrání, poruše vědomí, ochrnutí, poruše řeči nebo jiném náhlém závažném příznaku.
Opatrnost je zvlášť důležitá při první podobné příhodě, v těhotenství, po užití neznámé látky, při známém onemocnění srdce či plic nebo pokud se průběh liší od dříve lékařem posouzených atak. Nenechte obavu z „planého poplachu“ oddálit pomoc.
Co zkusit při známé panické atace
- Přejděte do bezpečí. Pokud řídíte, pracujete ve výšce nebo u stroje, bezpečně zastavte. Sedněte si tam, kde nehrozí pád.
- Pojmenujte situaci. Pokud své ataky znáte, připomeňte si: „Toto může být panika. Je to velmi nepříjemné, ale vlna postupně odezní.“
- Zpomalte výdech. Dýchejte klidně nosem a nechte výdech o něco delší než nádech. Nesnažte se nadechovat co nejhlouběji; rychlé velké nádechy mohou zhoršit závratě a brnění.
- Ukotvěte pozornost. Vnímejte oporu chodidel, popište několik věcí, které vidíte a slyšíte, nebo pomalu počítejte. Cílem není ataku silou zastavit, ale bezpečně přečkat její vrchol.
- Požádejte o pomoc. Řekněte blízkému, co potřebujete: klidnou přítomnost, otevření okna, doprovod domů nebo zdravotní pomoc.
Co raději nedělat
Nedýchejte do papírového sáčku. Pokud by potíže měly jinou příčinu než paniku, může být tento postup nebezpečný. Nenuťte se do zadržování dechu, prudkého „rozdýchávání“ ani náročného cvičení. Ataku se nesnažte tlumit alkoholem nebo léky, které vám nebyly předepsány pro konkrétní situaci.
Blízký člověk by neměl říkat „nic ti není“, „okamžitě se uklidni“ ani nemocného zadržovat. Zároveň neslibujte, že určitě nejde o tělesný problém, pokud to nebylo posouzeno.
Jak pomoci druhému
Zůstaňte klidní, mluvte krátkými větami a nabídněte možnosti místo příkazů: „Chceš si sednout? Mám zůstat s tebou? Máme zavolat pomoc?“ Respektujte osobní prostor a nedotýkejte se člověka bez souhlasu.
Pomozte mu zpomalit tempo dýchání vlastním klidným hlasem, nikoli nuceným počítáním. Sledujte stav a při zhoršení, neobvyklém průběhu nebo pochybnostech zajistěte zdravotní pomoc. Pokud člověk ztratí vědomí nebo nedýchá normálně, postupujte jako při akutním ohrožení života.
Co dělat po odeznění
Po atace může přijít únava, svalové napětí nebo stud. Dopřejte si klid, vodu a lehké jídlo podle potřeby. Zapište si okolnosti a příznaky, ale nesnažte se hodiny kontrolovat tep nebo vyhledávat každý pocit; nadměrné sledování může úzkost udržovat.
Po první příhodě nebo při opakování se objednejte k praktickému lékaři. Může posoudit tělesné příčiny a doporučit psychologa či psychiatra. Vyšetření je důležité zejména tehdy, pokud ataky vedou k vyhýbání, omezují práci, vztahy, spánek nebo pohyb mimo domov.
Jak se panická porucha léčí
Dobře prozkoumanou léčbou je kognitivně-behaviorální terapie. Pomáhá rozumět tělesným pocitům, měnit katastrofické výklady a postupně obnovovat činnosti, kterým se člověk ze strachu vyhýbá. Součástí může být nácvik práce s dechem a řízené vystavení obávaným pocitům pod vedením terapeuta.
Lékař může podle situace doporučit léky. Často se používají některá antidepresiva, která účinkují postupně. Rychle působící uklidňující léky mohou vést k toleranci a závislosti, proto patří pouze do individuálně vedené léčby. Dávku ani léčbu neměňte bez domluvy s předepisujícím lékařem.
Nejčastější otázky
Je panická ataka nebezpečná?
Samotná panická ataka obvykle nezpůsobuje tělesné poškození. Její příznaky ale mohou připomínat akutní onemocnění, takže bez jistoty není bezpečné vše automaticky připsat panice.
Jak dlouho trvá?
Často vrcholí během několika minut a postupně slábne, ale celková délka se liší a nepříjemné doznívání může trvat déle. Neobvykle dlouhé či měnící se příznaky patří k posouzení.
Mám dýchat do sáčku?
Ne. Tento starší postup se nedoporučuje, protože může být rizikový při jiné příčině dušnosti. Vhodnější je klidné, pomalé dýchání bez nucených hlubokých nádechů.
Může jedna ataka znamenat panickou poruchu?
Ne. Diagnóza se zvažuje při opakovaných neočekávaných atakách a přetrvávajícím strachu či omezení. Stanovuje ji odborník po vyloučení jiných příčin.
Doporučení na závěr
Při známé atace se přesuňte do bezpečí, zpomalte dech a ukotvěte pozornost. Při první, neobvyklé nebo závažné příhodě raději vyhledejte zdravotní pomoc. Pokud se ataky vracejí, nečekejte, až vám zmenší životní prostor — odborná léčba může výrazně pomoci.
