Psychické potíže nejsou slabost ani osobní selhání. Mohou ovlivnit náladu, myšlení, spánek, tělesné prožívání, vztahy i schopnost zvládat běžný den. Čím dříve si člověk změn všimne a požádá o pomoc, tím větší je šance, že se stav podaří zvládnout dříve, než výrazně naruší život.
Stručně řečeno
- Občasný smutek nebo napětí jsou běžné; varovné je, když jsou potíže silné, trvají, zhoršují se nebo omezují každodenní fungování.
- Deprese a úzkostné poruchy jsou léčitelné a pomoc může zahrnovat psychoterapii, podporu praktického lékaře, léky nebo jejich kombinaci.
- Vyhoření se podle WHO vztahuje k dlouhodobě nezvládnutému pracovnímu stresu a není klasifikováno jako samostatné onemocnění.
- Při myšlenkách na sebevraždu nebo bezprostředním ohrožení nezůstávejte sami a vyhledejte okamžitou krizovou či zdravotnickou pomoc.
Kdy nejde jen o špatný den
Duševní zdraví se během života mění. Náročné období, ztráta blízkého, nemoc, osamělost, dlouhodobý stres nebo velká životní změna mohou přinést smutek, únavu či obavy. Tyto reakce nemusí znamenat duševní poruchu.
Odbornou pomoc je vhodné vyhledat, pokud potíže trvají, jsou nezvykle intenzivní, opakují se nebo člověku brání spát, pracovat, pečovat o sebe či udržovat vztahy. Stejně důležité je nepřehlížet náhlou změnu chování, zmatenost nebo psychické obtíže, které mohou souviset s tělesným onemocněním či léky.
Jak se může projevovat úzkost
Úzkost je přirozená reakce na ohrožení. Problémem se stává, když přichází bez odpovídajícího nebezpečí, je nepřiměřeně silná nebo vede k vyhýbání se běžným situacím. K psychickým projevům patří neustálé obavy, napětí, podrážděnost a obtížné soustředění.
Úzkost může mít také tělesné příznaky: bušení srdce, pocení, třes, tlak na hrudi, zrychlené dýchání, nevolnost nebo závrať. Tyto projevy ale mohou mít i jinou zdravotní příčinu. Nové, silné nebo nejasné potíže proto neposuzujte sami a nechte je vyšetřit.
Deprese není běžný smutek
Deprese se projevuje dlouhodobě skleslou nebo podrážděnou náladou či ztrátou zájmu a radosti. Přidat se může nedostatek energie, porucha spánku, změna chuti k jídlu, zpomalení nebo neklid, potíže se soustředěním, beznaděj a pocity viny. Příznaky bývají přítomné většinu dne a ovlivňují fungování.
Existuje účinná léčba mírné, středně těžké i těžké deprese. Podle závažnosti může zahrnovat psychologickou léčbu, léky a řešení souvisejících zdravotních či sociálních problémů. Antidepresiva se nevysazují náhle bez domluvy s lékařem.
Co je a není vyhoření
Světová zdravotnická organizace popisuje vyhoření jako jev související s prací, který vzniká při dlouhodobém pracovním stresu, jenž se nedaří zvládat. Typické jsou vyčerpání, větší odstup nebo cynismus vůči práci a snížený pocit pracovní účinnosti. WHO je neklasifikuje jako samostatnou nemoc a pojem se nemá používat pro všechny oblasti života.
Podobné potíže ale mohou doprovázet depresi, úzkost, poruchy spánku, anémii, onemocnění štítné žlázy nebo jiné zdravotní stavy. Dlouhotrvající vyčerpání proto není vhodné automaticky přisoudit vyhoření; patří k praktickému lékaři nebo odborníkovi na duševní zdraví.
Co může duševní zdraví podpořit
- udržovat pokud možno pravidelný spánek, jídlo a denní režim,
- zařadit přiměřený pohyb a pobyt venku podle zdravotního stavu,
- omezit alkohol a neužívat návykové látky jako způsob zvládání stresu,
- zůstat v kontaktu s lidmi, kterým důvěřujete,
- rozdělit náročné úkoly na malé kroky a plánovat odpočinek,
- včas mluvit s praktickým lékařem, psychologem, psychoterapeutem nebo psychiatrem.
Tyto kroky mohou podpořit zotavení, ale nenahrazují léčbu. Pokud se stav nelepší nebo se zhoršuje, není potřeba čekat, až bude „dost vážný“.
Když jde o krizi
Myšlenky na smrt nebo sebevraždu je potřeba brát vážně. Člověk v krizi by neměl zůstávat sám. Je vhodné odstranit z bezprostředního dosahu prostředky, kterými by si mohl ublížit, a spojit se s akutní zdravotnickou pomocí nebo krizovou službou. Pro dospělé v České republice je nepřetržitě a bezplatně dostupná Linka první psychické pomoci 116 123.
Pokud máte obavu o blízkého, zeptejte se přímo a klidně, zda přemýšlí o sebevraždě. Taková otázka myšlenku nevyvolá; může naopak otevřít cestu k pomoci. Neslibujte, že nebezpečí udržíte v tajnosti, a při bezprostředním ohrožení zajistěte okamžitou odbornou pomoc.
Nejčastější otázky
Ke komu mám jít jako první?
Začít můžete u praktického lékaře, který posoudí i možné tělesné příčiny a doporučí další péči. Při výrazných obtížích je možné obrátit se přímo na klinického psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra podle dostupnosti a povahy potíží.
Je návštěva psychiatra známkou vážného selhání?
Ne. Psychiatr je lékař pro duševní zdraví stejně jako jiné specializace řeší určitou oblast zdraví. Včasná konzultace může zabránit zhoršení a pomoci zvolit vhodnou léčbu.
Může úzkost způsobovat skutečné tělesné příznaky?
Ano, úzkost může vyvolat výrazné tělesné projevy. Protože podobně se projevují i některé nemoci srdce, plic nebo štítné žlázy, nové či silné příznaky je potřeba odborně posoudit.
Jak mohu pomoci blízkému s depresí?
Naslouchejte bez zlehčování, nabídněte konkrétní pomoc a podpořte kontakt s odborníkem. Neříkejte, že se má člověk jen vzchopit. Při zmínkách o sebevraždě jednejte bez odkladu a nenechávejte ho samotného.
Doporučení na závěr
Všímejte si změn, které přetrvávají a zasahují do běžného života. Zkuste o nich mluvit s někým, komu důvěřujete, a domluvte si odbornou konzultaci. Duševní obtíže se dají léčit a požádat o pomoc je praktický krok, ne důvod ke studu.
