Technologie mRNA (tj. messengerRNA, která slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu) výrazně pomohla při vývoji vakcín proti covid-19.
Očekává se, že tato technologie by mohla pomoci do budoucna i při léčbě rakoviny.
U zrodu vakcín na bázi mRNA proti covid-19 stála německá lékařka tureckého původu Özlem Türeciová, a její manžel Uğur Şahin, který vyrostl v Kolíně nad Rýnem. Už jako malého chlapce ho nesmírně zasáhlo, když lidé umírali na rakovinu. Jedna z jeho tet trpěla na rakovinu prsu. Türeciová a Şahin se poprvé setkali na onkologickém oddělení ve fakultní nemocnici v Homburgu. Už jako partneři zkoumali možnosti imunoterapie v léčbě onkologických nemocí. Tenkrát ještě netušili, že o tři desítky let později za pouhých deset měsíců vyvinou ve své biotechnologické společnosti Biontech ve spolupráci s farmaceutickou společností Pfizer první mRNA vakcínu proti covid-19.
Princip mRNA vakcín
Vakcína na bázi mRNA představuje vlastně kopii dědičných faktorů neboli genů. Podle předlohy této vakcíny produkují ve svém těle živé organismy po vakcinaci bílkoviny, které jsou mj. normální stavební součástí viru. Lidské buňky využívají tyto přepisy pro aktivaci imunitní reakce stejně jako kvasinky, bakterie nebo další viry.
Kromě společnosti Biontech vyvinula mRNA vakcínu také americká společnost Moderna. Obě vakcíny obsahují přepis pro tvorbu spike proteinu, který je vytvářen koronavirem SARS-CoV-2. Po očkování si tedy lidské tělo tuto bílkovinu začne vytvářet protilátky. Jedná se tedy o aktivní imunizaci, která u většiny lidí představuje ochranu před covid-19, včetně omikronové varianty. K této ochraně je však nutné očkování třetí dávkou.
Doktor Sahin se domnívá, že mRNA vakcíny od Biontechu a Moderny jsou teprve začátkem něčeho mnohem většího. Domnívá se, že za nějakých 15 let bude třetina všech nově schválených léků založena právě na této technologii. V tomto duchu se rovněž vyjádřil v červnu 2021 v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. Hovořil především o vakcínách proti dalším infekčním nemocem a rakovině.
Očkovat proti rakovině přitom nepředstavuje nijak novou myšlenku. Už v roce 1909 formuloval německý lékař Paul Ehrlich následující tezi o tom, že imunitní systém bojuje s nádorovými buňkami v těle. Tato pravda se potvrdila po několika desetiletích. U pacientů s rakovinou byly prokázány imunitní obranné reakce proti rakovině. Nicméně myšlenka doktora Şahina vyzkoušet mRNA pro produkci proteinů z rakovinotvorných buněk se v roce 2005 nesetkala z pochopením ze strany dr. Kromayera, kterého Sahin oslovil jako možného investora a manažera projektu. Pro Kromayera se jednalo o šílenost a čistou sci-fi.
Jaká jsou úskalí technologie mRNA
Molekulární biolog Kromayer znal úskalí mRNA až příliš dobře. Věděl, jak je nestabilní. Mimo buňky jsou speciální proteiny bezprostředně rozkládány. Imunitní systém reaguje na přítomnost mRNA prudkými zánětlivými reakcemi po injikování do těla. Pravdou je, že již v minulosti s touto tezí několik společností neúspěšně experimentovalo. Nicméně mRNA má i své výhody. Neproniká do buněčného jádra, a proto nemůže změnit genetický materiál. Nezanechává žádné stopy. Jakmile se proteiny podle předlohy vyrobí, sama se pak rozloží.
Americký lékař a biochemik Robert Malone byl mezi prvními, kdo věřil v terapeutický potenciál mRNA. V roce 1987 provedl v Salk Institute v Kalifornii přelomový experiment. Smíchal vlákna mRNA s kapičkami tuku. Vytvořil tak jakýsi molekulární guláš. Lidské buňky, které byly ponořeny do tohto „guláše“, absorbovaly mRNA a začaly z ní produkovat bílkoviny. Malone si uvědomil, že tento objev může mít dalekosáhlý potenciál v medicíně. 11. ledna 1988 si Malone poznačil, že pokud by buňky mohly vytvářet proteiny z mRNA, bylo by možné použít mRNA jako léčivo. Na svých webových stránkách potom sám sebe Malone popisuje jako vynálezce RNA vakcín. Během pandemie COVID-19 však Malone propagoval dezinformace o bezpečnosti a účinnosti vakcín COVID-19. Několik internetových sociálních sítí zablokovalo jeho osobní účty. Malone možná promarnil šanci na Nobelovu cenu. Další jméno, které je třeba vzpomenout, je maďarská chemička Katalin Karikó. Chemicky upravila mRNA takovým způsobem, že už nepovažovala imunitní systém těla za nepřítele. Spolu s Drewem Weissmanem objevila modifikace nukleotidů mRNA, které vedly k řešení dosavadního problému bouřlivé imunitní reakce na vakcínu mRNA.
Významní průkopníci v technologii mRNA
První: Dr. Ingmar Hoerr založil společnost CureVac v roce 1999. O čtyři roky později poprvé celosvětově testoval mRNA vakcínu na lidech. Doktor Hoerr se vývojem mRNA vakcín přitom zabýval více než dvě desetiletí. Rana osudu ho zastavila 13. března 2020. Bylo to den poté, co WHO vyhlásila covid-19 za pandemii. Hoerr utrpěl mrtvici a ocitnul se na šest týdnů v kómatu. Později se do značné míry uzdravil. Kvůli svému zdraví ale rezignoval na předsednictví ve své společnosti CureVac.
Nejrychlejší: S nástupem pandemie doktorka Özlem Türeciová a její choť profesor Uğur Şahin vsadili vše na jednu kartu. V rekordním čase vyvinuli první vakcínu proti covid-19, zároveň první takovou vakcínu na bázi technologie na mRNA.
Krotitelka mRNA: Dr. Katalin Karikó opustila v roce 1985 rodné Maďarsko a pokračovala ve výzkumu mRNA v USA. Upravila genové přepisy tak, aby s nimi vlastní lidský imunitní systém nebojoval.
Jak daleko je výzkum rakoviny?
V současné době provádějí Moderna, Biontech a CureVac studie na dobrovolnících při léčbě rakoviny tlustého střeva, vaječníků, plic a lymfatických žláz. Vývoje je však v rané fázi a představuje ještě daleko větší výzvy než vakcíny proti infekčním nemocem, jako je třeba covid-19. Profesor Dirk Arnold, ředitel onkologického centra Asklepios v Hamburku a onkolog na klinice v městské části Hamburg-Altona, je zapojen do experimentu, ve kterém lidé s kolorektálním karcinomem v určitých stádiích nemoci by měli mít prospěch z léčby, pokud se v jejich krvi podaří detekovat genetický materiál rakovinných buněk. Tato skupina nemocných je obzvlášť náchylná k recidivám.
Autor: REDAKCE Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net
Comments
Leave your comment