Co pomáhá při pískání v uších

Vyprávěli o tom už staří Řekové. Šelest v uších není fenoménem dnešní doby. Už Platon, Luther nebo Beethoven o něm vyprávěli. Přibývá však pacientů ve věku kolem šedesáti let, kteří nemohou dostat ven z hlavy hučení, kvílení a pískání. Zvyšující počet takových pacientů závisí na zvýšené hladině zvuku v okolí a stresovou zátěží obecně. Šelest se také vyskytuje ve vyšším věku, protože lidé více trpí nedoslýchavostí. V odborné literatuře se hovoří o tinnitu, z latinského zvonění.

Statisíce postižených

Často zmizí nevítaný ušní šelest právě tak náhle, jako se objeví. Dle odhadů se s tinnitem alespoň jednou za život setkalo zhruba 10% populace a zhruba 5% pak trpí chronickým tinnitem. Mezi staršími lidmi je výskyt ještě o něco větší. V České republice se počet odhaduje na zhruba 600-700 tisíc osob trpících tinnitem (v Německu 6 milionů, v USA 20 milionů). Na základě tinnitu se objeví však další nežádoucí projevy jako poruchy spánku, deprese a dokonce sklony k sebevraždám nejsou ničím výjimečným.

Tinnitus sám o sobě není brán jako nemoc. Je to projev, který může mít mnoho příčin. Nejčastěji je to porucha v sluchovém aparátu. Řidčeji se dostavují problémy se srdcem nebo krevním oběhem, potíže s krční meziobratlovou ploténkou nebo čelistním kloubem. Příčinou může být i metabolické onemocnění jako je cukrovka. Je proto důležité odhalit přesnou příčinou nemoci.

Kdo má už více hodin problémy s ušními šelestmi, měl by akutně co nejrychleji navštívit otorinolaryngologa. Ten odhalí, zdali se za ušním šelestem nachází akutní infekce nebo zda je postižen sluchový aparát. Zvažuje se také onkologická příčina nebo tzv. Meniérova nemoc. Dochází při ní k záchvatům a hučení nebo pískání v uších. Z dalších příčin se může jednat o nachlazení nebo zátku z ušního mazu.

Tóny, které neexistují

Právě u starších lidí hraje téma nedoslýchavosti zásadní roli. U dvou ze tří nedoslýchavých se vyvine ušní šelest. Často přichází tinnitus také v souvislosti s hlukem. Dochází k poškození jemných smyslových buněk ve vnitřním uchu. Nejen, že pacienti hůře slyší, ale často také vnímají zvuky a tóny, které ve skutečnosti neexistují.  Speciálními přístroji je možné změřit šelesty, které jsou tak hlučné jako ševelení listí, které padá ze stromů. Pacienti ovšem mívají pocit letadla, které jim prolétává hlavou.

Při akutním tinnitu mohou mít smysl infúze podporující prokrvení tkání a kortisonem. Při chrnockých šelestech, které se vyskytují déle než tři měsíce, už léky víc nepomohou. U mnoha lidí se ale podaří, si na špatné zvuky zvyknout. Protože člověk znovu může mnohem lépe komunikovat. Mnohým prospěje už jen to, že jde mezi lidi místo aby seděl doma. Jiným prospívá poslouchání hudby, ovšem ne příliš hlasité.

Autor: REDAKCE
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net