Co pomáhá při poruchách polykání

Potíže s polykáním komplikují příjem potravy a tekutin. Tento problém se častěji vyskytuje ve starším věku. Většina lidí přitom polykání pokládá za něco zcela samozřejmého. Polykání patří mezi nejčastější akce našeho těla. V bdělém stavu polkneme zhruba jedenkrát až dvakrát za minutu, ve tvrdém spánku téměř nepolykáme. Na polykání se podílí přibližně 50 párových svalů. Jde činnost všech těchto svalů, a proto může velmi snadno dojít k její poruše. K správnému polykání také přispívá nenarušený tok slin.

Poruchy polykání mohou mít mnoho příčin

Udává se, že až polovina obyvatel z domovů pro seniory může trpět poruchami polykání. Dysfagií rozumíme poruchu polykání pevné nebo tekuté potravy nastávající z různých příčin v průběhu přenosu pevné nebo tekuté stravy z úst do žaludku. Není v žádném případě neškodná, protože dochází při ní ke ztrátě chuti k jídlu a pití, postižení přijímají proto velmi málo živin a tekutin. To může vést ke ztrátě váhy, která přímo u starších lidí znamená větší náchylnost k nemocem. Potíže s polykáním mají i společenské konsekvence, jelikož ze studu odmítáme vědomi si našeho postižení pozvání na kávu nebo k večeři. V nejhorším případě může být porucha polykání život ohrožujícím stavem. Sousta jídla se mohou dostat do dýchacích cest, což může vést k rozvoji zánětu plic. V normálním případě dochází při polykání k zástavě duchu. Podráždění nervů v hltanu vyvolá polykací reflex. Uzavře se hrtanová příklopka, která zabrání průniku potravy do dýchacích cest.

Příčinu poruchy polykání je třeba objasnit

Často zaznamenají postižení potíže až pozdě. Problémy při polykání mohou být projevem nemoci, která vyžaduje léčbu. Kromě poranění a zánětu, způsobují v menším počtu případů poruchy polykání také nádory v ústech. Často se připojuje i bolest, pak hovoříme o odynofagii. S věkem navíc klesá pocit žízně. Dochází k vysychání sliznic, což navíc polykání ještě zhoršuje. Polykací reflex bývá narušen i neurologickými nemocemi, jako je Parkinsonova nemoc, demence nebo mozková mrtvice.

Globus hystericus

Další příčiny dysfagie zahrnují zvětšená štítnou žlázu (struma), výchlipky na jícnu, známé jako divertikly, které mohou vést až k pocitu cizího tělíska v krku. Polykací akt narušují i některé léky, například některá psychofarmaka. Odborníci také často hovoří o tzv. globus hystericus, kdy je příčinou špatného polykání zvýšené psychické napětí. Někdy se ovšem vyskytuje i z důvodu zvýšeného napětí hlubokých šíjových svalů. Na léčbě polykání se podílí konziliární tým lékařů zahrnující neurologa, chirurga, internistu, psychiatra, logopeda nebo výživového poradce.

Rady a opatření při dysfagii

Součástí léčby dysfagie je i změna stravy. Doporučení je polykat takové druhy jídel a nápojů, které se snáze polykají. Například rozmixovaná nebo tekutá jídla lze spolknout snáze než jídla skládající se z větších kusů. Pro postižené jsou vhodné i tekuté přípravky obsahující extra živiny. Jedná se o tzv. sipping. Při léčbě polykání se pacienti učí vzájemnou souhru jednotlivých svalů při procesu polykání znovu zlepšit. Terapeuti nacvičují určité pohyby hlavy a držení těla, které usnadňuje polykání, a cvičí cíleně určité svaly. To vše může přispět k tomu, že se stane polykání znovu samozřejmým aktem. U těžkých případů volíme přívod živin pomocí nasogastrické nebo perkutánní sondy.

Autor:

-jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů

info@penzista.net