Etické otázky v komunikaci s člověkem s demencí

To v našem svědomí vyvolává opakované otázky. Gerontologové se zaměřují na některé oblasti, kterým jsou ošetřovatelé nebo příbuzní nemocných pacientů často vystaveni a snaží se je edukovat a poskytnout jim užitečnou radu.

Je vůbec vhodné se nemocného příbuzného s demencí nějak pevně nebo tvrdě se dotknout?

Jen to ne. I když se taková situace může jakkoliv nabízet. Každý, kdo má pocit a nutkání něco pevně uchopit, dělá to obvykle z pocitu, že je něčím přemožen nebo ohrožen. Například proto, že se sám pacient stává hrubým. V takovém případě je však nutné stanovit včas hranice. Pokud se hranice nestanoví, pokračuje příbuzný v péči o svého dementně postiženého nemocného, cítí se provinile a pokračuje dál bez jakéhokoliv řešení. Pokud není řešením nebo není možný přímo pobyt v domově pro seniory, vhodná je pak ambulantní pečovatelská služba. Důležité je si ujasnit, proč má příbuzný nutkání vůči nemocnému se chovat tvrdě nebo až agresívně. Možná je to z důvodu, že si není sám něčím jistý nebo má z něčeho strach. Existují i školení pro příbuzné lidí s demencí, kde se dotyčný učí čelit vypjatým situacím.

Mám pacientovi lhát?

Otec zemřel před několika lety. Člověk s demencí na úmrtí vlastních rodičů však může pravidelně zapomínat. Jak se  tedy vypořádat s otázkou, kterou od nemocného dostaneme: Kde je otec?  Převládá názor, že by se neměla vymýšlet odpověď typu: Otec šel na výlet nebo otec  odešel nakupovat. Každý, kdo se ptá, chce upřímnou odpověď a ta vyžaduje respekt k nemocnému. Podle zkušeností odborníků se díky upřímné odpovědi pak sami příbuzní cítí lépe.

Podle britského gerontologa by měl člověk pacientům s demencí nabízet pravdu jako plášť, do kterého může vklouznout. Například tím způsobem, že se zaměříme na potřebu nemocného, který se ptá na otce a položit mu otázku: Vzpomínáš rád na tátu? A vyzvat ho: Řekni mi o něm. Lhát by mělo být v pořádku pouze při nouzových situacích, kdy nemocný podléhá panice nebo se u něj dostavují halucinace.

Zapomínání jako známka demence

Občas něco zapomenout je normální. Pokud ovšem selhává paměť často, může to být známkou onemocnění. Mnohdy je to jako prokletí. Člověk zná desítky let nazpaměť číslo telefonu svého starého dobrého ...

Číst více

Je možné přesvědčit o něčem svého nemocného příbuzného a získat od něj souhlas?

Lidé s demencí často nedokážou vyslovit souhlas. Mají ovšem přirozenou vůli. Může se stát, že nemocný nechce užít léky, které by měl a hrst léků hodí pryč na zem. Tím dají najevo, že léky nechtějí a my to musíme vzít na vědomí a smířit se s tím.

To my ovšem nemůžeme. Nemocný potřebuje léky užívat, a proto se v takové situaci nemůže při užívání léků rozhodnout pouze sám za sebe. Odborníci radí při řešení problému položit 3 otázky:

1. Co se stane, když si léky nevezmeš? Měl by sis o tom promluvit s panem doktorem?
2. Jsou kvůli polykání pro tebe léky moc velké?
3. Jaký byl pacient v minulosti? Pečoval o své zdraví? Pak je řešením přimíchat léky do k tomu vhodné stravy.

Mohu svého příbuzného s demencí umýt, když se o sebe správně nestará?

Za prvé, je dobré zachovat v takové situaci klid a zvážit, zdali je nutné, aby se myl opravdu každý den. Pokud ano, je potřeba najít řešení.

Pokud se příbuzný přiblíží s žínkou, může nemocný často reagovat s odporem. Ukazuje se, že je vhodnější, aby místo partnera tuto činnost vykonávali čas od času vlastní už dospělé děti. Aby umyli tatínka nebo maminku. V takové situaci je vhodné situaci i odlehčit a říci nemocnému, že takovou péči nemá ani od své vlastní manželky/manžela doma. Mytí pacienta je možné objednat i u pečovatelské služby, která dojíždí domů. Ukáže se, že lidem s demencí je často po čase příjemné, že je o ně takto postaráno.

Mám strach, že náš postižený příbuzný bude řídit auto. Mohu mu zabavit klíče od auta?

Dementní pacient není již způsobilý k řízení vozidla, proto ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní. Tito pacienti nedokáží bohužel takto situaci vyhodnotit. Pro mnoho rodin je to obrovské dilema. Nejjednodušší je v takové situaci auto prodat. To však není řešení, pokud je nemocný příbuzný na vozidle závislý. Situaci lze řešit ve chvíli, kdy se potřebuje váš nemocný příbuzný někam dostat, že budete sami řídit místo něj. Pokud to není možné a váš nemocný již ztratil způsobilost k řízení vozidla, a vy jste jeho zákonným zástupcem, můžete auto zamknout a nechat si od něho klíče. Předpokladem samozřejmě je, že takový krok slouží pro blaho dotyčného nemocného.