Jak se liší vakcíny proti covid-19? Srovnání od výrobců Biontech/Pfizer, Moderna a AstraZeneca

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v pátek 29.1. ke schválení vakcínu firmy AstraZeneca, kterou vyvinula společně s univerzitou v Oxfordu. V Evropě jsou již schváleny tedy de ... Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v pátek 29.1. ke schválení vakcínu firmy AstraZeneca, kterou vyvinula společně s univerzitou v Oxfordu. V Evropě jsou již schváleny tedy de facto tři různé preparáty. Kde jsou mezi nimi rozdíly? Co mají společného?

Jak se tvoří očkovací látky?

Vakcíny od firem Pfizer a Biontech a americké firmy Moderna se řadí mezi mRNA vakcíny. „m“ zde zastupuje slovo mediátor, „RNA“ vyjadřuje ribonukleovou kyselinu. mRNA se dá jednoduše popsat jako nosič informace s pokynem pro různé buňky v těle očkovaného (svalové, kožní a specializované imunitní buňky), aby vyrobily kousek tzv. „spike proteinu“, bílkoviny, která je jedinečná pro SARS-CoV-2. Protože se vyrobí jen část tohoto proteinu, nemůže očkované osobě uškodit, ale i tato malá část proteinu je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti Covid-19, ale i navodit komplexní imunitní odpověď, a tím očkovaného chránit před onemocněním covid-19. S mRNA vakcínami se pracuje v medicíně asi 30 let. Používají se při očkováním proti chřipce, v minulosti taky proti viru Zika, cytomegaloviru nebo vzteklině. Výhodou mRNA vakcín je například to, že je lze vyrobit v kratší době než tradiční vakcíny a v budoucnosti může vést technologie mRNA k vývoji jedné vakcíny proti více nemocem. Produkt Astrazeneca s aktivní složkou AZD1222 je naopak založen na oslabené verzi viru ze šimpanzů. Obsahuje genetický materiál z povrchového proteinu, díky němuž se virus SARS-CoV-2 zachytává na lidské buňky.

Jak účinkují tyto vakcíny?

Americký podnik Moderna deklaroval na konci listopadu 2020 účinnost své očkovací látky 94 procent. Údaj odpovídá měření účinnosti 14 dní po očkování druhou dávkou vakcíny. Comirnaty, očkovací látce od Biontechu a Pfizeru je připisována téměř identická účinnost, a to 95 procent. Sedm dní po druhé dávce. Znamená to, že mezi očkovanými účastníky studie se objevilo o 95 procent méně onemocnění covid-19 ve srovnání s kontrolní neočkovanou skupinou. Vakcína AstraZeneca v studiích prokázala menší účinnost 70 procent. Ovšem její užití je relativně jednoduché. EMA však uzavřela, že tato vakcína je odsouhlasena jen pro určité věkové skupiny, konkrétně 18 až 55 let, pro starší ročníky chybí dostatek dat. První dvě vakcíny (Biontech/Pfizer a Moderna) naproti tomu zahrnují dostatečná data u seniorů.

Jak často se očkuje?

Zde panuje velká shoda. Všechna tři očkovací schémata obsahují dvě dávky. U vakcíny Comirnaty je časový odstup mezi první a druhou dávkou 3 týdny. U Moderny asi 4 týdny a u AstraZeneca alespoň 4 týdny až 12 týdnů. Pro obě očkovací dávky by měl být vždy používán stejný přípravek. Při změně přípravku nelze totiž zaručit nelze zaručit plnou účinnost. Vakcína Comirnaty se před aplikací ředí roztok chloridu sodného. Podle údajů výrobce je očkovací látka použitelná po naředění maximálně šest hodin při teplotě 2 až 30 stupňů. Je-li to nutné, může být vakcína naředěna ve vakcinačním centru a poté pečlivě transportována jako připravená dávka ve stříkačce.Vakcína od firmy Moderna je dodávána už v hotovém stavu. Očkuje se do ramene.

Jaké jsou nežádoucí účinky?

Podle německého Institutu Roberta Kocha se vyskytly bolesti v místě vpichu, únava, bolestí hlavy a kloubů, třesavka jako nejčastěji pozorované nežádoucí reakce. Všeobecně se však jednalo o slabší reakce, které po krátké době vymizely. Informace o těžkých nežádoucích účincích ani jedné z vakcíny se neobjevily. Je doporučeno také očkování osobám s imunodeficitem. Například pacienti s infekcemi HIV, rakovinou nebo po transplantacích orgánů.  Ačkoliv lidé s oslabeným imunitním systémem nemusí na vakcínu reagovat shodně, neexistují žádné údaje, které by znamenaly pro tyto pacienty větší riziko, jak potvrzuje EMA. Lidé se sníženou imunitou mohou být proto očkováni, jelikož pro ně covid-19 představuje daleko vyšší riziko.

Kdo může být očkován?

Biontech/Pfizer vakcína je pro jednotlivce od 16 let. Vakcína od Moderny až od 18 let. Před nedávnem začala však firma testovat vakcínu i u mladistvých mezi 12 až 17 lety. Účinnost vakcíny AstraZeneca není podle britského lékového úřadu MRHA známa doposud u dětí a mladistvých. Podle Institutu Roberta Kocha jsou výsledky očkování pro děti zatím nepředvídatelné. Plánují se ovšem studie. Souhlas však panuje v tom, kdo nemá být očkován. Jsou to lidé s alergií na očkovací látky nebo s těžkou alergií na první dávku vakcíny.

Jaké se vakcíny skladují?

Biontech/Pfizer vakcína vyžaduje skladovací teplotu -70 stupňů Celsia. U Moderny se počítá se skladovací teplotou -20 stupňů. Výhodou vakcíny od AstraZeneca je, že se může skladovat v teplotě od 2 do 8 stupňů. Tedy například v lednici. Proto je vhodná i pro očkování v ambulanci praktického lékaře. Rozdíly jsou také v rozmrazování. Vakcína do Pfizeru může být následně skladována v lednici, ale do pěti dnů by měla být spotřebována. Vakcína od Moderny vydrží teplotu v lednici 30 dní a je stabilní také po dobu 12 hodin v pokojové teplotě.

Kolik vakcíny stojí?

Ceny za mRNA vakcíny jsou vyšší. Belgická sekretářka Evropské komise Eva De Bleekerová zveřejnila některé smluvní ceny na Twitteru. Jedna dávka vakcíny od Moderny stojí okolo 15 euro, od společností Biontech/Pfizer zhruba 12 eur. AstraZeneca si účtuje za dávku 1,78 eur. Tweet bylo později vymazán.     Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net