Jak správně vysazovat některé léky

Je to postupný proces. Vysazení některých léků nesmí být náhlé, ale postupné. K takovým lékům patří například kortikosteroidy, antidepresiva, antihypertenziva nebo léky na spaní. Náhlé přerušení užívání totiž představuje riziko. Denní dávka léku se proto musí snižovat postupně.

Přípravky s obsahem kortikoidů

Kortison je hormon, který je tvořen v nadledvinách. Má silný protizánětlivý účinek, a proto se užívá například při léčbě revmatických chorob. Tělo si hladinu kortikoidů samo reguluje. Při užívání léků jako vnějšího zdroje kortikoidů, tělo utlumuje vlastní tvorbu v nadledvinách. Náhlé vysazení léku může proto vést k život ohrožujícím metabolickým poruchám. Aby kúra nadledvin mohla znovu ovládnout vlastní produkci kortisonu, musí být dávka podle předpisu lékaře postupně snižována. Zpravidla pacient užije kortison brzo ráno, nejlépe rovnou po probuzení. Tím se dají nežádoucí účinky kortikoterapie zmírnit.

Léky ke snížení krevního tlaku

Dobře kompenzovaní pacienti léčení na vysoký krevní tlak mají normální hodnoty tlaku. Protože se jedná o léčbu příznaků nemoci, nikoli léčbu příčiny nemoci, bez podávaných léků hodnoty tlaku opět stoupají. Především u betablokátorů se může při náhlém vysazení tlak zřetelně zvýšit, a s tím i nebezpečí infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Dávka léku se proto musí snižovat podle pokynu lékaře řádově během týdnů. V tomto případě jde o chronické onemocnění, při kterém se antihypertenziva užívají dlouhodobě.

Antidepresiva

Léky proti depresi se obvykle užívají měsíce až roky. I když se mnozí pacienti cítí po několika týdnech užívání lépe, neznamená to, že je deprese léčena, nýbrž je to potvrzením toho, že lék dobře zabírá. Vysazení antidepresiva se odehrává u každého pacienta individuálně, případ od případu a probíhá postupně a delší dobu. Aby se nemoc nezhoršila, je nutný dozor zkušeného lékaře. Mozek si musí najít novou chemickou rovnováhu bez léků a na to potřebuje čas. Vysazování může být proto provázeno poruchami spánku, závratí a podrážděností.

Léky na spaní

U některých léků na spaní ze skupiny benzodiazepinů může už po několika dnech nebo týdnech vzniknout závislost. Přeruší-li pacient náhle užívání, hrozí abstinenční příznaky, jako je úzkost, neklid, nespavost, závratě a poruchy oběhu. Podobají se potížím, kvůli nímž pacient začal lék užívat. Dávka by se proto měla snižovat postupně. Délka vysazování závisí na průběhu nemoci, účinné látce a léčebné dávce. Jako podpora se hodí relaxační metody nebo mírně působící rostlinné extrakty, jako je například kozlík nebo meduňka.

Nosní spreje proti ucpanému nosu

Nosní spreje s obsahem látek s vazokonstrikčním účinkem vedou během pár dní k návykovosti. Při náhlém vysazení pak hrozí tzv. rebound efekt. Cévy na nosní sliznici se rozšíří, aby kompenzovaly předchozí snížený průtok krve. Dýchání se znovu zhorší. Při odvykání by neměly činit komplikace anatomické překážky, jako jsou nosní polypy. Do problému je proto zapojen otorinolaryngolog. Při odvykání si pacient může pomoci naředěným roztokem mořské soli nebo si sprej stříkat střídavě do jedné nosní dírky.

Blokátory protonové pumpy

Také léky, které snižují účinek žaludeční kyseliny, mohou vést k rebound efektu. Při náhlém vysazení dochází k přemrštěné produkci kyseliny v žaludku. Pacienti, kterým lékař předepsal blokátory protonové pumpy, by si je neměli sami nikdy bez lékaře vysazovat. Při refluxní ezofagitidě, tedy zánětlivém postižení sliznice jícnu, dosahuje žaludeční kyselina až na sliznici jícnu. To může vést k trvalým závažným komplikacím.  


Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net  

Nejčastější oční vady: narůstá počet krátkozrakých lidí

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus.  Právě počet krátkozrakých lidí rapidně narůstá.

Číst více