Jaká je psychologická pomoc po infarktu myokardu?
To prozrazuje i studie, která zjistila, jak dobře prospívají pacienti díky pravidelným rozhovorům se svým partnerem nebo lékařem. Takový způsob konverzace dokáže ochránit naše srdce. Studie odhalila, že po prodělaném infarktu myokardu každý třetí doslova vpluje do depresívní nálady a má třikrát vyšší riziko, že může zemřít na náhlou srdeční smrt nebo na následný infarkt myokardu. Při depresi dochází k vyplavení velkého množství stresových hormonů v těle. To má za následek zvýšený krevní tlak, větší riziko rozvoje zánětu v cévách a vyšší srážlivost krve.
Psychologická pomoc pomáhá snížit riziko dalšího infarktu
Studie také odhalila, že u takto depresívně laděných pacientů po infarktu myokardu pomáhá terapie pravidelnými rozhovory zamezit rozvoji dalšího infarktu. Studie prozrazuje, že postižení již po několika krátkých rozhovorech začnou být pozitivnější. Každý pátý proto potřebuje intenzívní ošetřovatelskou péči a mnohdy také antidepresiva, léky potlačující depresi. Cílem takové léčby je zahrnout psychologické poradenství do léčby pacientů po prodělaném infarktu. Proto potřebují často lidé vyhledat pomoc psychoterapeuta a praktičtí lékaři sami dokáží rozpoznat psychické problémy.
Někteří pacienti se snaží být po prodělaném infarktu aktivní a tak dostat rizikové faktory pod vlastní kontrolu. Mnozí z nich však také upadají do pasivity a hloubavého přemítání, prožívají hluboké zklamání, cítí stálý vnitřní neklid, špatně spí, reagují na různé návrhy k aktivitám mrzutě nebo odmítavě. Mnozí z nich neberou své léky pravidelně. Muži jsou přesvědčeni, že už nebudou žádní „jurové“.
I po prodělaném infarktu je možné vést aktivní život
Přitom mnoho seniorů je dnes po infarktu myokardu velmi aktivních. Plánují si oslavy, výročí a další aktivity ve svých komunitách nebo se ujímají role vedoucích různých spolků. Po infarktu se především muži snaží skrývat svůj strach před ostatními, protože mají překážky se vypovídat. Často si myslí, že když se kamarádi něčemu smějí, smějí se právě jemu a cítí se tak vyčleněni. Je proto důležité čerpat sílu z různých aktivit a plánovat si je nejlépe dopředu. Třeba na dva týdny. Například v pondělí na kolo, ve středu na výlet do nějakého muzea nebo na výstavu. A tak dále.
Partner je důležitým podpůrným zdrojem. Často chce žena u svého muže stát a povzbuzovat ho. Muž ale reaguje mrzutě, vytváří u své ženy pocit odmítání. Partnerka by si měla uvědomit, že ta neochota nechat si pomoci není namířena proti ní. Je to právě projev nemoci. Rozhovor často pomáhá zlepšit komunikaci mezi partnery.
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net
Comments
Leave your comment