Kdy mohou léky změnit svůj účinek

Léky, které pravidelně užíváme, mohou někdy selhat ve svém účinku. Proč se to stává a týká se to právě toho našeho léku? Když užíváme lék, dochází k jeho postupným změnám a úpravám. Můžeme ho ... Léky, které pravidelně užíváme, mohou někdy selhat ve svém účinku. Proč se to stává a týká se to právě toho našeho léku? Když užíváme lék, dochází k jeho postupným změnám a úpravám. Můžeme ho rozdělit, polykáme ho, v našem těle se rozpouští. Lék se zkrátka metabolizuje. Jeho účinek může být ovlivněn věkem svého uživatele, především ve starším věku. Z toho důvodu jsou právě starší pacienti často na pochybách o účinku svého léku a ptají se sami sebe, zdá má užívání léku stále ještě smysl. Rozpoznám ještě vůbec, že na mne lék účinkuje?  Co tedy může skrývat za tím, kdy během určité doby ztrácí lék svou účinnost.

Lék je špatně užíván

O síle účinku daného léku rozhodují často zcela praktické věci, jako je čas, kdy lék užíváme nebo potahovací vrstva na povrchu tablety, která znemožňuje tabletu dělit. Záludné jsou z tohoto pohledu také inhalační spreje, které užívají pacienti léčeni na CHOPN (chronickou obstrukční nemoc průdušek a plic) nebo astmatem. Právě u plynových inhalátorů nestačí pro správný účinek léky jen nadechnutí a vydechnutí pacienta. Místo, aby se účinná látka dostala spolehlivě do průdušek, kde má působit, zůstává pouze v ústech nebo v hrtanu. Také oční kapky na léčbu zeleného zákalu (glaukomu) nebo proti suchosti očí nedosáhnou často do cílové tkáně. Kvůli tomu užívají pacienti na glaukom často dvoje různé kapky. Kdo však nedodrží mezi tím aplikací různých kapek dostatečný interval alespoň dvou hodin, vypláchne jednu dávku kapek tou druhou.

Často jsou na vině potraviny

Spolkli jste ráno tabletu antibiotika a zapili ji mlékem? Berete k léku na ředění krve také listy zeleniny s obsahem vitamínu K? Tyto potraviny mohou účinek léku podstatně oslabit. S rostoucím věkem ochabuje funkce ledvin, játra a střeva pracují pomaleji. V důsledku toho se zesiluje zpravidla účinek některých léků. Ovšem má to i obrácený efekt. Čím více léků starší přijímají, tím více se účinky léků tlumí navzájem. Zdravotníci znají nejčastější interakce. Nicméně málo pozornost je stále věnováno volně prodejným lékům, které se kombinují s léky užívanými dlouhodobě. Přípravky s třezalkou mohou snižovat účinek některých léků na ředění krve, léků potlačujících funkci imunitního systému a některé onkologické léky. Kombinace léků proti bolesti jako je ibuprofen nebo diklofenak s léky proti vysokému tlaku může mít negativní důsledky. Výše zmíněná analgetika potlačují antihypertenzívní účinek léku. Podobně se nesnáší kyselina acetylsalicylová, která zmírňuje srážení krve, když k ní užívá pacient léky proti bolesti.

Tělo si na lék zvykne

Na povrchu tělesných buněk se nacházejí receptory, na které se váže léčivo a zprostředkuje tak signál, který léčivo k buňce vysílá, a tak vyvolává příslušný účinek na buňku. Pokud se zvýší počet takových receptorů, účinek daného léku může ochabovat. Mnohá vazebná místa na receptorech zůstanou neobsazena. Aby léčivo dosáhlo dostatečného účinku, potřebuje pacient užít vyšší dávku léku.  Taková závislost může vzniknout při užívání morfinu, částečně také u přípravků proti nespavosti. Riziko vzniku možné závislosti na léku by měl pacient konzultovat se svým lékařem. Řešení bolesti nebo nespavosti se dá řešit jinak než farmakologicky působícími léky. Zvláštním případem je lék proti parkinsonismu L-Dopa. Během let užívání ztrácí svůj účinek. Je totiž v těle příliš rychle odbouráván a nedosáhne ke své cílové tkáni, a to do mozku. Pokud lékař předepíše lék, který brzdí účinek enzymu odbourávajícího L-Dopu, může se účinek L-Dopy zvýšit a nastartovat vlastní mechanismus účinku.

Účinná látka se užívá příliš často nebo příliš dlouho

Nosní spreje, které uvolňují ucpaný nos, mají následně na nos nežádoucí efekt. Pokud ho člověk užívá příliš dlouho, nos nakonec stejně oteče a ucpe se. Podle pravidla bychom měli užívání sprejů zastavit, aby se podařilo nosní sliznici zregenerovat. Při trvalé spotřebě léků na bolesti hlavy hrozí rovněž nebezpečí, že tyto léky mohou sami bolesti hlavy vyvolat. Nechte si proto poradit v lékárně, jak dlouhou má být lék nejdéle užíván. Poradí vám zde také alternativy.

Nemoc změnila svůj průběh

Mnohdy dojde ke zhoršení průběhu samotné nemoci, protože došlo k nějaké změně na těle. Člověk přibývá na váze, tepny se stávají časem tužšími. Kdo dlouhá léta přijímá stejný lék na tlak, někdy zjistí, že ten už nedocílí požadovaného efektu. Místo zvyšování dávky stávajícího léku, je potom vhodnější začít užívat navíc jiný lék. Kombinované přípravky mají navíc méně nežádoucích účinků.

Lék je rychle vysazen

Potíže se zhorší do stavu ještě horšího než před zahájením léčby. Typické je to pro tzv. rebound-efekt. S touto přehnanou protireakcí těla se setkávají pacienti u blokátorů žaludeční kyseliny, nosních sprejů pro uvolnění nosu a projímadel, ale také u antidepresiv a antiepileptik počítat, když jsou tyto léky ze dne na den vysazeny. Takové léky by měl pacient proto jen pomalu vysazovat. Nejlépe pod dohledem lékaře. Znamená to, že dávka by se měla zmenšovat krok za krokem.   Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net