Tvary a formy léků jsou rozlišné. Co byste o tom měli vědět?

Přehled různých lékových forem a na co bychom měli dávat pozor při jejich užívání. Tablety, kapsle a dražé jsou nejčastější pevné formy léků. Díky těmto formám se dá účinná látka dobře dávkovat. Kromě ... Přehled různých lékových forem a na co bychom měli dávat pozor při jejich užívání. Tablety, kapsle a dražé jsou nejčastější pevné formy léků. Díky těmto formám se dá účinná látka dobře dávkovat. Kromě toho mohou kapsle nebo potahované tablety chránit účinnou látku před vnějšími vlivy jako je světlo a kyslík nebo je chrání před žaludečními šťávami.

Tvrdé kapsle

Tyto lékové formy se skládají ze dvou želatinových polovin, které jsou naplněné práškem, granulátem, peletami nebo olejovou suspenzí. I lékárník je může na místě naplnit a spojit, když je to vyžadováno lékařem. Kdo má potíže s polykáním kapsle, může relativně lehce obě poloviny (tělo a víčko) kapsle od sebe odloučit a dostat se tak k obsahu. Zda obsah samotný účinkuje přesně tak jako celá kapsle nebo zda je obsah bez obalu kapsle neúčinný, se může lišit u různých přípravků. Na to by se měl pacient nejlépe zeptat v lékárně.

Tvrdé kapsle bez želatiny

U polovin kapsle ze želatiny se jedná většinou o smíšenou želatinu, která navíc pochází z různých zemí původu. Látka může mít vepřový, hovězí nebo rybí původ. Alternativou jsou kapsle z upravované celulózy, kde je základní látka rostlinného původu.

Reklama

Měkké kapsle

Tento typ kapsle je vždy hotovým výrobkem farmaceutických firem. Nemusí být nezbytně měkčí než tvrdé kapsle, ale je tak pojmenován, protože v obale je obsaženo více změkčovadel. Tyto kapsle obsahují vždy tekutinu. Když to aktivní látka umožňuje, může být při polykacích potížích kapsle rozkousnuta nebo napíchnuta a obsah je do úst vytlačen. Chce to ale určitou dávku šikovnosti.

Potahované tablety a dražé

Některé tablety jsou potažené filmem, který je chrání před světlem. Tablety s potahem se dají navíc obvykle snadněji polykat než bez něho. Dražé jsou potaženy ochrannou vrstvou z cukru nebo cukrové hmoty.

Žvýkací tablety a cucací tablety

Pokud má pacient přijmout větší množství účinné látky, jsou tablety za určitých okolností příliš velké na polknutí. Proto jsou náhradou žvýkací nebo cucací tablety, které může pacient rozmělnit v ústní dutině. Typickým příkladem jsou tablety proti osteoporóze, které obsahují mezi 500 a 1000 mg vápníku.

Šumivé tablety

Jsou další možností jak přijmout větší množství účinné látky. Před užitím jsou rozpuštěny ve vodě a podávány zpravidla jako nápoj s příchutí. Mohou však někdy obsahovat nepřiměřené množství karbonátu sodného jako bublající přísadu. Kdo musí dodržovat sodík šetřící dietu, například z důvodu poškození ledvin, měl by být proto na pozoru.

Linguální a sublinguální tablety

Většina tablet na jazyk nemá žádný potah. Rozpouštějí se proto rychle v ústech, ještě dříve než pacient polkne jejich obsah. Kromě toho existují ještě sublinguální (podjazykové) tablety, které se kladou pod jazyk. Účinná látka se dostává přes jazyk a sliznicí v dutině ústní do těla, například nitroglycerin v případě anginy pectoris při ischemické nemoci srdce.

Reklama

Tipy, jak snadněji polykat tablety

Tablety a kapsle zapít dostatečným množstvím vody a hlavu nezaklánět do týla, nýbrž přitáhnout bradu k hrudníku. Zmenší se tak riziko, že přípravky po odplavení tekutiny toku vody ulpí na sliznici v ústech při polykání. [caption id="attachment_15510" align="alignright" width="300"] S dělením tablet pomůže dělič tablet.[/caption] Dělitelné tablety se mohou v místě dělící rýhy rozdělit a mohou se smíchat spolu s viskózními jídly jako je jablečné pyré nebo bramborová kaše, aby se dobře daly polknout. Některé tablety jsou opatřené potahem. Díky tomu při polykání lépe kloužou po patře a jsou i lahodnější na chuť. Tablety odolné proti žaludeční šťávě U některých látek například diklofenaku se tablety potahují vrstvou, aby odolávaly agresivitě trávicích enzymů. Toho lze dosáhnout velmi dobře u měkkých kapslí. Takový ochranný obal dostávají i tvrdé kapsle, například vakcína proti tyfu. Aby tablety prošly rychle žaludkem, měly by být polykány na lačný žaludek a zapity dostatkem vody, tedy nejlépe ráno alespoň půl hodiny před snídaní. Důvod je svěrač na konci žaludku, který uvolňuje tablety do tenkého střeva až tehdy, pokud v žaludku nezůstávají žádné zbytky natráveného obsahu.

Tablety s řízeným uvolňováním

Tablety s řízeným uvolňováním nebo také retardované tablety uvolňují účinnou látku při přechodu střevem s časovým zpožděním. Jsou používány, když je požadována stálá hladina účinné látky v těle. Technologicky existuje pro řízené nebo opožděné uvolňování účinné látky z lékové formy více možností. Výrobci například používají nestravitelné nosné látky, z jejichž pórů je účinná látka postupně uvolňována. Nosič je potom vyloučen z těla v nezměněné formě, což může někdy neinformovaného pacienta lehce zmást. Nosič je zpravidla velmi tvrdý, proto se nedoporučuje takovou tabletu kousat. Opakovaně si pacienti při pokusu žvýkat tento druh tablety mohou odlomit kousek zubu.     Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net