Pandemie covidu, nová a nová omezení v souvislosti s ní, otázka zvýšených cen energií. Věci, které do našich životů přinášejí nejistotu, s kterou souvisí spousta otázek týkající se budoucnosti. Věci ...
Pandemie covidu, nová a nová omezení v souvislosti s ní, otázka zvýšených cen energií. Věci, které do našich životů přinášejí nejistotu, s kterou souvisí spousta otázek týkající se budoucnosti. Věci dříve samozřejmé, se staly nejistými. Svět nám poskytuje více možností než v minulosti, zároveň v nás však vytváří a pěstuje nejistotu.
Optimem v naší společnosti je flexibilita a mobilita. Pro mnohé z nás je těžké se s nimi vypořádat. Naše mysl usiluje tajně o bezpečnost. Jak se proto můžeme s nejistotou vypořádat?
Když nevíme jak jednat, vytváříme v sobě nejistotu. Takové situace mohou nastat obvykle i během běžných situací v životě. Příkladem může být výlet do přírody na delší túru, kdy najednou zmizí cesta, po které jsme šli a my nevíme, kam se vydat dál. Navíc se brzy začne stmívat. Máme jít dál nebo se máme otočit a jít bezpečně zpátky? Na nejistotu tělo reaguje stresem. Zároveň náš mozek uvede do pohybu různé mechanismy. Mozkový kmen a mozková kůra se aktivují k rychlejšímu zpracování informací. Energie se převádí z těla do mozku. Ve stresu a při rychlejším zpracování informací potřebuje mozek o dvanáct procent více glukózy než v uvolněném stavu. Stres aktivuje srdce. To bije rychleji, nadledvinky uvolňují stresový hormon kortizol. Stres nás přiměje k větší ostražitosti, ale také aktivuje centrum paměti. Celá situace také směřuje k tomu, že se naučíme nové strategie.
Stres nás nutí vyvíjet nové strategie
Stres je totiž mechanismus eliminující nejistotu, jak vysvětluje badatel a endokrinolog profesor Peters. Pomáhá získávat nové informace. Nutí nás najít řešení přímo v daný okamžik a na místě. Po odeznění stresu se pak uvolní v našem těle hormony štěstí, dostáví se pocit relaxace a úlevy. Krátkodobý stres je normální, nepůsobí obvykle negativně a nezbytný k tomu, abychom vyvinuli nové strategické reakce na situaci v našem prostředí.
Nejistota směřuje do budoucnosti
Zneklidnění se u nás dostaví, pokud nedokážeme odpovědět na existenční otázky související se zdravím, financemi a vlastní pohodou. Nejistota je nepříjemný a silný pocit, který cítíme, když se ptáme sami sebe, jak se situace do budoucna vyvine. Behaviorální terapeut Nils Spitzer popsal v několika bodech, k čemu pocit nejistoty vede.
Pokud se člověk naučí nejistotu tolerovat, je součástí toho vytvoření jakéhosi myšlenkového filtru, díky kterému se zdají být nejisté situace méně negativní, přináší méně stresu a ohrožení.
Naopak, pokud je nejistota nesnášenlivá a netolerovaná, myšlenkový filtr nezabírá, přes všechny myšlenky a pocity je negativní. Díky tomu působí depresivněji, je daleko obtížnější vyrovnat se se všemi problémy. Pokud dlouhodobě nedokážeme najít strategii k vyřešení existenčních nejistot, stres se stává nezdravým. Příkladem může být vážné chronické onemocnění. Výsledkem toho je, že tělo a mozek jsou aktivovány trvale. To vede k poruchám spánku, navodí zvýšený krevní tlak.
Neustálý stres se pak vyvine v riziko infarktu, mrtvice nebo deprese. Jedna švédská studie ukázala, že pacienti, kteří v době stresu byli léčeni behaviorální terapii kromě léků na srdce, vysoký krevní tlak a na snížení cholesterolu, se naučili ovládat své chování ve stresových situacích. Díky tomu tito pacienti předešli druhému nebo třetímu infarktu do budoucna.
Podle profesora Peterse však statistiky také říkají, že asi 50 až 70 procent postižených pacientů si dokáže na chronický stres přivyknout. Lidé tak nevědomky reagují na stresovou situaci stále méně a de facto se otupí. I když se mohou zdát uvolněnější, a tím lépe chráněni, například před infarktem, skrývá toto přivyknutí další problémy. Trvale vysoká hladina kortizolu podporuje rozvoj obezity, cukrovky a sekundárních onemocnění. Toto riziko pak spočívá i ve vytvoření špatných životních situací, chudobě a nešťastných vztahů. Proto je vždy dobré reagovat předem a stresu se vyhýbat.
Pár triků, jak se učit vypořádat s nejistotou
Přehrejte si různé scénáře
Procvičujte svou mysl ve vytváření hypotetických scénářů. Zkuste si každý týden představit možné výsledky nějaké nejasné situace, která může nastat. Co se může reálně stát? Jaké jsou alternativy?
Procházka s kostkami
Je to jako odevzdání se osudu. Vydejte se na procházku do ulic města. Choďte půl hodiny s hracími kostkami v rukou. Na křižovatece se zastavte a hoďte si v dlani kostkami. Při hození na 1 nebo 2 jdete doleva, na 3 nebo 4 rovně, na 5 nebo 6 doprava. Pokud se cesta rozdělí, zahněte doleva pro sudá čísla a doprava pro lichá čísla.
Naučte se prožívat umění
Sdělení v literatuře, hudbě nebo v umění není nikdy jednoznačné. Díky tomu můžeme na všechny své smysly nechat působit píseň, výstavu nebo román.
Experimentování v běžném životě
Zkuste často porušovat své rutinní záležitosti. Objednejte si jídlo, které jste nikdy předtím nejedli ve své oblíbené restauraci, zajděte si do kina na film, o kterém nic nevíte nebo běžte nakupovat do neznámého obchodu.
Autor: REDAKCE Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net
Comments
Leave your comment