Výšková nemoc může postihnout i fyzicky zdatného člověka při rychlém přesunu do nadmořské výšky zhruba 2 500 metrů a výše. Kondice před ní spolehlivě nechrání. Nejdůležitější prevencí je postupný výstup a ochota nepokračovat výš, když se objeví příznaky.
Stručně řečeno
- Riziko určuje hlavně dosažená výška, rychlost výstupu a předchozí reakce na výšku.
- Při bolesti hlavy s nevolností, závratí, únavou nebo poruchou spánku už nestoupejte výš.
- Pokud se stav v klidu nelepší nebo se zhoršuje, sestupte alespoň o několik set metrů.
- Zmatenost, nejistá chůze nebo dušnost v klidu jsou život ohrožující: okamžitě zahajte sestup a přivolejte horskou službu.
Jak se výšková nemoc projevuje
Akutní horská nemoc obvykle začíná několik hodin po příchodu do výšky. Typická je bolest hlavy spolu s nevolností, nechutenstvím, závratí, neobvyklou únavou nebo poruchou spánku. Podobné potíže mohou mít i jiné příčiny, například dehydratace, vyčerpání, migréna nebo infekce.
Mírné příznaky nejsou důvodem k panice, ale jsou jasným pokynem nezvyšovat výšku noclehu. Zhoršování navzdory klidu znamená nutnost sestupu.
Postupná aklimatizace
Po rychlém příjezdu do vyšší polohy si dopřejte nejméně dva až tři dny v přibližně 2 450 až 2 750 metrech, než budete pokračovat výš. Nad 3 000 metrů zvyšujte výšku noclehu pozvolna a plánujte odpočinkové dny. Denní výstup výš a návrat na nižší nocleh bývá lépe snášen než rychlé přenocování vysoko.
První dny omezte intenzivní námahu a alkohol. Pijte přiměřeně žízni; nadměrné pití nemoc neodvrátí a může být nebezpečné.
Léky patří do rukou lékaře
Acetazolamid může urychlit aklimatizaci a používá se u vybraných cestovatelů, zejména když není možné stoupat dostatečně pomalu. Má však kontraindikace a nežádoucí účinky, proto jej má doporučit lékař se znalostí vysokohorské medicíny. Dexamethason není běžná samoléčba ani náhrada sestupu.
Lidé s onemocněním srdce či plic, nízkou hladinou kyslíku, spánkovou apnoí nebo předchozí těžkou výškovou nemocí mají plán probrat s lékařem před cestou.
Varovné příznaky otoku mozku a plic
Zmatenost, neobvyklá ospalost a nejistá chůze mohou znamenat výškový otok mozku. Dušnost v klidu, výrazný pokles výkonnosti, kašel a tlak na hrudi mohou ukazovat na výškový otok plic. Oba stavy jsou urgentní.
Nečekejte na ráno. Postiženého nenechávejte samotného, co nejméně jej zatěžujte, přivolejte horskou službu a zahajte sestup. Kyslík nebo přetlakový vak mohou pomoci, pokud jsou dostupné, ale sestup nenahrazují.
Nejčastější otázky
Chrání dobrá kondice před výškovou nemocí?
Ne. Trénovanost zlepšuje výkon, ale nezaručuje odolnost vůči výšce.
Mohu pokračovat, když mě jen trochu bolí hlava?
Nezvyšujte výšku noclehu, dokud příznaky zcela nezmizí. Při zhoršování sestupte.
Stačí malá kyslíková nádoba z obchodu?
Obvykle poskytne jen krátkou úlevu a neřeší příčinu. U závažných příznaků je prioritou pomoc, kyslík v dostatečném množství a sestup.
Doporučení na závěr
Plánujte trasu podle výšky noclehů, nikoli jen podle kilometrů. Každý člen skupiny má znát časné příznaky, nouzový kontakt i sestupovou trasu a musí mít možnost túru bez nátlaku ukončit.
