Krvácení dásní, zápach z úst, ustupující dáseň nebo viklavý zub mohou upozorňovat na onemocnění dásní a závěsného aparátu zubu. Parodontitida se bez odborné péče může zhoršovat a vést ke ztrátě zubů, často však dlouho nebolí. Včasná kontrola u zubního lékaře proto dává větší šanci poškození zpomalit.
Stručně řečeno
- Gingivitida postihuje dáseň, zatímco parodontitida poškozuje také tkáně a kost, které drží zub.
- Varováním může být krvácení, otok, zápach z úst, ústup dásní nebo viklavost zubů.
- Diagnóza se opírá o vyšetření dásní a parodontálních chobotů, podle potřeby také o rentgen.
- Čištění, odborná léčba, nekouření a pravidelné kontroly mohou postup nemoci zpomalit.
Gingivitida a parodontitida nejsou totéž
Zubní plak je měkký povlak s bakteriemi, který se tvoří na zubech. Pokud se pravidelně neodstraňuje, může dráždit dáseň a vyvolat gingivitidu. Dáseň bývá červená, oteklá a při čištění krvácí. V této fázi lze zánět při správné péči obvykle zvrátit.
Parodontitida zasahuje hlouběji. Vznikají parodontální choboty a ubývá kost i další tkáně, které zub drží. Toto poškození už nelze jednoduše vrátit do původního stavu, odbornou léčbou je ale možné průběh zpomalit a dlouhodobě kontrolovat.
Příznaky, které nepřehlížet
- krvácení při čištění zubů nebo při jídle,
- zarudlé, oteklé či bolestivé dásně,
- přetrvávající zápach nebo nepříjemná chuť v ústech,
- ustupování dásní a zdánlivé prodlužování zubů,
- mezery, které se nově objevují mezi zuby,
- viklavost zubu nebo změna skusu,
- hnis, boulička nebo otok v okolí zubu.
Krvácení dásní není běžná daň za důkladné čištění. Pokud se opakuje, objednejte se k zubnímu lékaři. Rychle vzniklý otok, silná bolest, horečka, potíže s polykáním nebo dýcháním vyžadují neodkladnou odbornou pomoc.
Jak se stanoví diagnóza
Zubní lékař se ptá na potíže, kouření, léky a celková onemocnění. Prohlédne zuby a dásně a parodontální sondou změří hloubku prostoru mezi zubem a dásní. Sleduje krvácení, pohyblivost zubů, ústup dásně a množství plaku či zubního kamene.
Rentgenové snímky se používají podle nálezu k posouzení kosti kolem zubů. Trojrozměrné CBCT není automaticky nutné u každého pacienta; volbu zobrazení určuje zubní lékař podle konkrétní situace.
Jak probíhá léčba
Základem je odstranit plak a zubní kámen a naučit se čistit místa, která zánět udržují. Odborník může provést hloubkové čištění pod dásní a podle závažnosti naplánovat další parodontologickou léčbu. Součástí bývají kontroly a dlouhodobá udržovací péče.
Antibiotika nejsou automatickou léčbou každé parodontitidy. O jejich použití rozhoduje zubní lékař podle typu infekce a celkového stavu. Ani extrakce není nutným výsledkem u všech pokročilejších nálezů; prognóza se posuzuje zub po zubu. Náhradu nebo implantát lze plánovat teprve po zhodnocení a stabilizaci prostředí v ústech.
Souvislost s diabetem a srdcem
Diabetes zvyšuje riziko a závažnost onemocnění dásní, zvlášť při dlouhodobě vyšší hladině cukru. Zánět v parodontu může zároveň ztěžovat kontrolu glykemie. Lidé s diabetem by proto měli zubnímu lékaři sdělit svou diagnózu a dodržovat plán kontrol u obou týmů.
Výzkum ukazuje také souvislost mezi parodontitidou a vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění. Část rizikových faktorů je společná, například kouření, diabetes, obezita a nezdravý životní styl. Z pozorované souvislosti ale nelze tvrdit, že parodontitida sama přímo způsobí infarkt. Péče o dásně nenahrazuje léčbu tlaku, cholesterolu ani jiných srdečních rizik.
Co můžete dělat doma
- Čistěte zuby dvakrát denně fluoridovou pastou.
- Každý den vyčistěte mezizubní prostory pomůckou vhodné velikosti.
- Po čištění pastu vyplivněte, ale ústa hned nevyplachujte velkým množstvím vody.
- Nekuřte; kouření zvyšuje riziko a může maskovat krvácení dásní.
- Docházejte na kontroly v intervalu určeném podle svého rizika.
Ústní voda ani „speciální“ pasta neodstraní zubní kámen pod dásní a nenahradí mechanické čištění nebo odbornou léčbu. Vhodnou techniku a velikost mezizubních kartáčků si nechte ukázat zubním lékařem nebo dentální hygienistkou.
A co děti a dospívající?
Také dítě může mít zánět a krvácení dásní. Parodontitida je u dětí méně obvyklá než prostý zánět dásní, ale některé formy mohou postupovat rychle. Bolestivé, oteklé či krvácející dásně dítěte proto patří k zubnímu lékaři, nikoli jen k výměně pasty.
Nejčastější otázky
Bolí parodontitida vždy?
Ne. Může dlouho postupovat bez výrazné bolesti. Krvácení, ústup dásně nebo změna stability zubu proto nepodceňujte.
Je parodontitida dědičná?
Genetické vlivy mohou měnit náchylnost, nemoc ale ovlivňuje také plak, kouření, diabetes, hygiena a další faktory. Rodinný výskyt není důvod rezignovat na prevenci.
Stačí dentální hygiena?
Profesionální čištění je důležitou součástí péče, ale diagnózu a léčebný plán určuje zubní lékař. Výsledek závisí také na každodenním domácím čištění.
Musí se viklavý zub vždy vytrhnout?
Ne automaticky. Záleží na množství zbývající kosti, zánětu, skusu a dalších okolnostech. Prognózu posoudí zubní lékař nebo parodontolog.
Doporučení na závěr
Pokud vám dásně opakovaně krvácejí, ustupují nebo se zub začal viklat, objednejte se na vyšetření a nečekejte na bolest. Do té doby pokračujte v šetrném čištění dvakrát denně a v mezizubní hygieně; krvácivé místo z čištění nevynechávejte, pokud vám odborník neřekl jinak.
