Týrání seniorů

Týrání nebo zneužívání staršího člověka nemusí mít podobu viditelného zranění. Může jít také o ponižování, nátlak na peníze, bránění v kontaktu s blízkými, zanedbání péče nebo jednání, které člověka zbavuje důstojnosti a možnosti rozhodovat o sobě. Pokud máte podezření, berte situaci vážně a hledejte pomoc způsobem, který nezvýší nebezpečí.

Co se považuje za týrání staršího člověka

Světová zdravotnická organizace popisuje týrání starších lidí jako jednorázové nebo opakované jednání či opomenutí v rámci vztahu, v němž se očekává důvěra, které způsobuje újmu nebo tíseň. Může se odehrávat doma, v partnerském či rodinném vztahu, při závislosti na péči i v pobytovém zařízení.

Násilí není omluvitelné věkem, nemocí ani vyčerpáním pečujícího. Přetížení pečující osoby je důvodem vyhledat odlehčovací a odbornou pomoc, nikoli důvodem přehlížet újmu.

Jaké podoby může mít

Psychické a emocionální násilí

Patří sem ponižování, nadávky, vyhrožování, zastrašování, manipulace, úmyslné ignorování nebo izolování od rodiny a přátel. Varováním může být náhlá úzkost, stažení do sebe, změny chování nebo strach mluvit před konkrétní osobou.

Finanční a majetkové zneužívání

Může jít o nátlak na podpis smlouvy, závěti nebo plné moci, neoprávněné výběry peněz, zadržování důchodu, vynucené „půjčky“ či odepření přístupu k vlastním financím. Zpozorněte při nevysvětlených převodech, nových dluzích, chybějících věcech nebo náhlých změnách majetkových dokumentů.

Fyzické a sexuální násilí

Fyzické násilí zahrnuje například bití, strkání, násilné držení nebo nepřiměřené omezování pohybu. Sexuální násilí je jakýkoli sexuální kontakt bez svobodného souhlasu. Varováním mohou být nevysvětlená zranění, opakované „nehody“, bolest, strach z doteku nebo neobvyklá změna chování. Příčinu ale musí posoudit odborník; podobné projevy mohou mít i jiné vysvětlení.

Zanedbávání

Zanedbáváním může být dlouhodobě nedostatečné jídlo a pití, hygiena, léky, ošetření ran, bezpečné prostředí nebo nezbytná pomoc. Rozlišit chybu, nedostatek dostupné péče a vědomé zanedbávání nemusí být snadné. Rozhodující je bezpečí člověka a rychlé zajištění potřebné péče.

Omezování svobody a důstojnosti

Problémem je také bezdůvodné bránění v návštěvách a telefonování, rozhodování za člověka bez respektu k jeho vůli, zadržování dokladů nebo soustavné odpírání soukromí. Potřeba pomoci sama o sobě neznamená, že člověk ztrácí právo být informován a podílet se na rozhodování.

Varovné signály, které nepřehlížet

• člověk se bojí konkrétní osoby nebo před ní nemůže mluvit o samotě,
• vysvětlení zranění se opakovaně mění nebo neodpovídá nálezu,
• náhle se zhorší hygiena, výživa, užívání léků nebo zdravotní stav,
• dochází k neobvyklým finančním převodům, dluhům či změnám smluv,
• někdo kontroluje telefon, návštěvy, poštu, doklady nebo peníze,
• člověk je nezvykle úzkostný, apatický, izolovaný nebo se bojí návratu domů.

Žádný jednotlivý znak automaticky neprokazuje násilí. Důležité je vnímat souvislosti, opakování a to, co sám člověk sděluje.

Co dělat při podezření

1. Nejdřív posuďte bezprostřední nebezpečí. Pokud hrozí útok, vážná újma nebo je násilí právě pácháno, volejte 158 nebo 112. Nesnažte se sami zasahovat způsobem, který by mohl ohrozit vás nebo napadeného člověka.
2. Mluvte v soukromí. Zvolte bezpečné místo bez přítomnosti osoby, které se podezření týká. Ptejte se klidně a otevřeně, například zda se člověk doma cítí bezpečně nebo zda mu někdo ubližuje.
3. Naslouchejte a neobviňujte. Dejte najevo, že za násilí nenese odpovědnost. Netlačte na okamžité rozhodnutí, pokud nejde o bezprostřední ohrožení, a respektujte jeho obavy.
4. Nabídněte konkrétní pomoc. Může jít o bezpečný telefonát, doprovod k lékaři, sociálnímu pracovníkovi, policii nebo do intervenčního centra. Kontakty na intervenční centra lze vyhledat přes informace Ministerstva práce a sociálních věcí.
5. Zachovejte důležité podklady. Pokud je to bezpečné, zapisujte data událostí a uchovejte lékařské zprávy, fotografie zranění, zprávy či finanční dokumenty. Neskladujte je tam, kde je může podezřelá osoba najít.

Při poranění vyhledejte lékařské ošetření a pravdivě popište, jak ke zranění došlo. Pokud máte podezření na zneužití léků, jejich dávkování sami neměňte; obraťte se na lékaře nebo lékárníka a při akutním ohrožení na tísňovou linku.

Jak pomoci, aniž by se situace zhoršila

• Nekonfrontujte podezřelou osobu předem, pokud by to mohlo vyvolat odvetu.
• Neslibujte úplné utajení, pokud je někdo v bezprostředním nebezpečí.
• Nepřebírejte rozhodování automaticky; ptejte se, jakou pomoc si člověk přeje.
• Nedoporučujte ukvapeně opustit domov bez bezpečnostního plánu, dokladů, léků a bezpečného místa.
• Pokud je podezření spojeno s pobytovou službou, hledejte pomoc i mimo okruh pracovníků, kterých se může týkat.