Nemocný v letadle a co teď?

Může se jednat o banální příhodu nebo o vážnější stav – infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici. Jak postupovat, je nutné poskytnout první pomoc vysoko v oblacích na palubě letadla? Profesor Graf, který v minulosti sloužil jako lékař dlouhá léta na palubách letadel společnosti Lufthansa, nás uklidňuje: Lékařská služba je pro cestující v letadle zabezpečena na stejné úrovni jako jinde ve veřejné dopravě na zemi, ačkoliv letadlo představuje velmi izolované místo. Zkušenost je taková, že čtyři z pěti letů provozovaných velkými leteckými společnostmi mají mezi cestujícími specialisty vycvičené na poskytování první pomoci. Ti jsou povinny podle práva dané země poskytnout rychlou záchrannou pomoc.

Personál na palubě je vyškolen v poskytování první pomoci

Všichni členové posádky absolvují jedenkrát ročně obsáhlé školení první pomoci. Záchrana života, poskytnutí první pomoci a vyprošťování patří dokonce ke klíčovým kompetencím palubního personálu. Mezi prvními stevardky leteckých společností byly většinou zdravotní sestry. Všichni členové posádky absolvují jedenkrát ročně obsáhlé školení první pomoci. Takové školení zahrnuje udržování krevního oběhu a plic, tedy kardiopulmonální resuscitaci, poskytnutí pomoci při vysokém krevním tlaku a nedostatku tekutin, dehydrataci. Personál je také školen pro vedení porodu na palubě letadla. Kromě toho trénuje palubní personál komunikaci s nemocnými lidmi také za přítomnosti lékaře. Při letu jsou k dispozici personálu přes satelitní telefon pro možnost konzultace profesionálové na zemi.  Ti jsou schopni po telefonu cíleným dotazováním vyhodnotit naléhavost urgentní situace a odhadnout, zda je mezipřistání nutné nebo ne.

Mezipřistání je výjimkou

Kapitán letadla, který učiní poslední rozhodnutí o nouzovém mezipřistání, by měl jednat také v zájmu ostatních cestujících.[/caption] Pokud je obava z ohrožení života cestujícího nebo přetrvávají komplikace, provádí se, pokud je to možné, alternativní přistání, vysvětluje specialistka na leteckou a cestovní medicínu doktorka Claudia Caspari-Jennová. Předpokladem je, že o cestujícího bude lépe postaráno na zemi než na palubě letadla. Kapitán letadla, který učiní poslední rozhodnutí, musí dbát proto v zájmu ostatních cestujících na to, že s jistotou nouzově přistane a bude schopen se schopen s letadlem zase vznést a pokračovat na cílové letiště. Pro akutní situaci je však k dispozici na palubě letadla lepší vybavení než na nejbližším letišti, pokračuje dále profesor Graf. Kufr pro akutní lékařskou pomoc obsahuje lepší vybavení, než kterým disponuje praktický lékař na zemi. Vybavení zahrnuje tonometr, injekce, jehly, stojan na infúzi, zařízení pro nouzové dýchání, rukavice na jednorázové použití, močový katetr, léky proti zánětu, antihistaminika proti alergické reakci, prostředky proti zvracení, léky na uvolnění křečí, adrenalin, defibrilátor, hroznový cukr a tišící prostředky.

Jak se bránit cestovní nevolnosti

Rádi cestujeme, těšíme se na poznávání nových destinací a nové zážitky. Ale přitom všem nám cestu komplikuje cestovní nevolnost, odborně označovaná kinetóza.

Číst více

Naléhavé případy na palubě letadla jsou vzácné

Podle profesora Grafa je výskyt případu 1 na 10 000-40 000 cestujících. Většinou se jedná o zažívací potíže, selhání oběhu a vysoký tlak. Pravidelně přicházejí rovněž bolesti hlavy a migrény. Nejčastějšími zdravotními výkony na palubě letadla jsou měření krevního tlaku a podání léků. Resuscitace a případ úmrtí se vyskytují jeden případ na 5 až 10 miliónů cestujících, což představuje velmi vzácný případ. K velmi podobnému výsledku dospěla studie z univerzity v Pittsburghu z roku 2013.

Nejčastější zdravotní potíže na palubě letadla /statistika z roku 2013/:

Máte-li pochybnosti, vyhledat lékaře

Pokud se už někdo před letem necítí dobře, měl by navštívit lékaře.[/caption] Pokud se už někdo před letem necítí dobře, měl by navštívit lékaře. Let letadlem by se svým lékařem měli konzultovat především lidé, kteří trpí onemocněním srdce nebo plic. Rizikový bývá let zejména po stavech, jako jsou čerstvé úrazy, nebo po operacích dýchacího či kardiovaskulárního systému. Akutní zánět nosohltanu a vedlejších nosních dutin dokáží let také značně znepříjemnit. Pro let není vhodná ani čerstvá zlomenina, protože se může stát, že kvůli přetlaku v kabině při stoupání tkáň pod sádrou oteče. Vzduch pod sádrou se během stoupání letadla rozpíná a způsobuje nepříjemné bolesti. Při potížích se žilami nebo krevní srážlivosti jsou proto vhodná letadla elastická obinadla navléknutá na dolní končetinu. Není také vhodné nastupovat do letadla s horečkou. To může být příznakem počínající přenosné infekční nemoci. Těhotné ženy přepravují letecké společnosti obvykle jen do konce 34. týdne gravidity (např. ČSA), omezení u vícečetného těhotenství je přísnější -  pouze do konce 28. týdne. Pokud žena není schopna doložit týden těhotenství, dopravce může odmítnout vzít ji na palubu letadla.

Autor: -jpo-

Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů