Už jste vyzkoušeli lesní terapii?

Pobyt v lese. Jednoznačně zdraví prospěšný. Odbourává stres, ale nejen to. Zvuk praskání větviček pod nohama, kukání kukačky, ševelení listí se nedá s ničím zaměnit. Přes koruny jehličnatých stromů se derou sluneční paprsky. Les nám zkrátka dělá dobře.

Shinrin-yoku

Shinrin-yoku, tak se nazývá v Japonsku terapie lesem. Tento výraz zavedlo v roce 1982 japonské ministerstvo pro hospodářství, lesy a rybaření. Od té doby je lesní terapie velebena jako součást zdravého životního stylu a je patří do programu státem definované prevence zdraví. Nebudeme tomu asi věřit, ale lesní terapie se v Japonsku předepisuje i na recept. Stejně jako v USA a Jižní Korey, kde představuje les uznávanou terapeutickou metodu. V Irsku mají například lidé, kteří trpí stresem, možnost zúčastnit se šestitýdenní „lesní terapie“, založené na pravidelném pobytu v lese.

Les jako lék

Pro své jedinečné mikroklima jsou lesy vhodné jako terapeutický nástroj. Hlavně pro nemoci dýchacích cest a krevního oběhu. Poskytují úlevu také při psychosomatických potížích. Lázeňské město Heringsdorf na ostrově Usedom v Baltském moři poblíž hranic s Polskem funguje jako léčivý les od roku 2017. Nachází se blízko moře a je obohacen o jeho klima. Nachází se zde spousta značených stezek pro pěší.

Stres se jakoby vsákne do země

Jedna z prvních studií zabývající se shinrin-yoku byla zveřejněna v roce 2010 v odborném časopise Environmental Health and Preventive Medicine. Odborníci z univerzity v japonské Chibě vyslali do 24 lesů 140 osob na procházku. Dalších 140 osob se vydalo na procházky městem. Pro srovnání se následující den obě skupiny vyměnily. Výsledek? Osoby procházející se v lese zaznamenali snížený krevní tlak, puls a hladinu stresového hormonu kortisolu. Městské procházky k těmto tělesným změnám nevedly.

Léčivé terpeny

Japonští vědci se terapeutickým účinkem lesa zabývali podrobněji v roce 2012. Účinky jsou z velké části závislé na přítomnosti lesního vzduchu. Jeho účinek však nespočívá v nižší koncentraci škodlivých látek, nýbrž z toho důvodu, že v lese vdechujeme jiné chemické sloučeniny. Jedná se o tzv. terpeny. Pocházejí ze stromů, rostlin, hub, keřů a vřesů posilují. Podle specialisty na shinrin-yoku profesora Qing Li z Nippon Medical School v Tokiu posilují náš imunitní systém. Jejich účinkem se množí buňky přirozené buněčné imunity – natural killers – přirození zabíječí likvidující škodlivé mikroorganismy, ale také rakovinotvorné buňky. Pozitivního účinku lesa využívají také probiotické baktérie v našem trávicím traktu. Lesní klima také vede ke zlepšení vitality a nálady. Qing Li prokázal v roce 2015, že už dvouhodinový pobyt v lese zvyšuje v krvi hladinu výše zmíněných bílých krvinek. Druhý den pobytu v lese zvýší jejich hladinu v krvi až o 70 procent. Zvyšuje se zároveň i koncentrace proteinů s protinádorovým účinkem. Tento účinek setrvává u účastníků studie ještě po následující týden.

Jaká je optimální dávka lesa?

Neexistuje žádná studie, která by určila vztah mezi trváním a efektem procházky v lese. Přirozeně bychom měli zůstat v přírodě dvakrát týdně po dobu 30 minut. Přitom mít dostatek  světla a vzduchu. To by měla být minimální dávka, která se projeví příznivě. Optimální les pro terapii se skládá z jehličnatých stromů, nabízí dostatek vody a světla. Příznivě rovněž působí blízké rybníky, jezera a řeky. Pro starší lidi je výlet do přírody spojen s vyšší fyzickou aktivitou, například chůzí, a zelené plochy v městském prostředí mají vliv na snížení úmrtnosti starších lidí spojené se znečistěným ovzduším.  

Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net

Lexikon léčivých bylin: Třezalka tečkovaná

Je vhodná ve formě tablet proti mírné až středně těžké depresi. Ale pomáhá také při problémech s kůží. Ozdobeni věnci z třezalky tancovali lidé v minulosti na oslavách slunovratu a slavili tak zároveň nejdelší den v roce.

Číst více