Náledí, ušlapaný sníh a únava při zimních sportech zvyšují riziko pádu. Mnoha úrazům lze předcházet vhodnou obuví, rozumným plánem, zahřátím před pohybem a tím, že aktivitu včas ukončíme při únavě, bolesti nebo zhoršení počasí.
Stručně řečeno
- Před cestou zkontrolujte počasí a stav trasy; při náledí volte ošetřenou cestu nebo vycházku odložte.
- Noste dobře padnoucí obuv s pevnou patou a protiskluzovou podrážkou.
- Před zimním sportem se zahřejte, zkontrolujte vybavení a nepokračujte přes únavu nebo bolest.
- Opakované pády, závratě nebo nejistota při chůzi jsou důvodem k odbornému posouzení léků, zraku, síly a rovnováhy.
- Po vážném pádu zraněného zbytečně nepřemisťujte a při akutním ohrožení volejte 155 nebo 112.
Bezpečná zimní chůze začíná plánem
Před odchodem si ověřte předpověď a stav chodníků. Při mrznoucím dešti nebo rozsáhlém náledí je bezpečnější cestu odložit, případně zvolit kratší osvětlenou trasu, která bývá pravidelně udržovaná. Nespěchejte a počítejte s delší dobou chůze.
Na kluzkém povrchu dělejte kratší kroky a mějte ruce volné pro udržení rovnováhy. Pomohou rukavice, abyste je nemuseli schovávat do kapes. Telefon noste nabitý a dejte blízkému vědět, kam jdete, pokud vyrážíte sami na méně frekventovanou trasu.
U vlastního domu odstraňujte sníh průběžně a zledovatělá místa ošetřete vhodným posypem. Písek nebo drobný štěrk mohou zlepšit přilnavost; sůl používejte s ohledem na povrch, rostliny a místní pravidla.
Obuv a pomůcky musí odpovídat povrchu
Zimní obuv má dobře sedět, držet patu a mít členitou protiskluzovou podrážku. Vyšlapaná podrážka, volná pata nebo příliš velká bota zhoršují stabilitu. Návleky s hroty mohou pomoci na ledu, ale po vstupu na dlažbu nebo jiný hladký vnitřní povrch je potřeba je sundat, protože tam mohou samy klouzat.
Hůl, trekingové hole nebo jiné pomůcky mají význam jen tehdy, když mají správnou výšku, vhodné zakončení a člověk je umí používat. Nenahrazují bezpečný povrch ani vhodnou obuv. Pokud si nejste nastavením jistí, poraďte se s fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem.
Před sportem se připravte a zkontrolujte vybavení
Americká akademie ortopedických chirurgů doporučuje před zimním sportem průběžnou kondiční přípravu a krátké zahřátí. Začněte pozvolna, dejte tělu čas přizpůsobit se chladu a náročnost zvyšujte postupně. Statické protahování studených svalů není náhradou zahřátí.
- Nechte zkontrolovat lyže, vázání, brusle a další vybavení.
- Používejte správně padnoucí ochranné pomůcky určené pro daný sport.
- Začátečníci by měli využít instruktora a zvolit terén odpovídající schopnostem.
- Oblékejte se ve vrstvách, udržujte se v teple a doplňujte tekutiny.
- Nesportujte pod vlivem alkoholu a ukončete aktivitu při únavě, bolesti nebo zhoršení podmínek.
Helma může snížit riziko některých poranění hlavy, nezabrání však všem úrazům a není důvodem k rychlejší nebo riskantnější jízdě. Vybavení musí odpovídat konkrétnímu sportu a správně sedět.
Riziko pádu nesouvisí jen s ledem
K nejistotě mohou přispívat horší zrak, oslabení svalů, porucha rovnováhy, pokles krevního tlaku po postavení nebo některé léky. Riziko zvyšuje také předchozí pád a strach z dalšího pádu, který vede k omezení pohybu a postupnému úbytku síly.
Pokud jste během posledního roku upadli, cítíte se při chůzi nejistí nebo míváte závratě, řekněte to praktickému lékaři. Může zkontrolovat léky a zdravotní příčiny a doporučit vyšetření zraku nebo cvičení zaměřené na sílu a rovnováhu. Léky sami nevysazujte ani neměňte jejich dávku.
Co dělat po pádu
Nejprve zůstaňte chvíli v klidu a zhodnoťte bolest, krvácení a schopnost bezpečně se pohnout. Při silné bolesti, zjevné deformitě, poranění hlavy, krku, zad nebo kyčle, necitlivosti, zmatenosti, dušnosti či neschopnosti postavit se nezkoušejte vstávat silou. Přivolejte pomoc, udržujte se v teple a řiďte se pokyny operátora.
Při bezvědomí, nenormálním dýchání, silném krvácení nebo jiném akutním ohrožení volejte 155 nebo 112. V českých horách lze kontaktovat Horskou službu na čísle 1210. Zraněného po vážném pádu zbytečně nepřemisťujte, pokud mu nehrozí další bezprostřední nebezpečí.
I bez viditelné zlomeniny vyhledejte lékaře, pokud bolest nebo otok narůstají, na končetinu nelze došlápnout nebo se stav nelepší. Po úderu do hlavy je zvýšená opatrnost namístě zejména u člověka, který užívá léky snižující srážlivost krve.
Prevence funguje také mimo zimu
Pravidelný pohyb zaměřený na sílu, stabilitu a rovnováhu může pomáhat snižovat riziko pádů. Cvičení má odpovídat zdravotnímu stavu a zkušenostem. Důležitá je také kontrola zraku, bezpečné domácí prostředí a pravidelné posouzení léků, které mohou způsobovat ospalost nebo závratě.
Nejčastější otázky
Jsou trekingové hole na náledí vždy bezpečné?
Ne automaticky. Musí mít správnou délku a zakončení vhodné pro povrch. Na čistém ledu mohou bez vhodného hrotu uklouznout a samy o sobě nenahradí protiskluzovou obuv ani udržovanou trasu.
Pomohou protiskluzové návleky na boty?
Na venkovním ledu mohou přilnavost zlepšit, musí však správně sedět. Před vstupem na hladkou podlahu nebo dlažbu je sundejte, protože kovové hroty mohou uvnitř klouzat.
Je po pádu lepší hned vstát?
Nejdříve zkontrolujte, zda nemáte silnou bolest, poranění hlavy, deformitu nebo jiný varovný příznak. Pokud se nemůžete bezpečně pohnout, nevstávejte silou a přivolejte pomoc.
Kdy řešit opakované pády s lékařem?
Už jeden pád, nejistota při chůzi nebo obava z pádu jsou vhodným důvodem k rozhovoru s praktickým lékařem. Zvlášť důležité je vyšetření při závratích, krátké ztrátě vědomí, nových potížích s chůzí nebo po změně léků.
Stačí se před sportem protáhnout?
Samotné protažení nestačí. Vhodnější je krátké postupné zahřátí a začátek v nižší intenzitě. Kondici pro zimní sport je dobré budovat průběžně, nikoli až první den na svahu.
Doporučení na závěr
Před příští zimní cestou zkontrolujte podrážky bot, předpověď, stav trasy a nabití telefonu. Při sportu si dejte několik minut na zahřátí a skončete dříve, než únava zhorší techniku. Pokud jste už upadli nebo se při chůzi necítíte jistě, domluvte si s praktickým lékařem posouzení rizika pádu.
Článek má informační charakter a nenahrazuje individuální vyšetření, kurz první pomoci ani pokyny zdravotníka nebo operátora tísňové linky.
