Můžeme se chránit před Alzheimerem?

Stále více studií dokazuje, že je možné snížit vlastní riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou. Podmínkou je zvládat rizikové faktory. Vývoj výskytu nemoci je alarmující.
Odhaduje se, že v roce 2050 se počet lidí postižených Alzheimerovou demencí ztrojnásobí a dosáhne 115 miliónů lidí. U těchto lidí dojde k oslabení paměti, ztratí svou schopnost soběstačnosti při zvládání běžných denních aktivit a také svou osobnost. Dobrou zprávou je, že se proti této epidemii dá něco dělat. Více pozornosti bude odborná veřejnost věnovat výskytu rizikových faktorů a prevenci nemoci. Hovořit o nějakém významném zlomu, který by zastavil tuto epidemii, by bylo přehnané. Přesto se hromadí poznatky o tom, že rizika je možné snížit. Podle posledních průzkumů v Evropě se ukázalo, že nárůst choroby není v Evropě tak dramatický, jak se původně myslelo.

Překvapivé výsledky studie mezi místním obyvatelstvem

V letech 1990-1995 zaznamenávali odborníci výskyt demence mezi obyvateli v jednom anglickém regionu. Vyšetřili více než 7600 obyvatel ve věku nad 65 let. O 20 let později se výzkum opakoval znovu. Průzkumníci sbírali shodná data. Protože věkový průměr obyvatel za dvacet let narostl, očekávalo i zřetelné zvýšení počtu nemocných na demenci. K vlastnímu překvapení však výzkum došel k závěru, že počet nemocných se dokonce lehce snížil. K podobným výsledkům dospěly průzkumy také ve Švédsku, Nizozemsku a USA. I když by mohl počet postižených kvůli rostoucí očekávané délce života růst, nárůst demence se začne projevovat až v podstatně vyšším věku. Lepší vzdělání, životní podmínky, větší zaměření na rizikové faktory (nemoci oběhového systému) by to mohly vysvětlit.

Souvislost mezi cukrovkou a Alzheimerem

Studie odhalující rizikové faktory pro demenci a zvláště Alzheimerovu formu, jsou kvůli vleklému rozvoji nemoci poměrně složité. Většinou sledují lékaři několik let jedince, kteří na začátku studie ještě nevykazovali žádná omezení nebo jejichž mozkové funkce vykazovaly pouze lehká selhání. Výsledkem je dělení účastníků studie na tzv. „stabilní“ účastníky a ty, u nichž lze pozorovat rozvoj Alzheimerovy demence. Tato pozorování odhalila, že nadprůměrný počet pacientů s Alzheimerem onemocněl předtím na cukrovku. Ovšem studie neposkytla důkaz, že by diabetes vedl k onemocnění mozku. I tak se ovšem zjistilo, že existuje sedm ovlivnitelných nebo léčitelných faktorů, které zvyšují riziko výskytu. Mezi ně patří chybějící duševní nebo tělesná aktivita, deprese, kouření, diabetes, stejně jako vysoký krevní tlak nebo nadváha ve středním věku. Kdo vyvíjí aktivitu a zápasí s těmito faktory, dokáže snížit riziko výskytu až o polovinu.

 

Snižuje životní styl riziko Alzheimera?

Není úplně jasné, zda změna životního stylu snižuje znovu zvýšené riziko demence. Účinek léčby mohou vyhodnotit pouze kontrolované studie, během které druhá skupina pacienta užívá pouze placebo. Takové studie často chybějí nebo se jich účastní příliš malý počet pacientů.

Léčba hypertenze a vysoké hodnoty lipidů v krvi

Pozitivní vliv vyplynul například z léčby vysokého krevního tlaku. Obecně tedy platí léčit zvýšenou hodnotu tlaku už ve středním věku, tam kde existuje. Ve stáří naopak krevní tlak, který je příliš nízký, může mít nezanedbatelný vliv na činnost mozku. Rovněž nízké hodnoty krevních lipidů chrání před duševní degenerací. Ovšem žádná studie neprokazuje jednoznačně, že farmakologická léčba vysokého cholesterolu prokazuje na prevenci stejný vliv. Vesměs tedy platí, že zdravé krevní cévy jsou pravděpodobně důležité, aby byla typická alzheimerovská depozita průběžně odbourávána. Tento děj se odehrává zejména během spánku. Proto dostatečný odpočinek na lůžku chrání před demencí. Podobně bylo prokázáno, že léčba deprese má pozitivní vliv na funkce mozkové kůry. I zde však nalezneme ne zcela dostačující údaje. Zda ve stáří demence způsobuje depresi nebo deprese je předobrazem demence nebo nastávají obě možnosti, nevíme.

Tělesná a duševní aktivita působí jako ochranný faktor

Kdo chce zmírnit riziko Alzheimera, neměl by se spoléhat pouze defenzívně na léčbu nemoci, ale také se chovat aktivně. Demenci nezastaví vitamíny, hormonální terapie ani přípravky z léčivých bylin. Místo toho je potřeba se věnovat pravidelně duševní a tělesné aktivitě. Profesorka Agnes Flöelová na neurologické klinice v nemocnici Charité v Berlíně se zabývá ochrannými faktory před demencí. Hovoří o tzv. kognitivní rezervě, při které vysvětluje výhody duševního stresu.

I ve stáří vznikají nové nervové buňky

Přinejmenším v některých oblastech vznikají ve stáří ještě nové nervové buňky. Čím je intenzívnější přizpůsobování mozku na nový obsah, čím je obsah mnohotvárnější, tím jsou více zapojovány nervové buňky, tím se mohou více vyrovnávat vznikající nedostatky. Ovšem jedná se pouze o teorii, ovšem v celku dobře prokázanou. Svědčí o tom, že lidé s vyšším vzděláním zůstávají déle zdraví, ačkoliv mají stejnou úroveň depozit jako nemocní. Mnozí jsou schopni udržet dlouho svou mentální úroveň. Kdo luští křížovky, je na tom časem lépe. Ale nebude způsobilý posílit svou paměť. To se podaří díky komplexnějším aktivitám, díky učení nebo trénování cizích jazyků. Při jedné v Indii prováděné studii lidé se znalostí druhého cizího jazyka onemocněli demencí o pět let později, i když byli stejně předtím dlouhou dobu negramotní.  


Autor: -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů info@penzista.net

Taky Vám občas natečou nohy? Nejčastěji za to mohou žíly…

Velmi často se nám stává, že máme pocit těžkých nohou. K tomu se ještě připojí otoky na dolních končetinách nebo nad kotníky a jedna noha se nám zdá silnější než druhá. Příčiny tohoto stavu mohou být ...

Číst více

Hemaferézy – metody, které separují škodlivé složky z krve

Moderní medicína využívá tzv. léčebných hemaferéz nebo aferéz.

Číst více