Přemýšlet o jídle jinak

Poslouží k potěšení chuťových buněk, někdy podtrhne slavnostní atmosféru, jindy ho máme spojené s krásnými vzpomínkami. Stalo se pro nás životním stylem i zábavou. Jenže v současné době bychom opravdu z mnoha důvodů měli na jídlo a potraviny nahlížet trošku jinak. Jen tak jich bude  v budoucnosti dostatek a jen tak dopřejeme tělu všechny nezbytné látky.

Asi už nikdo nepochybuje o tom, že žijeme v době velkých změn, kterým musíme čelit a hlavně se jim  přizpůsobovat. Mění se téměř každý aspekt našeho života a měli bychom se změnit i my a naše uvažování. Jak bude vypadat naše budoucnost, záleží na tom, jak se dokážeme k těmto novým a často nečekaným výzvám postavit. Je jen na nás, zda je odmítneme a zatvrzle si pojedeme ve starých kolejích, nebo se budeme snažit vymyslet řešení. Jak praví známé pořekadlo – všechno zlé je pro něco dobré a často až s odstupem času zjistíme, že zkouška, kterou jsme museli projít, nás obohatila, nasměrovala náš život jiným a mnohdy lepším směrem. Často teď slyšíme kolem sebe, že nic nebude jako dřív. A změní se rovněž způsob, jak budeme přistupovat k potravinám. Jak je budeme přemýšlet o skladbě jídelníčku, abychom s jídlem neplýtvali, přitom zajistili organismu všechny potřebné živiny. Jaké faktory nás tedy ovlivňují a budou ovlivňovat?

1. faktor: udržitelnost

Na úvod číslo, které leccos napoví. Podle odhadů OSN má být v roce 2050 na planetě skoro 10 miliard lidí, tedy skoro o dvě miliardy více než v současnosti. A ti budou pochopitelně potřebovat něco jíst. Za těch necelých třicet let podle OSN stoupne spotřeba jídla až o 70 %! Ovšem při současném způsobu produkce potravin se lidstvo za pár let nemá čím nasytit, nebo totálně zdevastuje ekosystém planety. Ani jedno není moc lákavá vyhlídka, a pokud ji chceme změnit, měli bychom na tom začít okamžitě pracovat. Koneckonců už nyní začínají být kapacity zemědětství limitní a nemůže donekonečna zvyšovat svoji produkci, aby krajina zůstala v dobré kondici i pro další generace.

Alarmující je rovněž vzůstající spotřeba masa a masných výrobků, která enormě zatěžuje životní prostředí. Dobytek totiž svými trávicími procesy vyrobí skoro 20 % všech skleníkových plynů (především metanu) a podle expertů krávy a další hospodářská zvířata z hlediska znečištění dokonce předstihnou všechny automobily světa s jejich produkcí CO₂. Metan totiž tvoří velkou část přízemního smogu a až z třetiny přispívá ke globálnímu oteplení. Čili hospodářská zvířata z mléčných a masných farem mohou být pro nás a naši modrou planetu paradoxně zásadní hrozba. Jenže snížit emise metanu se zatím zdá náročný úkol. Dobrou zprávou je, že tento plyn do deseti let z atmosféry „vyprchá“, na rozdíl o uhlíku, jehož stopy zůstávají v atmosféře po celá staletí. A dalším povzbuzujícím zjištěním je, že ve vyspělých státech ustupuje maso ze své slávy. Není po něm taková poptávka, protože lidé bílkovinu chtějí nahradit z jiných zdrojů. A tento pozivitní trend lze sledovat i u nás. Češi čím dál víc řeší, co si  dávají na talíř a hledají kvalitní pokrm, nikoli pouze hmotu na zahnání hladu. „Řekl bych, že generačně se přístup Čechů k jídlu a obecně zdraví mění. Určitě to začíná být priorita, což dokazuje i poptávka po produktech, jako je Mana,“ potvrzuje Jakub Krejčík, zakladatel konceptu nutričně komplexního pokrmu Mana. „Je důležité, abychom my šli příkladem dalším generacím a mysleli jak na zdraví svého těla, tak i naší planety,“ dodává Krejčík. Podle něj by pojem udržitelnost měli brát v potaz i ostatní výrobci potravin. Pokud totiž nebudou při své produkci, balení a přepravě zboží k zákazníkovi zohledňovat šetrnost k životnímu prostředí, neměli by mít u zodpovědného zákazníka, kterému není lhostejný osud planety, šanci.

2. faktor: ekonomická zátěž

Zatímco udržitelnost je takříkajíc běh na dlouhou trať a často náročný úkol přesvědčit ostatní či sami sebe, že má smysl snížit spotřebu, abychom chránili životní prostředí, zvyšující se životní náklady jsou bohužel spíš aktuálním, ale o to palčivějším problémem. Nedostatek finančních prostředků se nepříznivě odráží také na složení našeho jídelníčku. Podle průzkumu stravenkové společnosti Enderol až 30 % lidí v současné době muselo slevit z kvality svých pokrmů a 6,5 % dokonce uvedlo, že jedí výrazně hůře. Tentýž průzkum tvrdí, že 21 %  respondentů si může jen výjimečně dovolit kupovat zdravou a vyvážnou stravu a skoro 5 %  procent na ni prostě nemá dostatečné prostředky. Ani to nejsou právě radostná zjištění, ale možná nás přimějí k zamyšlení, zda nelze přistupovat k potravinám jinak, hospodárněji je využít a zbytečně nešetřit na nesprávném místě.

V prvé řadě je třeba racionálněji zpracovávat nakoupené suroviny. Vždyť podle Organizace pro výživu a změdělství (FAO) i v současné době až třetina celosvětové produkce potravin končí v popelnici. Představuje to zhruba 1,3 miliardy tun jídla. Pro zajímavost, potraviny, které Evropa vyhodí, by nakrmily 200 milionů hladovějících v jiných částech světa. A velkou měrou k plýtvání přispívají samotné domácnosti. Jen v České republice bez užitku ročně putuje do koše 350 000 tun potravin. Když si takové množství vyjádříte v penězích, dostáváte velmi zásadní cifru, kterou bychom mohli ušetřit. Tak proč s tím nezačít a neulevit své peněžence i planetě?

Základem je kupovat pouze potraviny, které dokážete zpracovat před datem spotřeby. Začněte třeba tím, že si  sestavíte jídelníček na příští týden, podle něj si sepíšete seznam a nakoupíte jen suroviny, jež stoprocentně potřebujete. Nenechávejte se zlákat různými výhodnými akcemi, předzásobit se lze (ale rovněž pouze v omezeném množství) trvanlivými potravinami. Doma pak jídlo správně uložte, aby se vám zbytečně nezkazilo. Například do lednice nepatří banány, brambory, česnek, cibule ani med. Ty potřebují suché a chladné místo. Jestliže si koupíte maso, které nebudete v nejbližších dnech vařit, zamrazte je, čímž prodloužíte jeho trvanlivost. Rovněž máslo nebo chleba může počkat v mrazáku na svou příležitost, aniž by jejich kvalita doznala změny.

3. faktor: živiny pro tělo

Ať už se podíváme na potraviny z hlediska krize ekologické nebo té finanční, vyjde nám jediné – reálně hrozí, že nebudeme organismu dodávat správný poměr a dostatečné množství bílkovin, cukrů, tuků, minerálů ani stopových prvků, které tělo potřebuje k svému správnému fungování. Výsledkem bude únava, oslabená imunita, nadváha z nevyvážené stravy a možná i chronické zdravotní obtíže. Kdo chce mít složení svého jídelníčku pod kontrolou, může využívat některou z chytrých aplikací, které vám v tom pomohou. Zkusit lze třeba Kalorické tabulky, v nichž můžete sledovat nejen energetickou bilanci, ale i vyváženost stravy, nebo jídlo připravujte podle Fit receptů, kde najdete stovky tipů na zdravé pokrmy.

Existují i futuristické koncepty, které jsou více či méně rozšířené. S ohledem na udržitelnost se proto jako o potravě budoucnosti často hovoří o hmyzu jako zdroji proteinů a celé řady vitaminů. Navíc výroba produktu z jedlého hmyzu je méně finančně nákladná i šetrnější k životnímu prostředí než klasická produkce masa nebo mléka. Nicméně ne každý chce s radostí chroustat cvrčky nebo červíky, a tak se odborníci snaží vymyslet i jiné způsoby stravování, které by organismu zajistily přísun vyvážený poměr živin. Možná si teď mnozí představí legendární amarouny, ale na rozdíl od této sci-fi dobroty, se jídla budoucnosti podávají většinou ve formě lahodného koktejlu. Například porce nutričně komplexního pokrmu Mana vám zajistí vyvážený poměr živin – 20 % bílkovin, 35 % sacharidů a 45 % tuků a vlákniny. Díky Maně dostanete vše, co vaše tělo potřebuje ke správnému fungování v optimálním množství. Obsahuje 108 bioaktivně účinných látek, které prospívají trávení, mozkové činnosti a posílují imunitu i srdce, takže s každým douškem získáváte dávku energie a vitality. Tento pokrm budoucnosti má v sobě navíc 33 vitamínů a minerálů, prospěšná probiotika a díky nízkému glykemickému indexu nepocítíte tak brzy hlad. Manu si můžete vychutnat kdykoli a kdekoli, stačí prášek Mana Powder rozmíchat s vodou anebo využít variantu Mana Drink, kterou lze okamžitě konzumovat. Proč tedy zbytečně ztrácet čas při čekání v restauraci a vyhazovat peníze za nezdravé rychlovky z fast-foodů? Mana nabízí možnost, jak se zdravě, rychle a pohodlně najíst, jídlem nezatížit planetu, protože v tomto pokrmu najdete výhradně suroviny s nízkou uhlíkovou stopou, a ještě ušetřit svoji peněženku. Jedna porce totiž vyjde na 42 korun a řekněte, kde se při dnešních stále se zvyšujících cenách zdravě najíte za víc než přijatelné peníze?

Co znamená úbytek váhy ve stáří?

Hubnutí ve starším věku neznamená nutně nemoc. Příčin hubnutí může být více. Přitom pár kilo dolů neznamená nic vážného.

Číst více

Stravovací návyky dnes a před 50 lety

Jak jsme jedli dříve a jak se stravujeme nyní? Doktorka Gesa Schönherrová přináší postřehy a vysvětluje jejich příčiny, jak se za poslední desetiletí změnily naše návyky.

Číst více