Proč chodit na pravidelné prohlídky k očnímu lékaři, i když nenosíte brýle?

S návštěvou očního lékaře byste neměli čekat, až se vaše vidění zhorší. Pravidelné prohlídky mohou odhalit závažné oční onemocnění, u něhož je včasná léčba hlavní podmínkou úspěšného zpomalení příznaků.

18 let –⁠ a co dál

První oční prohlídku každý z nás absolvuje ještě v porodnici. Další kontroly pak zpravidla probíhají ve třech letech, v pěti nebo šesti letech a poté v dvouletých intervalech v rámci dětských preventivních prohlídek. „Zatímco v dětském věku jsou preventivní prohlídky zraku pravidelné a probíhají u pediatra, s dosažením dospělosti přechází odpovědnost na samotné pacienty a často je na mnoho let přerušena. Preventivní prohlídky zraku jsou přitom důležité i v případě, že se u vás žádné zhoršení zraku zatím neprojevuje,” říká MUDr. Markéta Brožková, FEBO z oční kliniky Lexum Praha Budějovická. Na preventivní prohlídku si ve věku od 18 do 40 let najděte čas alespoň jedenkrát za 3 roky, a to i když nenosíte brýle a nevšimli jste si zhoršení zraku.

Ve čtyřiceti je nejvyšší čas

Potřeba prevence se významně zvyšuje po 40. roce věku. Tehdy je důležité podstoupit důkladné oční vyšetření včetně rodinné anamnézy. „Právě ve čtyřiceti letech se zvyšuje riziko závažných očních onemocnění, při nichž hraje  roli dědičnost. Může se jednat například o glaukom nebo věkem podmíněnou makulární degeneraci, při které je včasné odhalení podmínkou úspěšného zpomalení příznaků. Vyšetření očního pozadí může také objevit i celkové onemocnění, jako je např. cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Další frekvenci preventivních prohlídek určí oční lékař. Pokud je vše v pořádku a v rodině se nevyskytuje zátěž v podobě očních onemocnění, může další návštěvu naplánovat až za 4 roky. Jinak to může být i za rok,” upřesňuje MUDr. Brožková. Připomínat preventivní oční vyšetření by měli také praktičtí lékaři, a to lidem ve věku 45 až 61 let. Celkové vyšetření zraku přitom hradí pojišťovna a opakovat by se mělo každé čtyři roky. 

Není na co čekat

Čtyřicítka je věk, kdy se začíná snižovat schopnost akomodace oka. Ta se může projevit nejen zhoršeným viděním na blízko, ale také s tím související únavou, zvýšeným slzením a začervenáním očí, bolestmi hlavy a krční páteře i nervozitou. „Pokud se u vás objeví příznaky zhoršeného vidění na blízko, co nejdříve navštivte očního lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu. Brýle můžete nejprve používat pouze při únavě nebo snížené viditelnosti. Nesnažte se oči trénovat, zhoršení akomodace je přirozenou součástí stárnutí oka a odmítání brýlí zrak nezlepší,” dodává MUDr. Brožková.

3 samotesty zraku

Svůj zrak pravidelně kontrolujte i mezi preventivními prohlídkami u očního lékaře.

1. Zakryjte si jedno oko rukou, nebo ubrouskem a zadívejte se do dálky. Zaměřte se na to, jak jasně vidíte kontury. Opakujte tento test pravidelně vždy na stejném místě tak, abyste zaznamenali případné zhoršení zraku.
2. Vyzkoušejte svůj zrak na tak zvané Amslerově mřížce. Díky té jednoduše odhalíte deformaci obrazu, zamlžení detailů nebo rozmazané a chybějící body či tmavé skvrny typické pro věkem podmíněnou makulární degeneraci. Uchopte Amslerovu mřížku, kterou si můžete stáhnout na internetu, a ze vzdálenosti cca 30 cm sledujte černý bod ve středu mřížky nejprve jedním okem a poté druhým. Zaměřte se na to, zda vidíte mřížku bez zkreslení.
3. Otestujte také své zorné pole. Zakryjte si levou rukou levé oko a pravým okem se dívejte před sebe. Do pravé ruky uchopte podlouhlý předmět (například propisku) a pohybujte s ní doprava až do bodu, kdy už předmět neuvidíte. Pokud je vaše zorné pole v pořádku, měli byste rukou opsat 90 stupňů. Postup opakujte také na levé oko s tím, že předmět bude v levé ruce.

Zrak máte jen jeden. Prevence je nejlepším způsobem, jak včas odhalit zhoršující se vidění i závažná oční onemocnění. Proto zařaďte svou první návštěvu oční ordinace do svého kalendáře co nejdříve.

Autor: REDAKCE
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net

Uvolnění při ranní józe z Indie

Jedná se o relaxační cvičení, z kterého mají prospěch naše klouby. Díky jemným pohybům se prokrví svalstvo, kloubní maz se rovnoměrně rozprostře po chrupavce a ta je dobře vyživována.

Číst více

Co pomáhá pro uvolnění šíje

Co dělat, když bolí krční páteř? Můžeme si položit podobnou otázku. Co se děje s vlněnými vlákny, když se vyperou v příliš horké vodě? Scvrknou se a ztratí svou pružnost. Něco podobného se děje se svaly, které se málo nebo špatně protahují. 

Číst více