Ještě na začátku 20. století znamenal diabetes 1. typu bez účinné léčby zpravidla rychlé chátrání a předčasnou smrt. Práce týmu z Torontské univerzity v letech 1921 a 1922 proměnila vědecké poznání v léčbu, která zachránila a dodnes zachraňuje životy.
Stručně řečeno
- Souvislost slinivky břišní s diabetem byla známá dříve, ale použitelný inzulin vznikl až díky týmové práci v Torontu.
- Na výzkumu se zásadně podíleli Frederick Banting, Charles Best, John Macleod a James Collip.
- Prvním léčeným člověkem byl v lednu 1922 čtrnáctiletý Leonard Thompson.
- Banting a Macleod obdrželi za objev v roce 1923 Nobelovu cenu a podělili se o odměnu s Bestem a Collipem.
- Inzulin diabetes nevyléčí, ale pro lidi s diabetem 1. typu je životně nezbytnou léčbou.
Co vědci věděli před rokem 1921
Už v 19. století pokusy Josepha von Meringa a Oskara Minkowského ukázaly, že odstranění slinivky u zvířat vyvolá příznaky diabetu. Vědci proto předpokládali, že slinivka vytváří látku, která reguluje hladinu glukózy. Problémem bylo tuto látku získat v dostatečně čisté a účinné podobě.
Torontský tým a první pokusy
Frederick Banting přišel v roce 1920 s představou, jak oddělit účinek buněk produkujících vnitřní sekret slinivky od trávicích enzymů. Profesor John Macleod mu na Torontské univerzitě poskytl laboratoř a jako spolupracovník se přidal student Charles Best.
Banting a Best v létě 1921 připravovali výtažky ze slinivky a zkoušeli jejich účinek na zvířatech s vyvolaným diabetem. Výsledky ukazovaly pokles hladiny glukózy, ale přípravky nebyly dostatečně čisté pro spolehlivé použití u lidí. Biochemik James Collip následně významně zdokonalil jejich čištění.
Leonard Thompson a leden 1922
Dne 11. ledna 1922 dostal v Torontu čtrnáctiletý Leonard Thompson první injekci pankreatického výtažku. První přípravek nebyl dostatečně čistý a léčba nepřinesla uspokojivý výsledek. Po dalším Collipově čištění následovala 23. ledna druhá série injekcí, po které výrazně klesla hladina glukózy i cukru v moči bez zjevných závažných nežádoucích účinků.
Tento výsledek otevřel cestu k léčbě dalších pacientů a k výrobě inzulinu ve větším měřítku. Z nemoci, kterou lékaři u dětí do té doby dokázali jen krátce zpomalit velmi přísnou dietou, se stalo dlouhodobě léčitelné onemocnění.
Objev patřil celému týmu
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali v roce 1923 Frederick Banting a John Macleod „za objev inzulinu“. Banting se o finanční část ceny podělil s Charlesem Bestem a Macleod s Jamesem Collipem. Dnešní historický pohled proto zdůrazňuje, že úspěch byl výsledkem práce týmu a navazoval i na dřívější výzkum dalších vědců.
Banting, Best a Collip převedli práva k patentům na Torontskou univerzitu za symbolickou částku. Univerzita měla dohlížet na výrobu a licencování, aby se nová léčba mohla rozšířit a zároveň si zachovala potřebnou kvalitu.
Od zvířecích extraktů k dnešním přípravkům
První inzulin se vyráběl ze zvířecích slinivek. Pozdější vývoj přinesl čistší přípravky, určení struktury inzulinu a od konce 20. století také lidský inzulin vyráběný pomocí rekombinantní DNA. Dnes existují krátce, středně i dlouze působící přípravky a různé způsoby jejich podávání.
Konkrétní typ, dávku a režim inzulinu vždy určuje zdravotnický tým. Léčbu není bezpečné měnit podle obecného článku ani podle zkušenosti jiného pacienta.
Proč je inzulin stále zásadní
U diabetu 1. typu tělo vytváří velmi málo inzulinu nebo žádný, a proto jej musí člověk pravidelně doplňovat. Inzulin se používá také u části lidí s diabetem 2. typu a v dalších situacích. Světová zdravotnická organizace jej řadí mezi základní léčivé přípravky.
Přes stoletý technický pokrok zůstává problémem nerovný přístup k cenově dostupnému inzulinu, pomůckám a odborné péči. Historie objevu proto není jen příběhem vědy, ale také připomínkou významu dostupné a bezpečné léčby.
Nejčastější otázky
Kdo objevil inzulin?
Průlom v Torontu byl kolektivním dílem Fredericka Bantinga, Charlese Besta, Johna Macleoda a Jamese Collipa a navazoval na dřívější poznatky řady dalších vědců.
Kdo byl prvním pacientem léčeným inzulinem?
Byl jím čtrnáctiletý Leonard Thompson v lednu 1922. Po nedostatečném prvním přípravku uspěla čistší verze podaná později téhož měsíce.
Vyléčí inzulin diabetes?
Ne. Nahrazuje nebo doplňuje hormon, který tělo potřebuje k regulaci glukózy. U diabetu 1. typu je nezbytný pro život, ale samotnou příčinu onemocnění neodstraní.
Mohou všichni lidé s diabetem používat stejný inzulin?
Ne. Přípravky se liší nástupem a délkou účinku. Volba i dávkování závisejí na typu diabetu, zdravotním stavu, stravě, pohybu a dalších okolnostech.
Doporučení na závěr
Historie inzulinu ukazuje význam týmové vědy i bezpečné dostupnosti léčby. Pokud inzulin používáte, dodržujte individuální plán od diabetologického týmu, pravidelně kontrolujte zásoby a způsob uchovávání a dávku sami neměňte bez domluvy se zdravotníkem.
